Autor Jana Vlková - články

Vyprávěla jedna paní, že její kamarádka měla za muže instruktora lyžování. Celou zimu trávil se svými svěřenci. Učil je práci s těžištěm, testoval pružnost jejich svalů a rozpětí jejích kloubů, vštěpoval jim radost z pobytu na čerstvém vzduchu a z pohybu na lyžích. Byl to moc dobrý instruktor. Byl to i moc dobrý muž.

Stalo se, že žena, která za nic nemohla, nebo si to alespoň myslela, držela v ruce listinný důkaz o manželově nevěře. Byl to voucher na víkend s milenkou do luxusního horského střediska.

Pan Z. se zamiloval do Julinky na horách. Když se někdo zamiluje na horách, tak chce znovu a znovu s milovanou bytostí jezdit na hory. Pan Z. poznal kdysi na horách i svou manželku Lídu.

Krásná dívka obklopená stádem mužů, to je takový trochu ordinérní obraz. Julinka jela na hory sama s pěti pány. Původně to tak neplánovala. Na výlet měla jet s kamarádkou, ale ta na poslední chvíli od akce ucukla z důvodů ne zcela věrohodných. Julinka to nevzdala, protože měla hory ráda víc než cokoli jiného a nazlobenost z ní vyprchala rychle. Byl...

Žil byl jeden chlapec a ten byl velmi divoký. Když byl malý, tak svou nebohou matičku velmi zlobil. Tropil různé lumpárny, jaké chlapci tropí a k tomu ještě další, mnohem a mnohem horší. O takových chlapcích se píší knížky pro děti, které mají jiné děti pobavit, ale zkuste mít takové dítko doma! To je napřed na blázinec a pak na kriminál, protože t...

Když jsem se potýkala s pubertou, měla jsem několik lyžařských idolů. Samí chlapi: Jean-Claude Killy, protože je Francouz, Ingemar Stenmark, protože vynalezl moderní obloučky, Franz Klammer, jímž chci být v příštím životě a jezdit šusem, a taky Gustav Thöni, který mne v dobách normalizace dráždil svým křestním jménem. Nezapomeňte, že jsem tenkrát b...

Pani měla dlouhý flaušový kabát a kozačky z černé kůže. Také rukavice a kabelka byly z ušlechtilého materiálu. Pani věděla, že jen to „nejlepší je pro nás dobré“. Pani byla v nejlepších letech, ale zbytečně neplýtvala silami. Vánoční dárky nakupovala s velkým zalíbením, pokud se jí podařilo vymyslet to pravé. Někdy bylo třeba se dotázat, aby nebyla...

Žili, byli dva bratři. Aby byla zachována diskrétnost příběhu, můžeme jim třeba říkat Koloman a Adalbert. Oba moc rádi jezdili na hory, ale nikoli spolu.

Svého manžela jsem poznala na lyžích. Léta společného soužití ledacos změnila, včetně vztahu k lyžím. Já jsem se jich držela, on se rozhodl, že se stane snowboardistou. Když přinesl domů prkno, chtěla jsem mu udělat radost. Pohladila jsem bezchybný lak, bříškem palce vyzkoušela ostrost hrany a pochválila originální design. Další večery jsem trpěli...

Je důležité, co máte na talíři. A neméně důležité je, jak to budete jíst. Obojí se mění skoro v každém alpském údolí.

Tento článek vyšel v časopisu SNOW 78 (listopad 2013).

Bündnerfleisch je viande de Grison. Oba výrazy popisují dvěma jazyky jedno a to samé – sušené maso z Graubündenu. Vynikající hovězí – prostě takové alpské jerky.

Jeden název a jídlo je pokaždé jiné. I tak vypadají někdy gastronomičtí endemiti.

Podivné nářečí, výživné závitky a bezcelní zóna. I bez lyžování je v Graubündenu dost zajímavostí.

Smažák, nebo piškotový dort? Je to z Francie, Ruska, nebo Švýcarska? Každopádně je to poměrně jednoduché jídlo, vycházející ovšem z neobyčejného příběhu.

Ve čtvrtek 20. února má premiéru film Bella a Sebastián. Pro dojemný příběh dětského románu o malém sirotkovi a velkém psu byly exteriéry filmovány v savojském údolí Haute Maurienne. Většina z nich se nachází nahoru od Termingnonu. Hodně filmových lokací lze přitom vidět z lyží nebo ze skibusu.

Nikdo nevěnuje tolik pozornosti jídlu jako Francouzi. A oni si tento status udržují bez ohledu na to, co si o nich celý zbytek zeměkoule myslí. Pro jídlo jsou schopni slevovat z mnoha dalších kulturních vymožeností, jako jsou auta, oblečení, úklid… snad i spánek.

*Tento článek vyšel v časopisu SNOW 64....

Staří lyžaři sní o prázdných sjezdovkách, správné partičce, prašanu po kolena. Mládí na budoucnost nemyslí.

Tento článek vyšel v časopisu SNOW 71 time.

Že neexistují národní povahy? Ale ano, jen se trochu zastavit a umět v nich číst. Je to zábavnější než humoristický román z devatenáctého století.
Celý svět se smrskává, protože se rychle cestuje a různé nadnárodní korporace kolem sebe trousí nejrůznější důkazy globalizace. Lidé různých národů se mezi sebou lehce žení a vdávají a místo toho, aby ...

Sjezdovky jsou v létě jako jiná planeta. Zkuste si představit, jak to vypadá pod závějemi sněhu.
Luční byliny dříve tvořily součást jídelníčku nejen krav, ale i jejich majitelů – horalů. Květiny, trávy i různé kořínky mají léčivou moc, která byla před objevením penicilinu hodně důležitá. Rostliny mají také svou nezaměnitelnou chuť. V místech ...

Horalové milují lov. Vegetariáni mezi nimi nejsou. Loví, vaří, pečou a degustují nejrůznější zvířata.
Být nimrodem na horách je jistě jiné než v rovinách a nížinách. Vysoké kopce a neprostupné lesy vyžadují celé muže. Lovecká vášeň horaly zpravidla zdobí i proto, že zvířata loví hlavně kvůli tomu, aby skončila na jejich talíři, méně pro rozma...