Milý pane, patrně mladý, podle toho výraziva, které používáte. Výraz dement patří lékařům jako diagnostické označení pro degenerativní změny mozkové tkáně. Do moderní slovní zásoby se toto slovo propasírovalo jako synonymum pro blbce, tedy někoho, kdo rovnou od Matky přírody nepobral moc rozumu. Často tak lidé mají ve zvyku označovat někoho, kdo pobral rozumu v jiných rejstřících nebo zkrátka není moc sympatický. Mladší generace bývá dost kritická a moc se s tím nemaže; dement jako debil. To bude asi váš případ.
Na hory dnes jezdí spousta lidí, kteří by se tam dříve nedostali. Na každém rohu jsou prodejny s outdoorovými oblečky, které chrání proti zimě. Každý dement, jak vy říkáte, si může takový obleček koupit a hned se cítí jako sportovec, i když v něm jen jezdí tramvají do práce. V Evropě má každý k dispozici auto, kterým se dostane na parkoviště přímo pod lanovku. Taky lyže i boty jsou konstruované tak, aby to lyžování zvládnul každý pokud možno za půl dne. Lyže jsou krátké, ladně vykrojené, lehké, takže se točí skoro samy. Botičky jsou jako bačkůrky. Lanovky chrání před vichrem a sjezdovky jsou jako prkno. A všichni, jimž takto leží lyžařský průmysl u nohou, se mohou rozhodnout, že po všech těch výhodách sáhnou a pojedou na hory, protože sportování je zdravé. Měl jste na mysli tyto návštěvníky hor, když jste mluvil o dementech?
Dříve se na hory dostali jenom ti, kdo byli ochotni překonávat různé překážky. Ještě před necelým půl stoletím byly výkřikem luxusu péřové bundy, které někdo ušil doma. Trvalo to několik dnů a celý byt pak byl zpravidla zamořen peřím ještě mnoho následujících týdnů. Když taková bunda navlhla, vážila i několik kilogramů. Kdo jel autem do Krkonoš, měl dost velkou pravděpodobnost, že uvízne v ledových rygolech od Maršova nahoru. Ty rygoly tam byly od prosince až do dubna. Jak to tenkrát silničáři dokázali, to zůstane navždy tajemstvím. O možnostech parkování by se toho dalo napsat taky dost, takže zbývaly autobusy. V těch se obvykle netopilo a mívaly zpoždění. Lyže, dlouhé, rovné a těžké bylo nutné nosit na rameni daleko a u vleků byly hrozné fronty. Vlekaři byli pány a vládci za zábavou přišedších návštěvníků, a když moc foukalo, tak vlek vypnuli, vyvěsili ceduli „mimo provoz“ a šli do hospody. Upravené sjezdovky byly velikou raritou. Zdá se mi, že jedině dement mohl tohle podstoupit pro pár obloučků.
Jaké dementy jste, pane, myslel?
Máte dotaz, na který jste ještě nikdy nedostali odpověď? Pošlete jej na skipsycho@snow.cz anebo ho přidejte jako komentář k článku!
