Nelze říct, že by zklamal. Naopak, stal se součástí úžasného souboje o
setinky a centimetry. Zajel výtečně, ale přesto nevyhrál.
Slalom mužů den po ženách přinesl zmíněný duel vítězů jednotlivých
kol, potom vyrovnanou skupinu na 3. až 7. místě, pár překvapení a pár
zklamání. Skvěle připravená trať nahrávala nevelkým rozdílům a
umožnila i borcům s vysokými čísly bodovat.
Souboj gigantů
Henrik Kristoffersen už je extratřída. Po Levi o tom není sporu. Nejenom
proto, že porazil Hirschera a vyhrál, ale i díky předvedené jízdě.
Naprosto přesná, ohromně dynamická, přitom (2. kolo) bez zaváhání.
Nádherně brzy ukončený oblouk, rebound jak na pérovém můstku a
bleskurychle a přesně nasazené nové hrany. Pastva pro oči. Těšit ho
může, že byl pokaždé rychlejší na dojezdu než Hirscher a na hangu ve 2.
kole o 0.28 – to je v jejich souboji setin poměrně dost.
Marcel po srovnatelně dobré jízdě čekal, že malý náskok z 1. kola
uhájí – a bylo vidět, jak ho překvapilo, že ne. Bude to letos nejspíš
těžší než dosud. Ještě se uvidí, jak si Henrik povede na těžkých a
takticky náročných svazích a v závodě, kde mu vítězné 2. kolo nebude
stavět jeho trenér (kdežto 1. stavěl zase Rakušan Pfeiffer). Je možné,
že se projevil i Hirscherův důraz na trénink obřáku? Pro média tvrdí,
že jezdil z 90% GS a jen z 10 SL. Takovému poměru se trochu nechce věřit,
ale jestli ano, v Söldenu se mu to vyplatilo.
Další spokojení
Spokojený mohl být 3. Neureuther, se zády prý stále ještě ne zcela zdravý. Nadšený, i když o setinu přišel o stupně vítězů, je Nor Sebastian-Foss Solevaag (proč se sakra nemůžou všichni jmenovat hezky krátce jako Lasse Kjus?). Ročník 1991, jako junior nepříliš úspěšný, se rozjel až minulou sezonu. Dosud byl jezdec Völklu jen 2x do 10 – loni v Levi a v Soči, jel teprve svůj 13. závod WC, ale roste do výborného specialisty. Lebedit si může i 5. Thaler, ročník 1978. A s ním krajan Deville, kdysi elitní borec a vítěz z Kitzbühelu, nyní navrátilec s č. 70, v cíli 13. Německou spokojenost dokonal 6. Dopfer a 14. Schmid. Ruskou zase zařídili 8. Chorošilov a 20. Trichičev s č. 54.
A nespokojení
Rmoutit se musí Mario Matt, vypadl po mezičasu na 20. místě. Ivica
Kostelic se po neslané nemastné jízdě jako 40. nekvalifikoval, ještě
hůře si vedl nejistý Grange (52.) Za průšvih závodu bych ale označil
výkon Alexise Pinturaulta. Na hangu absolutně nestíhal a vypadal jako svůj
špatně přeprogramovaný klon. Všude se psalo, že se nekvalifikoval „po
velké chybě“, ale ztrácel už před ní. Jeho mezičasy: 39., 51. dávno
před chybou, 71., v cíli 67. Jestlipak nebušil hlavou o zeď, že měnil
materiál? (Je ale fakt, že i loni první tři SL nedojel.)
Nám zbývá dílčí spokojenost. Kryštof Krýzl s č. 59 jako poslední
těsně proklouzl do 2. kola. V něm bohužel dobrou pozici nezhodnotil a s
větší ztrátou než v prvém skončil celkově 25. Jestli jel na jistotu, je
šest bodů je lepších než nic, ale s 11 body je od 71 na 30. místě
žebříčku hodně daleko. Přitom taková konstelace – výborná trať i pro
vysoká čísla a jednička ve 2. kole – se už v sezoně sotva bude opakovat.
Ale takový je závodnický život. Adam Žampa, po 1. kole 10., skvěle rozjel
druhé a nahoře byl zralý minimálně na sedmičku. Stačila chyba, sice se
bojovně vracel, ale body žádné a hned o 10 vypadl z třicítky. Ale s tím,
co předvedl, by neměl mít problém se do ní vrátit.
Starci na odchodu a vrásky v Headu
Až dosud jsme obdivovali 35leté veterány, kteří si pořád drží
vysokou úroveň. Tento závod ale přinesl spíš pohromu starců (*1978,
1979). Uspěl jedině 5. Thaler, jakžtakž 15. Raich a 19. Lizeroux. Nedojeli
Matt a Herbst, nekvalifikovali se Kostelic a Larsson. Na těžších tratích
ale může být vše jinak, tím spíš, že specialisté mezi nimi mají čas
na trénink až do 14. prosince. Nebo už definitivně vyklízejí pozice? Drbat
na hlavě se povinně musí všichni v Headu. Pinturault nemohl zapomenout
lyžovat a to, co předvedl, musí souviset s materiálem. Snad spíš s botami
než lyžemi, i když, jak víme, ještě na jaře Head žádného čistého
slalomáře neměl. Pro Alexise i Myhrera museli přece makat jako diví – a
že by přesto nezvládli slalomku, vlastně nejsnadnější typ lyže? Bylo by
třeba prohlédnout „starého“ Pinturaulta v Salomonech (neučinil jsem) a
porovnat s těmito 35 vteřinami v Levi. Zdálo se mi dobře, že „vlamuje“
koleno víc než třeba Kristoffersen, jehož jsem si dával opakovaně? Pokud
ano, bylo to proto, že mu tak bota povolovala/měl ji tak nastavenou, nebo
proto, že ho lyže neposlouchaly a on se to snažil zachraňovat? Nikdy ovšem
nevíme s jistotou, boty které značky, resp. jejich součásti, doopravdy
použil.
Líté boje Hirscher versus Ligety v obřáku, Hirscher vs. Kristoffersen vs.
Neureuther ve slalomu – slibná představa.
Připomínka Söldenu
Protože jsem se nedostal k referátu o prvním GS mužů, jen připomenu, že:
- Hirscher vyhrál a ve 2. kole i celkově nadělil chybujícímu 10. Ligetymu neuvěřitelné 3 vteřiny
- Pinturault dojel třetí, lyžovat tedy umí
- Kristoffersen zažil jeden z mála kiksů a nekvalifikoval se. Ale pozor: přesto se do spodní placky dokázal zkonsolidovat a posledních 21 vteřin projel rychleji než pozdější vítěz!
- Dopfer byl druhý a letos vypadá zralý na vyhrávání
- Ondrovi Bankovi (23.) vypnulo zcela nezaviněně vázání a nedojel, třicítku WCSL ale udržel
O slalomu žen v Levi čtěte zde.
Diskuzní vlákno pod článkem zahrnuje všechny příspěvky a komentáře
ke Světovému poháru v alpském lyžování 2014/15.
