SNOWtour 2015/16: St. Anton – dubnové polední varhánky

V tyrolském St. Antonu je při jarním lyžování ideální začít sjezdovkami na Galzigu a odpoledne se přesunout na protilehlou, tvrdší stranu Rendl nebo vybírat sjezdovky směrem na Stuben. Hlavní areál pod Vallugou působí spletitými sjezdovkami trochu hekticky, nicméně při téměř nulovém počtu lidí na sjezdovce v jarních dnech se tu dá poměrně dobře orientovat.

Najdete tu poměrně rozmanité svahy všeho druhu, ovšem počítejte s tím, že modře značené sjezdovky by u nás byly klidně červené. Sjezdovky jsou převážně členité s množstvím zatáček, hran a malých prudkých padáčků. Na rozcvičení se hodí modrá pista Osthang Einfahrt hned od výstupu z hlavní přístupové lanovky Galzigbahn, která je jednou z těch mírnějších a přehlednějších.

Pěkně tvrdé a vymrzlé pisty jsme našli po vrcholem Schindlerspitze, na který dojedete přes Galzig trochu retro trojsedačkovou lanovkou, zato ale nabídne netradiční skalistá panoramata. Sjezdovky vedoucí ze Schindlerspitze vás pohodově dovedou až do nejodlehlejší části Stuben, kde jsme našli jedny z nejtvrdších sjezdovek vůbec (dokonce jsme přemýšleli o přebroušení hran!).

Do Stubenu se sklouznete po modré sjezdovce Valfagehr, která nás bavila svou dlouhou délkou a pohodovým sklonem, na kterém se carvovalo jedna báseň.

Stubenské sjezdovky jsou od hlavního centra dění poměrně vzdálené, a možná i proto tu bývá nejméně lidí. Sjezdovky jsou z většiny červené, rychlé a členité. Zatímco sjezdovky Sonnleiten jsou poměrně úzké, svahy směrem do městečka Stuben už jsou pro dlouhé oblouky přívětivější. Hlavní předností této části je ale nulový počet lidí.

Po cestě ze Stubenu do St. Antonu jsme navštívili vyhlídku Valluga (2 811 m), na kterou nás nejprve do mezistanice vyvezla kapacitní kabina. Poslední úsek cesty ve vzduchu je trochu adrenalinovější – jedete kabinkou připomínající přepravník jídla. Obsluha lanovky za vámi pouze zavře dvířka, ale na vrchol už frčíte sami. Vyhlídka ale rozhodně stojí za návštěvu, protože při pohledu na okolní zasněžené hory nevěříte, že by někdy mělo přijít jaro.

Obecně však v Antonu nemusíte na žádnou vyhlídku, protože panoramata vás zkrátka obklopují ze všech stran a vám nezbývá, než imrvére zastavovat, a když zrovna nefotíte, tak chvíli nemluvíte a jen se kocháte.

Už v lednu mi byla nejsympatičtější protilehlá část Rendl a v dubnu jsem si to potvrdila. Na to, že sluníčko pálilo o sto šest, zůstávaly svahy poměrně tvrdé i v pravé poledne. Naší oblíbenou sjezdovkou se stala modrá R11, která by se u nás mohla velmi směle považovat za červenou – sjezdovka je pěkně zvlněná s otevřenými přehlednými zatáčkami, což přispívá k jejímu zábavnému charakteru.

Co mě v Rendlu skutečně překvapilo, byl precizně upravený snowpark u výstupu lanovky Rendlbahn. Touto dobou mám ze středisek spíš zkušenost, že skoky jsou už bez dopadu, nebo žádné, a překážky jsou sklizené. Tady se jelo ještě naplno, jako by byla hlavní sezona – a s drinkem v ruce jsme se mohli kochat umem riderů z bárečku u výstupu lanovky.

St. Anton si potrpí i na apres-ski a ani na jaře tady není hlucho – naopak! V ulicích St. Antonu se to hemžilo již nalehko oblečenými lyžaři s opálenými tvářemi od sluníčka. Atmosféru v době naší návštěvy doplňovala akce New Orleans meets Snow (8.–10. 4.), která je vlastně hudebním festivalem po celém středisku. Jeden koncert se konal přímo u horní stanice lanovky Rendlbahn, my jsme si poslechli bluesovou kapelu v centru městečka.

Stejně jako v lednu jsme ani tentokrát neodolali restauraci Galzig. Posledně se nám osvědčil Galzig Burger, nyní se přidaly ještě Fish&Chips a Thajská curry polévka. Restaurace si zakládá na několika jídlech z mezinárodní kuchyně, ale návštěvníky si získává i příjemnou a pozornou obsluhou. Galzig Bistro se navíc nachází přímo v centru města vedle kruhového objezdu, kde je přehlídka luxusních aut zaručena.

Protože jsme si oblíbili jídlo v Bistru Galzig, pídili jsme se po tom, jak vypadají horní apartmány takhle v centru městečka. Lodge Galzig představuje luxusní apartmány v nejrušnější části St. Anton a cena je tedy tomu přímo úměrná. V apartmánu najdete celkem 3 dvoulůžkové pokoje, přičemž každý má svou vlastní koupelnu se saunou. Více o Lodge Galzig zde: http://www.galziglodge.at/. Pro větší soukromí můžete zvolit „sesterské ubytování“ Skihotel Galzig, odkud jste na lanovce co by kamenem dohodil a k dispozici vám je i wellness. Více o Skihotelu Galzig zde: https://www.skihotelgalzig.at/. Kdo radši pohyblivé obrázky, ať klikne níže

Snad vůbec poprvé jsme si zkusili v zahraničí půjčit lyže a odnášíme si poměrně pozitivní

z půjčovny Jennewein (www.sport-jennewein.com )nacházející se přímo na malém náměstíčku v St. Antonu kousek od lanovek. Po vyplnění krátkého dotazníčku, který slouží k tomu, aby výběr lyží byl co nejpřesnější, se přejde rovnou k věci. Příjemný personál se z vás ještě u stojanu snaží dostat co nejvíce informací o vašich preferencích, a vybraný model s vámi prodiskutují. My vybrali letošní model Blizzard (175 cm, R 19). Zapůjčení TOP modelu na den vyjde na 28,90 Eur, což je jedna z nejnižších cen, co se týká půjčoven v St. Antonu.

St. Anton v kostce:

* Ceny platné ve vedlejší sezoně od 2. 4. 2016

Při reportech jsme používali lyže značky FISCHER, hůlky LEKI, helmy a brýle SMITH, rukavice LEVEL a hodinky GARMIN Fénix 3. Nohy nám v lyžákách zahřívaly ponožky LENZ. Do střediska nás dovezl vůz HYUNDAI Tucson a fotografie jsou pořízené technikou SAMSUNG.

Všechny články s čerstvou inspirací z lyžařských středisek najdete v seriálu SNOW tour!

Partneři SNOW tour: