Příjezd pod Planai je jednoduchý – stačí si dát do navigace město Schladming, jedete pořád po dálnici nebo údolím a už krátce po příjezdu do města vás cedule s nápisem Planai navedou do cíle. Uvítá vás nepřehlédnutelný komplex Planai Planet, který představuje jak nástupní stanici kabinkové lanovky, tak velkorysé zázemí v podobě pokladen, toalet, občerstvení i velkého obchodu Intersport. Oceníte i eskalátory, díky nimž se nemusíte kodrcat v lyžákách s lyžemi po schodech.


První, na co jsme se do Planai těšili, byla závodní sjezdovka, na které se v roce 2013 při mistrovství světa jel i sjezd mužů. Hned po výstupu z kabinkové lanovky Planai I a II (není třeba přestupovat) se držíte na sjezdovce č. 1 a po chvíli jsme narazíte na startovní bránu pro mužské super-G.


Start jsme si tedy mohli zkusit jako závodníci a dál uháněli po červeno-černé sjezdovce až dolů do Schladmingu. Sjezdovka je od počátku až skoro do konce stále stejně široká, žádné úzké serpentiny v lese. Trať je převážně červeně značená a teprve ke konci se mění v jedno velké černé esíčko, které je známé jako Planai-Zielhang – tedy prudký cílový dojezd. Prakticky mu ale chybí dojezdová rovina, takže jen co chytnete rytmus na prudkém slalomáku, už musíte brzdit u dojezdu k lanovce.


Ač se v době naší návštěvy psalo 12. dubna a středisko ten den končilo lyžařský provoz, stále fungovala rychlostní trať, kde vám v cíli digitální tabule ukáže dosaženou rychlost, a také měřený obří slalom. Ze svého závodění mám odježděno nespočet „obřáků“ a tenhle v Planai se takovému opravdovému ze všech běžných tratí pro veřejnost blížil nejvíc – žádné příliš jednoduché brány, ale ani žádné nesmyslně zavřené, zkrátka rytmický slalom, na kterém si i máknete! Zadarmo ale není, nejdřív musíte u startu nakrmit automat dvěma eury a až pak vás startovní tyčka pustí na trať.


Vždycky potěší, když ve středisku mají „něco nového“. V Planai je to sjezdovka Music Slope, lemovaná sloupy s reproduktory a s jukeboxem na jejím startu. Na dotykovém displeji si můžete zvolit hudbu podle svého gusta a v jejím rytmu si krájet obloučky na sjezdovce. Akorát by tato sjezdovka ale mohla být klidně delší, abychom si písničku mohli poslechnout celou. :-)


Co se týká sjezdovek v Planai obecně, klikatí se většina z nich lesem a jsou spíše střední obtížnosti, takže jako dělané na sportovní carving. Nezalesněné širší sjezdovkové pláně najdete v horní čtvrtině kopce, kde vás do nejvyššího bodu střediska (1 908 m) odvezou sedačkové lanovky Burgstallalmlift a osmisedačka Märchenwiesebahn. Vysoký rakouský standard služeb se projevuje i toaletami u téměř každé stanice lanovky – jak dole, tak nahoře.


Vydáte-li se po výstupu z lanovky Planai II na samou pravou stranu střediska po dlouhém modrém traverzu, dostanete se do vyhlášeného Superparku Planai. Že to není žádný plácek s pár hromádkami skoků je jasné už na první pohled, kdy vás vítá les vlajek a lehátka, ze kterých můžete jezdce pozorovat. Snowparku nechybělo nic kromě U-rampy – měl nespočet překážek a skoků, rozdělených dle obtížnosti. Zkušený skokan Tomáš dává 9 banánů z 10 (kvůli chybějící U-rampě), ale nadšený byl z množství skoků a jejich příjemně stavěných dopadů.


Jediný fakt, který dokazoval, že se jedná o poslední den provozu, byly hospůdky na sjezdovkách bez jídel. Na obědovou pauzu jsme si vybrali restauraci Quellbodenhütte, která nás zaujala prosluněnou teráskou s výhledem na protější masiv Dachstein. V hospůdce za běžného provozu najdete klasickou rakouskou kuchyni - vídeňský řízek (velká porce 11,20 eur), frankfurtské párky (3,90 eur) či palačinky na všemožné způsoby (2,60 eur). I pro nás nakonec něco ze zásob „vyšťourali“ – chleba se škvarkovým sádlem. :-)


Proč do Planai?

Celá oblast okolo Schladmingu je oblíbená díky velkému množství sjezdovek (přes 200 km) a vysokým standardem služeb, přesto cena celodenního skipasu není na rakouské poměry přemrštěná. V hlavní sezoně zaplatí dospělý za celodenní skipas 47 eur, ve vedlejší sezoně 43,50 eur. Ve Schladmingu jste z Prahy za 5 hodin, takže se vyplatí i víkendová lyžovačka.


Na sjezdovkách nás vozily lyže FISCHER, doplněné hůlkami KOMPERDELL, helmami a brýlemi značky SMITH, rukavicemi LEVEL, hřejivými ponožkami LENZ, oblečením HALTI a kamerami GOPRO. Hodinky GARMIN jsme využili jak na sledování času, tak na měření rychlosti a záznamu tras. Pod bundami nás hřály svetry značky STILAGO a do střediska jsme se ve čtyřech lidech dopravili autem SUZUKI S-Cross. Obrazový materiál byl pořízen technikou SAMSUNG.


Všechny články s čerstvou inspirací z lyžařských středisek najdete v seriálu SNOW tour!

Partneři SNOW tour: