Už mnohokrát jsem se přesvědčil, že větší nemusí znamenat lepší. Nové moderní vysokokapacitní lanovky jsou možná lepší pro středisko, protože převezou obrovské počty lyžařů. Nemusejí ale být lepší pro vás! Je to jako začarovaný kruh. Tím, že velké středisko pojme tyto davy, je velká šance, že tam byl někdo z vašich známých, a proto tam jedete i vy. Protože prostě osobní doporučení je nejlepší reklamou. Je to jen statistika, čím více lidí ve středisku bylo, tím větší mají okruh známých, kterým tam lyžování doporučí.

Jenže, co mají dělat menší střediska, která se z geografických důvodů prostě nemohou spojit do větších celků? Mohou samozřejmě nabídnout skipas společný s celou oblastí, ale pokud je od větších center dělí klikaté serpentiny, davy si k nim cestu nenajdou.

Jedním takovým střediskem je Filzmoos. Sedí na otevřeném rozcestí dvou údolí na horním konci toku říčky Mandling. Ve střediscích v Rakousku mi často vadí jejich lokace v hlubokých depresivních údolích, do kterých se slunce dostane snad jen při letním slunovratu a pár víkendů před a po. Filzmoos je však relativně vysoko a ani okolní hory nejsou tak extrémně vysoké. A tak ani dole v údolí se necítíte jako v soutěsce.

Velký resort versus malý resort

Sousední megaresort Schladming leží o tři sta metrů níže a tam už se cítíte opravdu hluboko v údolí. Má samozřejmě výhodu hlavní cesty, vlakového spojení, nočního života a tradice světového poháru. Lyžoval jsem během dvou dnů tam i tam, a kdybych si mohl vybrat jen jeden den, tak volím Filzmoos. Řeknu vám proč.

Samozřejmě, Schladming má nespočet ultra moderních dopravních zařízení, jejichž pořízení muselo být kosmicky nákladné. Tyto kapacity však přilákají velké počty lyžařů a ti se prostě vyskytují na sjezdovkách. A podle mého názoru je nejlepší lyžování ne tam, kde jsou nejmodernější lanovky, ale tam, kde jsou prázdné sjezdovky.

Sebelepší přepravní zařízení nevynahradí možnost jezdit po manšestru i v odpoledních hodinách. A to se vám může poštěstit právě ve Filzmoos, kde jsme kárvovali ony námi lyžaři tak milované vertikální vroubky i v patnáct hodin a třicet minut! Vezla nás nahoru sice stařičká dvousedačka a možná jela dvakrát pomaleji než Planai Expres, ale takovou jízdu dolů jsme o den později na Planai nezažili. Ono totiž nechybělo málo a nemuseli jsme ji zažít, protože jsme taky mohli ležet v nemocnici. Co se stalo?

I na prázdné pistě se můžete srazit

Byli jsme s kamarádem tak nadšení z prázdných sjezdovek, které jsme měli opravdu jen pro nás dva, že jsme se do těch dlouhých super-G oblouků položili s neúměrnou vervou. Největší trapas by byl, kdybysme se dva lyžaři na prázdné pistě paradoxně srazili. A k tomu taky málem došlo.

Možná se vám to už někdy stalo, že jste byli tak opojeni nirvánou odstředivé síly, že jste si vůbec nevšimli jezdce na straně. Ano, toto se vám může stát v přecpaném Schladmingu, ale také v prázdném Filzmoosu. Chybělo opravdu jen pár milimetrů a mohlo z toho být lyžařské faux-pas, tedy přesněji řečeno faux-glisse. Které by však nikdo neviděl, protože na lanovce, která má délku kilometr a půl jsme jezdili jen dva lyžaři.

Mírné řezání

Velkou výhodou Filzmoos jsou mírné svahy. Schladming se totiž rozvíjel během éry rakouského lyžařského rozmachu v dobách, kdy vládly světu dlouhé a úzké lyže. Vrcholem elegance byl driftovaný oblouk, u kterého opálení blonďatí instruktoři vystrkovali uplé šponovky jako Patrick Swayze své taneční gaťe víte v kterém filmu. To je však již historie a musíme si přiznat, že zejména díky snowboardu. Prkna se totiž začala vyrábět s mnohem menším poloměrem než lyže a i amatéři se mohli dostat do závodnějších náklonů než borci ze světáku na lyžích. Značky jako Elan nebo Kneissl se nechaly inspirovat jako první a již na začátku devadesátých let začaly vyrábět více vykrojené lyže. Zbytek víte sami.

A pro vykrojené lyže potřebujete mírnější svahy. Zejména pak sluneční strana Filzmoos pod vrcholem Kleinbergalm je pro pohodový carving jako stvořená. I když v prostřední partii má svah i závodní ambice s názvem Michaela Kirchgasser FIS Strecke.

Setkání balónářů

Každý rok uprostřed zimy se ve Filzmoos setkávají nadšenci balónového létání, kteří se třeba pokoušejí o přelet Alp. Letos například odstartovali u Zell am See a skončili u Benátek. Za jeden den. Pohled na desítky balónů v této malebné vesničce je fantastický. Když vás někdy napadne, že je pro vás lyžování drahým koníčkem, pro jehož vychutnání jezdíte daleko z domova s plným autem výbavy, představte si balónáře a jejich koše, hořáky a bomby a manželku, která jezdí podle GPS alpskými údolími, aby našla svého manžela někde uprostřed pole. Náš bílý sport je v porovnání s tím vlastně levná a relativně jednoduchá sranda!



Pavel Trčala je majitelem firmy CITY SPORTS s.r.o., jejíž program CITY SKI je největším poskytovatelem jednodenních lyžařských zájezdů v České republice. V zimě můžete se CITY SKI vyrazit na hory z těchto měst: Praha, Brno, Ostrava, Pardubice, Olomouc, Plzeň.

Na Velikonoce 2016 vás autobusy CITY SKI odvezou například z Prahy na Klínovec, do Špindlu, do Rokytnice. Z Brna můžete vyrazit na Dolní Moravu, na Červenou Vodu, do Koutů, nebo na Červenohorské Sedlo. Domácí zájezdy stojí 700 Kč až 800 Kč včetně skipasu. V nabídce je také promo zájezd na Semmering za cenu 950 Kč včetně skipasu.

Více informací na www.cityski.cz