Vážený pane Šetevo,
kam se na vaši manželku hrabou všechny pohádkové ženy, které svou nekonečnou trpělivostí překonávaly úskalí života. V pohádkách většinou věci trvají nanejvýš sedm let a pak šlus. Co se za sedm let nestihne, tak už se obvykle v mezilidských vztazích dořešit nedá. A v těch pohádkách také ne. Máte, pane Šetevo, vůbec stejnou manželku? Osobně se tedy dost obtížně vžívám do té situace, a to jak na její, tak na vaší straně.
Jestli se vás dvacet let stále tatáž manželka ptá, co si má vzít na sebe a jestli si musí vzít helmu, tak musí být nejspíš lehce defektní. Obzvlášť jestli jezdíte na hory třikrát za zimu. V našich zeměpisných podmínkách se přeci sňatky neuzavírají mezi dětmi nebo dokonce mezi nenarozenými dětmi. Ale i tak by mi ty počty neseděly. Již pětileté děvče má obvykle jasno v tom, co si vezme na sebe. S tou helmou to může být problém, protože každá žena ví, že se pod ní ničí účes. Ale je-li helma prezentována jako dostatečně sexy doplněk, dívky rychle pochopí, že si ji brát musí.
Dalším vysvětlením by mohlo být, že je vaše žena enormně submisivní a celou tu dlouhou dobu se vám snaží naznačit, že byste jí měl koupit něco nového na sebe. Takové vysvětlení se mi zdá také poněkud přitažené za vlasy, protože málokterá žena se vejde do stejného konfekčního čísla dvacet let. A s tou helmou by to mohlo být tak, že by nejradši spáchala kamikadze, protože vy musíte být naopak enormně dominantní a ona ani harakiri bez vašeho svolení neudělá.
A do třetice by tu bylo opravdu jednoduché vysvětlení, že vaše paní je opravdu retardovaná, protože kdyby mi někdo dvacet let nedopovídal na otázku dotýkající se mých fyzických pocitů, tak… No já bych to asi tak dlouho nevydržela, takže fakt nevím.
Máte dotaz, na který jste ještě nikdy nedostali odpověď? Pošlete jej na skipsycho@snow.cz anebo ho přidejte jako komentář k článku!
