Poslední březnový den v Alpe Cermis

Do Alpe Cermis můžete nastoupit buď přímo z města Cavalese, odkud se necháte svézt lanovkou dolů do údolíčka, nebo nastoupíte přímo u hlavní silnice právě tam a kabinka vás vyveze rovnou na sjezdovky. Celková délka sjezdovek okolo 24 km není závratná, ale ta nejdelší Olimpia měří slušných 7 km a její černo-červený sklon ve střední pasáži je hoden velmi sportovních lyžařů. Horní polovina kopce má spíš namodralé sjezdovky a jejích šíře je i pro náruživé carvery víc než dostatečná.


Co se týká našeho sportovně hravého týmu SNOW tour, jednoznačně vyhrála černá Olimpia, takže to od nás dostala hned několikrát za sebou pěkně odshora až dolů. Z nejvyššího bodu areálu doprava už to sice nejsou „takový kule“, ale sportovní charakter přeci jen mají. Horní polovinu kopce zvládají obsloužit sedačkové lanovky, což potěší každého lenocha, kterému se nechtějí sundávat lyže do kabinky. :-)


Možnost učit se plužit a zatáčet v nadmořské výšce 2 000 m může být zážitkem i pro začínající malé lyžaře. Právě u výstupní stanice kabinkové lanovky z údolí se nachází modrá cvičná loučka, na kterou děti vozí poma.


Divoké jízdě po černé sjezdovce Olimpia ale zdatně konkuroval i zážitek z delikátní kuchyně horské chaty Paion. Chcete-li ochutnat něco místního, všemi deseti berte Piatto Paion – na jednom talíři vám přistane polenta, houby, roztavený sýr a tradiční italská salsiccia (15 eur). Vybírat ale také můžete z těstovinových specialit a z masa, nechybí ani salátový bar a samozřejmě se těžko odmítal i dezert.


Pokud se v této malebné hospůdce setkáte s češtinou, vězte, že sympatická majitelka (na fotce níže) si je dobře vědoma hojné české klientely a každý den se nějaké to české slovíčko naučí. První otázka milé paní domácí tak byla: „Pivo?“. :-) A po obědě si samozřejmě můžete dopřát i typické silné italské presíčko, a to v netradičním posezení!


Na apríla v Latemaru

Ski Center Latemar je se 44 km sjezdovek tím největším ve Val di Fiemme a zahrnuje městečka-střediska Obereggen, Pampeago a Predazzo. V Latemaru jsme začali černou sjezdovkou Pala di Santa – pokud si ji chcete užít až z vrcholu, musíte kromě pohodlné 4sedačky využít ještě pomu. Jízda i výhled nahoře stojí za to! Sjezdovka Pala di Santa se totiž po mírném carvingovém začátku lomí v pořádný padák!

Kromě dalších dvou černých sjezdovek se to však v Latemaru převážně „červená a modrá“. Ti nejmenší se vyřádí například v pěkném dětském parku Bip Club u výstupu sedačkové lanovky Latemar v Pampeagu. Tady se nachází několik atrakcí – kromě dětských prolézaček se tu lyžařským prďolatům bude líbit i kolotoč a hlavně několik úrovní slalomu – od mírných zatáček v překážkách až po opravdový slalom v branách s praporky. Celodenní vstup do parku je za 7 eur, půldenní za 5 eur.


Nejdelší chvíli jsme strávili v poměrně velkém snowparku v Obereggenu, který i v dubnu nabízel skvělé podmínky a precizně „shapované“ skoky. Snowpark obsahuje U-rampu, big-air a samozřejmě další překážky všeho druhu od bedýnek po roury. Zahrnuje ale i lehkou boarderscrossovou trať a slalom v brankách. Co se týká skoku, nemohli jsme ho nechat na pokoji – ostřílený rider Tom dává 7 banánů z 10. Potěšila hlavně prefektně upravená U-rampa, stržené body jsou za moc mírné dopady na „easy trati“ a za pár velkých zavřených skoků.


Mně osobně se líbily tzv. easy tratě, které jsou přívětivé jednak pro skokany začátečníky a jednak pro pilování techniky těch šikovnějších. Takovou mírnou lajnu skokánků jsem se nebála dát ani já, a to u mě o nějakém freestylovém umu nemůže být řeč! :-)


Druhý duben v Alpe Lusii

Do Alpe Lusie jsme se vydali z městečka Moena na pomezí údolí Fiemme a Fassa a mile nás překvapila bezprostřední dostupnost sjezdovky z parkoviště – prakticky jsme jen vyndali lyže z kufru a už jsme s nimi mohli plácnout na sjezdovku (pravda, jen na její dojezd). Nahoru vás vyveze kabinková lanovka, pod kterou se vine černá sjezdovka Fiamme Oro. A jak to tak bývá, stala se naší nejoblíbenější – prudký sklon, členitost a dostatečná šířka nás nutily jet ji hned několikrát. Jinak se Alpe Lusia blýskne spíše lehkými pohodovými sjezdovkami na svém jižním svahu, a je často vyhledávaná právě rodinami s dětmi.


I na jižním svahu Alpe Lusie byl na sjezdovkách dostatek sněhu, přestože mimo sjezdovky se už zelenala louka. Stále dobře upravený byl i snowpark, skicrossová trať a tzv. speedcross – tedy krátký prudký úsek s měřením rychlosti. I měřený obří slalom fungoval v dubnu ve vší parádě a navíc co se týká postavení branek, hodnotíme ho jako jednu z nejlepších tratí vůbec. Proč? Protože jsme se do něj vešli i s radiusem 30 m. :-)


Jižní Alpe Lusia je ale věnována hlavně dětem. Největší zázemí pro děti se nachází u nástupní stanice nad obcí Bellamonte a obsahuje jak dětský lyžařský park se třemi pojízdnými pásy, tak i prolézačky a různé atrakce pro prcky bez lyží. Najdete tu také babysitting, kde je pro děti každý den připraven zábavný program. Dalším místem pro zábavu dětí je park s atrakcemi u výstupu kabinkové lanovky z Moeny, kde je mohou rovněž opečovávat animátoři. Ale i nám by se to nejspíš líbilo. :-)


Oběd byl pohádka. A to doslova! Do pohádkové horské chaty Ciamp de le Strie se dostanete sedačkovou lanovkou Campo Lasté a budete překvapeni, co všechno vás tam čeká. Kromě pestrého jídelníčku je to prostředí v podobě pohádkového hradu s potůčkem skrz restauraci, který můžete přecházet po malých bezpečných lávkách. A uprostřed místnosti studánka! Pobavilo nás, když nás paní majitelka varovala, že už ke konci sezony nemají žádné jídlo a bezmocně ukázala na křídovou tabuli – skoro dvacet jídel, kde nechyběly například lasagne, špagety a la carbonara nebo i masové speciality. V samoobslužné části restaurace jsme našli plnohodnotný salátový bar. V nabídce běžně bývá tradiční polenta, gnocchi, jelení kotlety, krocaní plátky, vepřové steaky a další speciality, samozřejmě završené nabídkou chutně vypadajících dezertů.


Na závěr malá zajímavost: černá sjezdovka Fiamme Oro na severním svahu Alpe Lusia nás bavila natolik, že jsme neodolali a při posledních jízdách, kdy už sjezdovka zela prázdnotou, jsme si nechali změřit rychlost na hodinkách Garmin Fénix 2. Přiznáváme, že obloučků jsme moc nedělali a většinu sjezdovky jsme byli „zabaleni ve sjezďáku“ – ve dvou esíčkách na sjezdovce se nám tedy srdíčka řádně rozbušila a připadali jsme si jak v závodě Světového poháru. Na konci sjezdovky hodinky ukazovaly 135 km/h a 111 km/h. Mé číslo bylo to nižší a věřte, že jsem to těžce snášela. :-D


Proč do Val die Fiemme?

Val di Fiemme je jedním z nejpřístupnějších a nejoblíbenějších středisek sítě Dolomiti Superski – přes 100 km sjezdovek všeho druhu z Prahy dosáhnete za 6 až 7 hodin, tedy necelých 700 km, přičemž kromě posledních 25 km jedete pořád po dálnici. Jak je Val di Fiemme u Čechů oblíbené, dokazuje i čeština znějící v podstatě na každé sjezdovce. Užijí si tu jak nároční lyžaři, tak i například babičky s dětmi. Skipas si můžete zakoupit jak pro celé Dolomiti Superski, tak jen pro „stokilometrové“ Val di Fiemme Obereggen.


Na sjezdovkách jsme sportovali v oblečení HALTI, s helmami a brýlemi SMITH, v rukavicích LEVEL, s hůlkami KOMPERDELLE a s lyžemi značky FISCHER. V lyžákách nás hřály ponožky LENZ a rychlost na sjezdovkách jsme si měřili hodinkami GARMIN. Mimo sjezdovky nás obléklo STILAGO a do střediska odvezl vůz SUZUKI S-Cross. Fotografie jsou pořízené technikou SAMSUNG a GOPRO.


Všechny články s čerstvou inspirací z lyžařských středisek najdete v seriálu SNOW tour!

Partneři SNOW tour: