Sjezdovky kolem dokola

Ať se z Corvary vydáte na jakoukoliv stranu, najdete sjezdovek dost a dost - a ještě začátkem dubna byly všechny v provozu. My začali výjezdem kabinkovou lanovkou Boé, jejíž nástupní stanice byla nejlépe po ruce. Na horní stanici jsme neodolali a hned pokračovali ještě dvousedačkou až do nejvyššího bodu střediska ve dvou a půl tisících - Vallon. Pod dvousedačkou se totiž táhne lákavá černá sjezdovka, střídající zatáčky a padáčky - je určitě nejsportovnější a nejprudší sjezdovkou této "strany" Badie.


Z výstupní stanice lanovky Boé se dostanete do Arabby, a tedy na celý oranžový okruh Sella Ronda. Příjemné kolečko si tudy ale můžete udělat i po Alta Badii - sjeďte po červené na Passo Campolongo, odtud sedačkovou lanovkou na Monte Cherz (a dejte si alespoň jednou červenou sjezdovku Cherz), odtud následuje lehoučká modrá sjezdovka La Vizza a nakonec vás sedačková lanovka vyveze na vrcholek Pralongia, čímž se ocitnete zpět nad Corvarou. Na této dlouhé sedačce se i při hezkém počasí můžete setkat s nepříjemným větrem, protože vede velmi otřevřenou plání, nicméně hned po výstupu se můžete zahřát v horské hospůdce Pralongia. ;-)


Oblast mezi Pralongií a Corvarou je v podstatě síť modrých sjezdovek roztažená mezi pahorky s krásným výhledem, takže se tu jistě bude líbit nenáročným kochavým lyžařům. Dojezdy sjezdovek se doslova proplétají uličkami Corvary, takže lyžujete prakticky ve městě.

Vydáte-li se z Corvary směrem do Val Gardeny (kabinkovou lanovkou Borest), nenechte si ujít postranní vrcholek vypínající se nad městečkem Colfosco. Hlavně sportovcům se tu bude líbit černá sjezdovka Col Pradat, která je sice krátká, nicméně na černou sjezdovku velmi široká a hlavně začátkem dubna celá patří jen vám - tím, že leží stranou hlavního proudu, nikdo na ní nebyl. Takže jsme se na ní samozřejmě „zasekli“! :-)


Mezi Colfoscem a sedlem Gardena už hledejte jen panoramatické přejezdy v podobě táhlých modrých sjezdovek, se superskipasem se ale můžete přehoupnout do sousední Val Gardeny.


Dětské parky i chaloupka ve stromech

Děti můžete "vypustit" na svah hned u nástupu na lanovky v Corvaře, kde je jeden z několika zdejších dětských parků. O ratolesti se postarají instruktoři, jimž za půl dne zaplatíte 40 eur - cena zahrnuje 4 hodiny lyžování a oběd.

Dětský lyžařský park mají i v Colfoscu hned u výstupní stanice kabinkové lanovky Borest. Tady už se vydovádějí i pokročilejší, a to hned na třech různých tratích. Buď mohou zkoušet malý slalom mezi měkkými tyčkami, obřák v brankách s praporky, nebo zábavnou skicrossovou trať, kde nechybí ani průjezd tunelem - a to do zatáčky, takže děti musí chtě nechtě oblouček udělat. :-) Ke konci trati se pohoupají na pravidelných vlnkách, které by mohly bavit i leckterého dospělého.

Hravý dětský park najdete přímo před horskou chatou Malga Saraghes, která je zároveň výbornou restaurací. Toto místo je poněkud odlehlejší, dostupné po modrých sjezdovkách z Pralongie nebo Piz Soregy. Děti si tu bez lyží vyhrají na dřevěných prolézačkách, mezi kterými najdou i velkého dřevěného slona nebo chaloupku ve stromech.

Oběd na tři hodiny i stěna plná bankovek

Alta Badia se chlubí tou nejvýtečnější gastronomií v Dolomitech, takže si může získat nejen vaše srdce, ale i bříška. Znamená to ale, že si z obědu na sjezdovce uděláte několikahodinový zážitek!

V horské chatě Pralongia, ve které jsme se zahřáli po větrné jízdě lanovkou, působí i český personál, z nějž jsme vytáhli „drby“, jako že tu vařili Kluci v akci nebo se tu zastavila Cestománie. V nabídce je samozřejmě typická jihotyrolská kuchyně, tedy těstoviny, lasagne, ale i tyrolské knedlíčky nebo polenta s různými přílohami od hub po roztavený sýr. Nás zlákala grilovaná žebra (14 eur) a jelení guláš s polentou a červeným zelím (15,50 eur) - a právě polenta byla jednou z nejlepších, co jsme v Itálii jedli. V malebné chatě se můžete jak v zimě, tak v létě ubytovat, a mít tak ráno sjezdovku i s jejím manšestrem jen pro sebe.

Pojedete-li směrem do Val Gardeny, hned po výstupu z kabinkové lanovky Frara narazíte na horskou hospůdku Jimmy´s Hütte. Její zdi jsou zdobené hodnotnými bankovkami z různých dob a zemí, mezi nimiž jsme našli jak starou československou dvacku, tak platnou pětiseteurovku! Jedná se o již mnohaletou tradici - svou bankovku podepíšete, přidáte datum, přibijete na zeď a při každé návštěvě pak máte panáka zdarma.

U Jimmyho jsme si bohatě vystačili i s předkrmem – hovězí bresaola a uzený losos byly naaranžované tak, že nám bylo líto je sníst. :-) Předkrm vyjde na cca 15 eur, těstoviny na 11 až 14 eur, masové speciality jako grilovaná žebra či vepřový steak pak v průměru kolem 20 eur. A pak vás nejspíš ještě zláká bohatá nabídka dezertů od tiramisu přes třešňové knedlíčky po ricottu a na odchodu vás "zastaví" panáček Latschenkiefer, což je domácí likér z mladé jedličky, jemné, ale výrazné. Takže bez peněz k Jimmymu určitě nelez! :-)

Třetím tipem je příjemná horská chatička Ütia Malga Saraghes v San Cassianu. Děti tu zabavíte v parku s prolézačkami a vás potěší, že se hospůdka nachází v jakémsi „žlebu“, takže zatímco o kousek výše fouká vítr, tady se můžete vyhřívat na sluníčku. K obědu si pochutnáte na těstovinách (talíř kolem 10 eur), polentě s houbami (15 eur) nebo kuřecích medailoncích (14 eur). Hlavní specialitou je však trhanec, který nechávají zkaramelizovat a podávají k němu domácí marmeládu (7 až 10 eur dle velikosti). Vyzkoušeli jsme při SNOW tour už hodně trhanců, a tento naši neoficiální „trhancovou“ soutěž vyhrál!

Hospůdka Malga Saraghes hostí své návštěvníky také venkovním barem, kde je na výběr zhruba tak bezpočet likérů. Nejprodávanějším je prý malinový šnaps, který je dosti jemný, a tedy neměl by působit potíže vyrazit - po nějaké chvíli - ještě na sjezdovku. Místními specialitkami je i Cumino (domácí likér z kmínu, s medem a cukrem) anebo Zirbel, který se vyrábí tak, že se nechají uležet mladé, rozkrojené a ještě zelené šištičky limby. Otevřeno tu mají, dokud slunce nezapadne, takže máte dostatek času i na vystřízlivění. :-) A nikdo se vám sem nedovolá – není tu ani mobilní signál ani wi-fi!

Při lyžování v Alta Badii si budete pravděpodobně hledat ubytování v Corvaře, v Colfoscu, San Cassianu, v La Ville nebo v Pedraces. Jedná se o malebná turistická městečka s hotýlky a butiky na každém rohu. Jestliže vás netísní rozpočet, složte hlavu třeba ve čtyřhvězdičkovém hotelu Col Alto přímo v centru Corvary. Pokoje jsou luxusně vybavené, samozřejmostí je wellness a před večeří vás v lobby baru naladí aperitiv v jednohubkami. Ceny samozřejmě odpovídají „nastrojené“ Alta Badii a pohybují se nad 100 eury za noc s polopenzí.

Proč do Alta Badie?

Alta Badia se se svými spíše lehkými sjezdovkami hodí pro rodiny s dětmi a mírně pokročilé lyžaře, ale i náročnější si užijí - sjezdovku Světového poháru Gran Risu, na které se jezdí obří slalom mužů, anebo výlety do sousedních údolí po trase Sella Rondy. Ale do Alta Badie můžete vyrazit i "jen" za velmi velmi dobrým jídlem. Z Prahy ji dosáhnete za 7 hodin a jarní šestidenní skipas tu dospělého vyšel na 221 eur, tedy o 30 eur levněji než v hlavní sezoně.



Na sjezdovkách jsme reportovali v oblečení HALTI, s helmami a brýlemi SMITH, v rukavicích LEVEL a s hůlkami KOMPERDELL a vozily nás lyže značky FISCHER. V lyžákách nás hřály ponožky LENZ a rychlost na sjezdovkách jsme si měřili hodinkami GARMIN. Mimo sjezdovky nás obléklo STILAGO a do střediska odvezl vůz SUZUKI S-Cross. Fotografie jsou pořízené technikou SAMSUNG a GOPRO.


Všechny články s čerstvou inspirací z lyžařských středisek najdete v seriálu SNOW tour!

Partneři SNOW tour: