Milá paní Vlková,
jak je to možné, to opravdu nevím. Můj tatínek taky lyžoval do osmdesáti let a taky nechápu, jak je to možné. Můžu vám nicméně poskytnout některá vysvětlení, která jsem si pro sebe sestavila, ale sama nevím, jestli to je opravdu tak.
Tatínkové, kteří by byli schopni lyžovat do osmdesáti let, se pravděpodobně museli narodit někdy v průběhu druhé světové války. Ale možná i dřív. Ačkoli jste neuvedla věk, předpokládám, že je vám něco mezi čtyřiceti a sedmdesáti. A také předjímám, že tatínek dolyžoval až v tomto století. Je také škoda, že není jasné, odkud jste, protože moje poznatky se vztahují k metropoli.
Tatínkové, kteří byli schopni lyžovat do osmdesáti let, se narodili v době, kdy po světě ještě volně neběhali takoví mutanti jako jsou metrosexuálové, hipstři, emaři nebo různí frikulíni a další tajtrdlíci s tragicky potlačenou maskulinitou a naprosto deformovanou vizuální stránkou normální osobnosti.
Tatínkové, kteří lyžovali do osmdesáti let, chodili jako malí do Sokola, kde cvičili a především poslouchali pokyny instruktorů. Tužili se a měli jasné hranice. Za války taky měli hlad, což znamená, že nikdy nebylo jasné, zda a kdy bude další jídlo a tady v Praze bylo navíc dost hnusné. Dnes by ten německý válečný chleba nejedl ani ten největší pozér nového excentrického výživového směru. Takoví tatínkové se tužili a opravdu se dost otužili.
Když začali s lyžováním, tak už měl v rukou vládu bolševik. V šedesátých letech se chodilo na kopec definovaný jako sjezdovka i několik stovek metrů a když pak člověk chtěl jet dolů, tak si to musel ušlapat a vyšlapat zase nahoru. Bolševik byl líný a to je možná důvod, proč se na hory uchylovali sportuchtiví a též svobodomyslní lidé. Tam byli v bezpečí před nějakou šikanou. Otužili se tam navíc i mentálně. Sokol byl zakázán, zapomněla jsem dodat, v roce 1956 a nahrazen Československým svazem tělesné výchovy. Časově a logicky mi tedy tohle vysvětlení sedí.
No a pak není divu, že takový tatínek vydrží lyžovat do osmdesáti. To může trvat opravdu nekonečně dlouho, než se nasytí luxusu alpského lyžování, kde jsou sjezdovky každé ráno jako prkno a sedačky někde i vyhřívané. Je možné, že se prostě nenasytí nikdy, jen toho opravdu musí v jednu chvíli nechat. Proč toho ten váš tatínek nechal?
Jako vánoční dárek vám prozradím tajemství: dokonce existují i ženy, které mohou lyžovat do osmdesáti let. Vtip je v tom, že jejich anamnéza bývá prakticky identická s výše uvedeným.
Máte dotaz, na který jste ještě nikdy nedostali odpověď? Pošlete jej na skipsycho@snow.cz anebo ho přidejte jako komentář k článku!
