Našim v Ruce chyběla vyrovnanost a rychlost

V sobotu ráno se jako první představili na obrazovce skokani, jejichž úvodní závod v přímém přenosu z Kuusama byl na programu Eurosportu již v pátek. Ve finském středisku Ruka předvedli favorité několik vynikajících skoků za hranici 140 m, pátým místem překvapil Francouz Descombez a naši dva reprezentanti v hlavní soutěži, Koudelka s Hlavou, potvrdili dobrý standard, ale bohužel jen v 1. kole. Kratší druhé skoky jim přisoudily celkově 17. a 27. místo.

Další závod, tentokrát ve sprintu volnou technikou, se odehrál v těsném sousedství skokanského areálu v poledních hodinách na dokonale osvětleném okruhu. Jak v závodu 78 žen, tak v závodu 94 mužů pravděpodobně nikoho nepřekvapila převaha reprezentantů skandinávských zemí a Ruska. Téměř vesměs nepříliš známá jména v řadách úspěšné ruské reprezentace představila novou garnituru závodníků, jejichž nasazení do prvého pohárového závodu by mohlo svádět k různým spekulacím. Ty by neměly odsunout do pozadí fakta: Mimořádnou šíři a kvalitu základny, ze které může reprezentace čerpat, i péči, jaká je v Rusku vrcholovému lyžování věnována.

Umístění našich dvou reprezentantek na samém konci padesátky a tří mužů ve druhé půli výsledkové listiny svědčí o tom, že u nás zřejmě není a nebude na sprint upřena hlavní pozornost a každý lepší výsledek v průběhu sezóny bude vítaným překvapením.


Sdruženáře trápil vítr, Dubovská dojela bez hole

Také závodníci v severské kombinaci se utkali v moderním komplexu sportovních zařízení v Ruce. V sobotním závodu se mezi dominujícími Němci a Rakušany umístil pouze jeden Nor a Fin, v nedělním závodu se znovu prosadil na první post Němec Rydzek. Skandinávci byli tentokrát odsunuti středoevropskou konkurencí až do druhé desítky, zatímco Japonec Watabe se překvapivě blýskl na 3. místě. Otazník zde visí nad ruskou reprezentací. Jediný její člen nastoupil až v nedělním závodu a skončil jako poslední. Sobotní umístění našich mladých reprezentantů Portyka a Pažouta na 18. a 27. příčce bylo ovlivněno nepříznivými povětrnostními podmínkami, ale přesto mohlo posloužit pro orientaci ve vrcholové soutěži. Jejich odstoupení z nedělního závodu a neúspěch zbývajících našich závodníků však svědčí o tom, že se našim sdruženářům nepodařilo vyladit formu pro listopadový start do nové sezóny.

Podvečerní program na Eurosportu vyplnil záznam 1. kola obřího slalomu žen a přímý přenos 2. kola z amerického Killingronu. Pohárovou premiéru v domovském středisku česko – slovenského trenéra P. Šťastného ohrozilo teplo, déšť a mlha, ale závod měl nakonec zdařilý průběh. Z mladých závodnic Italka Bassino potvrdila příslušnost do světové špičky a P. Vlhová prozatím do první dvacítky. Vítězka závodu Worleyová prokázala své mimořádné kvality, když i ve druhém kole na rozměklé trati excelovala dosaženým časem i brilantní technikou. Ani jedinou českou reprezentantku se startovním číslem 45 stav trati nevyvedl z míry, ale nešťastný kontakt s brankou a ztráta hole ji připravily o postup do 2. kola.


Tradiční vítězka, nečekaný vítěz

Nedělní dopoledne patřilo závodům v běhu klasickou technikou opět na okruhu v Ruce. Diváky zde mohlo překvapit měření výšky postavy závodníků těsně před startem – opatření související s novým pravidlem, určujícím maximální délku lyžařských holí ve vztahu k tělesné výšce. Na desetikilometrové trati se utkalo 78 závodnic, mezi nimiž Norka Björgenová všechny ujistila o tom, že je po mateřské přestávce dobře připravena na setrvání v roli první dámy. Závod dále potvrdil dominanci dalších seveřanek a reprezentantek Německa spolu s Polkou Kowalczikovou na 9. místě. Naše dvě závodnice – 33. Nováková a 61. Grohová - budou samozřejmě v následujících závodech usilovat o lepší umístění. V závodu mužů málokdo tipoval správně vítěze Fina Niskanena a na 10. místě Angličana Musgrave. Dále již Skandinávcům v prvé desítce „překážel“ jen Rus Bessměrtnych. Z Bauerova umístění na 29. příčce je zbytečné dělat předčasné závěry, ale absence dalších našich běžců na lepším než 61. místě je na pováženou.


Jen Strachová udržuje kontakt

Stejně jako v sobotu uzavřel nedělní lyžařský programový blok na Eurosportu 1 přenos závodu nejlepších světových slalomářek z vermontského Killingtonu. Zlepšené povětrnostní podmínky se odrazily jak v postupu tří závodnic startujících z vyšší jak 40. pozice do 2. kola, tak v návštěvě na americké poměry rekordních 16 000 diváků. Ve výsledcích slalomu uspořádaného na poněkud kratší, ale regulérní trati, se stejně jako v předchozím závodu v Levi, seřadila za vítěznou suverénní Shiffrinovou stejná jména, ale v pozměněném pořadí, jen Strachová setrvala na „svém“ 7. místě. Na rozdíl od ostatních lyžařských disciplín, komentovat výkony v současnosti nejúspěšnější reprezentantky českého lyžování, není nikterak obtížné také proto, že její obdobná i lepší umístění v prestižních závodech Světového poháru, nejsou v budoucnu nereálná. Při její technické vyzrálosti půjde v dalších závodech především o udržení optimálního tempa od startu do cíle v obou kolech, spolu s nezbytným slalomářským štěstím. To se v Killingtonu odvrátilo i ve slalomu od druhé české reprezentantky Dubovské, která v 1. kole zachytila špičkou lyže o tyč.


Kardinální problém na závěr

Televizní kanál ČT Sport se aktuálnímu dění na světové lyžařské scéně věnoval pouze v neděli, a to nejprve poněkud překvapivě dopoledním, téměř tříhodinovým blokem, který vyplnil prolog seriálu závodů Visma Ski Classics, tak jak proběhl ve švýcarské Pontresině. Závod se téměř ve všem lišil od „laufů“ prezentovaných při přenosech Jizerské padesátky a podobných lyžařských maratónů. Za ideálního počasí, v impozantních alpských kulisách, ale bez zájmu diváků, zde byly intervalově odstartovány čtyřčlenné týmy k neobvyklému vystoupení na okruhu dlouhém necelé 2 km.

Nedostatek přírodního sněhu byl hlavní příčinou toho, že výsledný dojem nesplnil očekávání, ale možnost sledovat opakovaně více jak 70 startujících v nejexponovanějším úseku trati, v krátkém strmém stoupání, nečekaně upozornila na vážný problém. Jasně se zde potvrdilo, že snaha závodníků dosáhnout cíle co nejrychleji na lyžích nenamazaných zpomalujícím stoupacím voskem, jen za dopomoci opakovaných odpichů lyžařskými holemi, je efektivní pouze na rovinatých tratích. V krátkém stoupání v Pontresině se všichni aktéři trápili ve směšných pozicích, které kontrastovaly s ladným během jediné závodnice jedoucí na lyžích namazaných zmíněnou „brzdou“.

Opravdu kardinální problém, na který toto atypické sportovní měření sil upozornilo, zatím kupodivu nikdo neřeší a zdá se, že i FIS je bezradná. Nejedná se o nic jiného, než o náležité zařazení nové sportovní disciplíny definované způsobem, jakým se dnes úspěšní „laufaři“ přemisťují od startu do cíle. Jejich technika, česky slangově označovaná jako „soupaž“, je v naprostém rozporu se základní definicí běhu jak na lyžích, tak bez nich. Lyžaři podávající vrcholné sportovní výkony na dlouhých maratonských tratích, často za drsných klimatických podmínek, zasluhují obdiv a uznání, ale neměli by být zařazováni mezi běžce na lyžích prostě proto, že na nich neběhají.