Milá paní Adamová,

zachovat dekorum je těžká věc. Při lyžování nebo jiném sportování, kdy se vyplavuje adrenalinu a endorfinu, je to ještě těžší. Obvykle je taková schopnosti dána od narození, to v případě, když se člověk narodil rodičům, kteří také uměli zachovat dekorum. Někdo má tu smůlu, že má jenom jednoho takového rodiče. Někdo má štěstí, že má alespoň jednoho takového rodiče. Ten první je pesimista, který v sobě nikdy nebude chtít hledat potenciál k mobilizaci kýžených vlastností. Ten druhý je optimista. A někdo má skutečnou smůlu, že ani jeden z jeho rodičů neumí zachovávat dekorum, takže potomci s největší pravděpodobností také nic. Jestli jste dávala při biologii pozor, tak si jistě vzpomenete na hrášky Řehoře Mendela a jejich křížení. Do stejné matrice by si každý místo barev květů mohl zaznamenávat nejrůznější vlastnosti. Schopnost zachovat dekorum nevyjímaje (ve vašem případě nevyjímajíc).

A proč vůbec chcete zachovávat nějaké dekorum, když to na lyžích vůbec není vidět. Zahalená jste podobně jako ženy v burkách – helmička, vysoký límec bundy a sjezdařské brýle – takže nějaké subtilní mimické projevy jsou zcela neviditelné. Mluvit moc nemůžete ze stejných důvodů. A pokud máte třeba chuť svého muže praštit hůlkou, tak to raději nedělejte, protože v zimních rukavicích by vám hůlka mohla vyklouznout a trefila byste někoho jiného nebo dokonce sebe. Dekorum si nechejte do opery nebo na nedělní obědy s tchánem, švagrovou a jejími (nepochybně velmi rozmazlenými) potomky.

A hlavně na lyžích žádné dekorum nepomůže. Musíte pokrčit kolena, kontrolovat těžiště, nezaklánět se, postavit se pořádně na hranu, nemávat hůlkami, soustředit se na jízdu, nemluvit…. Jedině tak se dostanete dolů z kopce bez újmy.




Máte dotaz, na který jste ještě nikdy nedostali odpověď? Pošlete jej na skipsycho@snow.cz anebo ho přidejte jako komentář k článku!




Všechny dotazy a odpovědi ze Skipsychoporadny najdete v archivu!