Byla to trvanlivá žena, která uměla hrát košíkovou (a to lépe než pan Z.) a taky bezvadně střílela z malorážky. Uměla nefňukat, pít pivo, v koupelně se dlouho nezdržovala, všechno dokázala dobře a včas zařídit… a proto si ji pan Z. původně zamiloval. To všechno se mu ale za těch sedm let, co spolu žili, okoukalo. Teď se zakoukal do Julinky, která měla v pupíčku démant a do své hlavinky si nepouštěla žádné starosti. Byla to žínka chovná a nikoli tažná.
Pan Z. jezdil pravidelně na hory s partičkou (kde poznal Julinku) a pak s manželkou. Teď se rozhodl, že ve svém diáři najde později ještě jeden víkend a u své cestovní kanceláře objedná výlet s Julinkou. Ta souhlasila s termínem i destinací. Neměla žádné starosti, a nejspíš neznala ani diář. Vypadala, že má volno celý život. V cestovní kanceláři pomohli s výběrem a pan Z. šel spokojeně domů. Cestou to všechno naesemeskoval Julince, aby se mohla už těšit. Na hory se v tu chvíli ještě těšili všichni tři – pan Z, Lída, Julinka.
Už se blížil termín rodinného výletu. Manželka, kterou si pan Z. zamiloval také proto, že uměla všechno zařídit včas a dobře, došla do cestovní kanceláře, aby vyzvedla voucher. Slečna v cestovce nikdy Lídu, manželku pana Z., neviděla, ale také nikdy neviděla Julinku. Vzala obálku s nápisem pan Z. a podala je Lídě.
„My ale nejedeme do Kitzbuhelu.“ Řekla Lída.
„Ale jedete!“ slečna z cestovky na to.
„Snad vím, kam jedeme!!“
„No pán to objednal takhle.“ Nedala se vyhodit z role slečna z CK.
A tak Lída podrážděně rozlepila obálku… a nevěřícně si prohlížela vaucher znějící na jméno jejího manžela pana Z. a jakési Julie.
Co myslíte čtenáři, kdo udělal největší chybu? Slečna v cestovce, která už myslela na své večerní rande, paní Lída, která byla přemrštěně aktivní, Julinka, že si s panem Z. začala nebo pan Z., který chtěl mít takové sportovně milostné pexeso se dvěma ženami?
