Ale kdo vlastně tvoří ten nadějný český tým? Jaké cíle mají sami reprezentanti? Jak se na závody připravovali nebo jestli jsou třeba před jejich nejdůležitějším závodem sezony nervózní? Na to a na ještě víc jsme se zeptali každého z nich a následující řádky vám celý juniorský A tým představí.

Nejprve dívky

Jednou z největších favoritek mezi juniorkami je domácí Adéla Kettnerová. Osmnáctiletá závodnice na jaře úspěšně ukončila školu a v polovině července se vrátila vítězstvím ve Světovém poháru do lyžařské elity. Minulý rok se jí sice na juniorském šampionátu moc nedařilo, ale stejně si odvezla jeden bronz. Letos ovšem míří výše. Chce se vrátit na úplný vrchol a ke svým třem titulům juniorské mistryně světa přidat další – a dle jejích slov by to nemusel být jen jeden. „Mým snem je vyhrát všechny disciplíny, ale z domácího publika jsem docela nervózní. Připravovala jsem se ale kvalitně jako na každý jiný podnik, tak uvidíme, jak moc je můj sen reálný.“

Místo té nejzkušenější závodnice v českém juniorském týmu zastává další z adeptek na TOP 5 Dominika Dudíková, která se letos může chlubit velice stabilní formou. Na Světovém poháru v Předklášteří obsadila dvakrát čtvrtou pozici a do elitní pětky se dostala i na úvodním podniku SP v Rettenbachu. „Jsem plná očekávání a pozitivního myšlení. Ale popravdě, lyžař nikdy neví, co od takového závodu jako je MSJ nebo MS přesně očekávat. Může se tam stát téměř cokoliv. Bude hodně záležet na povrchu, počasí a dalších okolnostech,“ vysvětluje držitelka juniorského stříbra z roku 2013 a dodává: „Snažím se dopředu myslet jen pozitivně a třeba nějaké skvělé umístění přijde. Zatím ani nejsem moc nervózní, ale docela často o tom závodě přemýšlím. Co bude, jak to bude, kdo se stane mistryní světa. Ale jsem si jistá, že hned při prvním závodě se nervozita ukáže. Dostala jsem ale několik dárků pro štěstí, tak mi třeba od nervozity pomohou.“

Tyto dvě zkušené závodnice doplní dvojce nováčků Karolína Rašovská a Barbora Hlaváčová, pro něž je tento rok prvním mezi juniorkami a dospělými a tudíž i první mistrovství světa. „Moc se těším, je to pro mě velká zkušenost. Neočekávám nic velkého, protože závodím teprve druhým rokem. A nervozita? Jsem nervózní před každým závodem, takže to že je to domácí šampionát na tom asi nic nezmění,“ popisuje Barbora Hlaváčová. Zatímco pro Barboru to budou opravdu první velké závody, druhá z dvojce Karolína Rašovská, si svůj respekt mezi ženami a juniorkami už vybojovala, když se dvakrát dostala na stříbrnou pozici ve Světovém poháru. I ona se tímto zařadila mezi velké medailové naděje pro pořadatelkou zemi, i když si tuto pozici sama nepřipouští: „Jestli se těším? Tak určitě! :D Máme tu každý rok soustředění a kopec se mi moc líbí. Zároveň ale nevím, co od toho očekávat. Je to přeci jen moje první MSJ. Ale já jsem stejně nervózní před každým závodem a je úplně jedno, o jaký závod jde nebo kde se jede. Můj cíl je hlavně si to užít, a kdybych se dostala na bednu, tak by to bylo super.“

A co chlapci?

V podobné pozici jako poslední dvě jmenované je i trojlístek juniorů Barták, Mačát, Ševčík. Václav Mačát a Jakub Ševčík jedou stejně jako Hlaváčová sbírat hlavně zkušenosti. „Je to moje první MSJ, takže se nemůžu dočkat. Rád bych se podíval na bednu, ovšem jak jsem říkal, jedu poprvé a nejsem si úplně jistý, co očekávat,“ sdělil Ševčík. „Nemívám očekávání, jedu prostě na plno a buď to klapne, nebo ne. Samozřejmě se budu snažit útočit co nejvýš. Nehodlám ale něco plánovat, jen si stoupnou na start, odpíchnu se a děj vůle boží,“ doplnil s úsměvem Mačát.

Kdo ale rozhodně nejede do Štítné bez očekávání, je poslední z trojice, Martin Barták, jež je zatím největším překvapením této sezony mezi muži. Na jaře se prosadil na stupně vítězů na elitně obsazených FIS závodech v Rakousku a svoje kvality pak potvrdil čtvrtým místem na domácím podniku Světového poháru v Předklášteří. „No těším se jak malej. Cíl? Tak určitě placka. Když jich bude víc, stěžovat si nebudu. Nervozita se naštěstí ještě nedostavila, ale na startu to asi bude jiné,“ konstatoval věčně usměvavý Barták a vtípky si neodpustil, ani když jsme bavili o jeho přípravě: „Nic speciálního jsem do tréninku nezařazoval. Připravoval jsem spíš lyže než sebe. Musím říct, že takhle dlouho jsem si s nimi ještě nehrál.“

Adeptů na medaile má ale Česká republika mezi juniory mnohem víc. Na cenný kov v SG a obřím slalomu má políčeno i ryze domácí závodník Hynek Rajch. „Těším se, i přes zranění, které mě momentálně pronásleduje. Jede se na mém tréninkovém kopci, takže ho znám mnohem líp než všichni soupeři a rozhodně chci bojovat o co nejpřednější umístění,“ přiblížil své plány desátý muž Světového poháru v Předklášteří a zároveň se přiznal i k lehké nervozitě: „Je pravda, že jsem trochu nervózní už poslední dva týdny, a to mi ještě jeden do začátku zbývá, ale snad ta nervozita se startem opadne a pomůže mi i moje šťastné tetování.“

Ambice na medaile má ve stejných disciplínách jako Rajch i další Čech Jan Jerošek. Pro oba dva do bude první útok na cenné kovy, oba pro jejich zisk udělali maximum a v případě Jeroška tekla dokonce krev: „Ladil jsem si pás, aby lyže správně jely, a u toho jsem si zajel ostřím nůžek do ruky, tak doufám, že to nebylo zbytečné,“ smál se závodník z Předklášteří. „Na šampionát ve Štítné se těším už od roku 2013, kdy jsem se o něm poprvé dozvěděl. Mám ten kopec rád. Můj cíl je ten nejvyšší a udělám pro to vše, co bude v mých silách. Jede se mnou i celá rodina, takže tam budu mít velkou podporu a štěstí by mi měly přinést i lyže vyrobené přímo v továrně na štěstí. Doufám, že odpoledne budou cinkat medaile a večer bouchat šáňo.“

Ve slalomu se minimálně do TOP 5 bude chtít probojovat i dvacetiletý student architektury Adam Hromádko, kterého také trápily během přípravy zdravotní potíže. Právě kvůli zdraví nemohl jezdec HBski teamu absolvovat mnoho závodů, ale jak sám říká, takovou velkou domácí akci si ani přes bolest ujít nenechá. „Pro mě jsou to nejdůležitější závody sezony a na ty se asi těší každý. Akorát s přípravou to trošku pokulhávalo vzhledem k mým potížím se zády, které jsem si poranil na jarním soustředění. Tak doufám, že se mi během závodů ty opravdu velké bolesti nevrátí.“

Na závěr jsme si nechali toho nejstaršího, nejzkušenějšího, jediného juniora s medailovou zkušeností, a tím pádem i největšího favorita z mužského týmu – Tomáše Soltíka. Tomáš podobně jako Adéla nebo Dominika letos na jaře ukončoval školu, ale studijní pauza by na jeho výkony neměla mít žádný vliv. „Je to moje poslední MSJ a tu sbírku bronzů by už chtělo rozšířit o nějaký další kov.“ Za svoji už docela dlouhou kariéru nasbíral jednadvacetiletý závodník z Předklášteří už pět juniorských bronzů. První dva získal v roce 2011 ve Švýcarském Goldingenu a od té doby svoji sbírku každý rok o jeden rozšířil. Tento rok si ale čerstvý maturant a věčný šprýmař věří na víc. „Já prostě na startu slalomu splaším svoje kladívka, vystřihnu jízdu jak nikdo a v cíli budu doufat, že se ten NIKDO nenajde,“ zavtipkoval. „Ne teď vážně. Boj o zlato nebude lehký. Juniorská elita je tady celá a Marcel Knapp ani Hannes Angerer, kteří patří mezi největší favority, mi nedají nic zadarmo. Udělám ale na tom svahu všechno, aby to vyšlo a abychom si v neděli večer mohli s týmem, rodiči a trenéry rozdělat ten vítězný šampus!“

Více o programu Mistrovství světa juniorů ve Štítné nad Vláří se dočtete na oficiálním facebooku.