Tento článek vyšel v časopise SNOW 60 (únor 2011).
Obecně v životě platí, že čím více kdo o věci ví, tím bližší k ní má vztah. „Studium lyžování“ by tedy mělo být permanentní záležitostí, která bude měnit své tváře podle úrovně a cesty malého lyžaře.
Kdo říká, že jeho 7letý chlapec už umí lyžovat, obvykle míní, že je pouze schopen sjet standardní sjezdovku. Je velký omyl si myslet, že děti ve školním věku již do lyžařské školy nepatří.
Dítě už absolvovalo první roky v LŠ a lyžuje s hůlkami. Chodí do základní školy a má pocit, že už umí lyžovat. V tomto momentu se rodiče a děti začínají dělit na dvě skupiny.
My lyžovat umíme!
Jedni mají pocit, že dítě už LŠ nepotřebuje, protože už sjede i černou a maminka mu na lyžích nestačí. Většina takovýchto dětí ale jezdí hlavně rychle a velmi často bývá v záklonu. Jakoukoliv radu však jak dítě, tak rodina odmítá. Vždyť přeci jezdí běžně černou v Rakousku, takže je jasné, že umí lyžovat – platit za učitele lyžování jsou vyhozené peníze.
Je to ale velký omyl. Mnohé z těchto dětí jsou nebezpečné nejen samy sobě, ale i svému okolí. Některé svou rychlou, ale ne bezpečně zvládnutou jízdou mohou být v budoucnu postrachem sjezdovek. Tyto děti pak plní černé kroniky – mladý lyžař nezvládl svou jízdu a… Nikdo nesleduje, zda děti, které utrpěly těžký úraz, prošly lyžařskou školou, či nikoliv. Ze zkušenosti ale víme, že nejtěžší úrazy se nikdy nestanou dětem v lyžařské škole.
Nikdy nic neumíme dokonale
Druhá skupina rodin pokračuje s dětmi ve zdokonalování – carvový oblouk, branky, volný terén, jízda ve snowparku, skákání, kraťasy. Možností je přeci tolik, jak se na lyžích bavit a přitom se zdokonalovat. Pravděpodobně to nebude tatínek, kdo naučí syna nebo dceru jízdu pozpátku, oblouk v prašanu nebo jízdu v U-rampě.
Je zajímavé, že věk, kdy se děti nechtějí zdokonalovat, se snížil na 8–10 let. Je na rodičích, aby se tak nestalo právě u jejich potomka.
Kelly Sildaru
Pakliže si váš potomek myslí, že už to na lyžích zvládá, a učitele odmítá, ukažte mu video s jízdami Kelly Sidaru. Kelly je holčička z Estonska, která se narodila v roce 2002. Ve svých šesti letech již dávala raily, rampu a skákala stoosmdesátky, v devíti již skočí trik s rotací 540 stupňů! Za vším stojí samozřejmě její rodina, která v ní vypěstovala lásku k lyžím a dala jí motivaci se učit (poprvé si na lyže stoupla ve dvou letech, tedy ne vždy musí být dva roky příliš brzy). V seznamu jejích úspěchů najdete sedm prvních míst z evropských freeski contestů!
Je fascinující sledovat její video, kromě tělesných poměrů
holčičky na něm neshledáte velký rozdíl oproti freeskierům profíkům.
Však i její fotografie z vyhlašování vítězů hovoří
o svém…
Video
s jízdami Kelly Sidaru
Ve skupině, nebo individuálně?
Individuální výuka je dražší, ale zase je intenzivnější. A je vhodná pro všechny věkové kategorie.
Pro děti, které mají pocit, že je lyžování ve skupině zdržuje, nebo naopak nechtějí být konfrontovány s jinými, jsou individuální hodiny s instruktorem ideální volbou. Dětem nad 10 let také často vadí rozlišovací vesty v lyžařských školách, které se při individuální výuce nepoužívají. I to může být důvod.
Pro nejmenší děti doporučuji pro první lyžařskou lekci zvolit vždy individuální výuku. Nejmenší děti při první lekci ve skupinách mívají velké prostoje a to se, hlavně rodičům, nelíbí. Jde většinou jen o první den, kdy nejmenší děti si zvykají na nové prostředí a nechtějí komunikovat s učitelem, některé nechtějí být ve školičce bez rodičů, pláčou nebo zcela ignorují pokyny učitele. Je to stejné jako první den v mateřské školce. Děti si musí zvyknout a individuální přístup je tou nejlepší variantou pro nejmenší lyžaře pro první dny. Pak už se dítě rádo zařadí do party dětí, kde je větší zábava než při individuální výuce. A o to nám jde především – o zábavu, aby dítě lyžování chytlo a bavilo a aby na hory jezdilo s chutí.
Stejný přístup ale mají kupodivu i starší děti a hlavně teenageři.
Nová sezóna, nové lyže
Také na začátku nové sezóny je velmi vhodné zaplatit dítěti (a nejen jemu) alespoň 1–2 hodiny s učitelem a při vícedenním pobytu na horách to vždy alespoň jednou zopakovat. Předejde se tím fixaci chyb, a tím se dosáhne dlouhodobě větší radosti, ale i větší bezpečnosti na lyžích, neboť dítě bude lyže snadněji ovládat.
Pokud dítěti zakoupíte nové lyže, je také vhodné jet první jízdy na nich pod dozorem učitele. Nové lyže vyžadují od dítěte nové pohybové prvky, často odlišné, a korekce ze strany nezávislého učitele je více než na místě.
Učte se společně s dětmi
Od starších dětí bývá přijímáno velmi kladně, pokud individuální výuku absolvují společně s rodičem a pod vedením instruktora se zdokonalují oba. Postupně tak vzniká mezi rodičem a dítětem společná tématická platforma, vzájemně si začínají opravovat chyby v technice a oba se postupně vylepšují. Jednou za čas je pak dobré opět vše konzultovat s učitelem.
Nelekněte se, že zanedlouho bude dítě lyžovat lépe než rodič, a buďte na něj pyšní. Už v pexesu vás určitě dítko několik let poráží, tak proč ne i ve sportu. Podstatné je, že dítě bude rádo jezdit s rodiči na hory. A budete-li mít štěstí, vydrží mu to až do dospělosti.
Pravděpodobně nebude trvat dlouho a dítě bude chtít vyzkoušet i snowboard, později freestyle, telemark, krátké lyže a mnoho dalšího. Připravte se proto na to, že po zvládnutí základního lyžování obvykle platby za lyžařskou školu neskončí. A pokud se rozhodnou jakýkoliv lyžařský sport dělat závodně, budete platit hodně dlouho.
