Počasí po měsících

Zima 2016/17 se ohlásila už v říjnu. Ne, že by bylo první sněžení a chladné počasí na horách v říjnu neobvyklé, to spíš jejich intenzita, se kterou dorazily. Po nadprůměrně teplém září se ochladilo přibližně o 15°C. V Západních a Vysokých Tatrách napadlo za 2 až 3 dny 30 až 60 cm sněhu. V ostatních pohořích 15 až 35 cm. Po oteplení v polovině října se dokonce objevily i základové laviny, například na Príslope. Listopad byl už teplejší a sníh roztál i ve vyšších polohách. Zima naplno dorazila v posledním listopadovém týdnu. Byl to příchod, jak se patří, během 24 hodin se ochladilo až o 15°C, ve vrcholových partiích Tater teplota vzduchu klesla až k -20°C. A aby toho nebylo málo, ochlazení bylo samozřejmě okořeněné velmi silným větrem, který na hřebenech dosahoval rychlosti 15–20 m/s, v nárazech až 30 m/s! Severní proudění přineslo i vydatné sněžení. V Tatrách napadlo 20 až 45 cm, v Nízkých Tatrách a Velké Fatře jen 5 až 20 cm.

Větrné počasí bohaté na srážky pokračovalo i od 30. 11. do 3. 12. Během těchto dní se zima projevila ještě razantněji. V Tatrách připadlo dalších 40–80 cm nového sněhu, v Malé Fatře 35–50 cm, v Nízkých Tatrách a ve Velké Fatře 15–35 cm. V druhé polovině prosince se počasí změnilo, oteplilo se hlavně ve vyšších polohách při inverzním počasí. Vánoční oteplení nechybělo ani tuto zimu, hned od Štěpána se pak zima rozběhla naplno.

V lednu teploty klesaly až pod -20 °C, sněžilo, foukalo, tak jak jsme byli zvyklí během tuhých zim v minulosti. Sněžení přicházelo většinou od severozápadu, a proto bylo nejvíc sněhu v Západních a Vysokých Tatrách, jak je vidět i na grafu vývoje výšky sněhu na Žiarské chatě. Tam výška sněhu překročila 120 cm, což bylo v porovnání s minulou zimou, kdy v tomto období nebyl skoro žádný sníh, pořádná změna. Sníh si dlouho udržel prachový charakter a lyžařské podmínky byly vynikající. Od poloviny ledna jak když utne a naše území bylo většinou pod vlivem tlakové výše se suchým, inverzním počasím. Ve vysokých polohách začal sníh tát. Únor byl proměnlivý a vystřídalo se skoro vše: nechyběly mlhy, slunce, déšť, sníh ani vítr. Sněhu však pomalu ubývalo. V březnu sněhový úbytek pokračoval, zejména v nižších polohách, hlavně v Malé a Velké Fatře a v Nízkých Tatrách. Velké oteplení s deštěm i v nejvyšších polohách se objevilo koncem dubna. Potom se mírně ochladilo. Nicméně první dubnový týden, kdy bylo velmi teplé jarní počasí, roztál téměř všechen sníh ve Fatrách a na jihu Nízkých Tater. Už jsme si mysleli, že je po zimě, ale ještě ukázala svou sílu a v polovině dubna opět vydatně nasněžilo nejen na horách, ale i v údolích a kotlinách.


Vývoj teploty vzduchu a výšky sněhu na AMS Žiarska chata v Západních Tatrách.


Nejvíc lavin v dubnu

Středisko lavinové prevence začalo vydávat lavinové informace už v říjnu, potom ale sníh dočasně roztál. Po krátké pauze se začátkem listopadu 2016 začaly lavinové předpovědi opět denně vydávat.

Už čtvrtou sezónu jsme v našich horách nezaznamenali 4. stupeň lavinového nebezpečí (velké nebezpečí). Ve Velké Fatře a v Nízkých Tatrách byl 3. stupeň lavinového nebezpečí vyhlášen během dvou dní, v Malé Fatře během pěti dní, v Západních Tatrách během 20 dní a nejvíc dní (22) bylo vyhlášených ve Vysokých Tatrách. Jinak během této sezóny převládal 2. stupeň (mírné nebezpečí). Největší lavinová aktivita této zimy byla zaznamenána druhý dubnový víkend ve Vysokých Tatrách, kdy během dvou sněžení a vlivem silného větru na vrstvu starého tvrdého sněhu napadlo až 40 cm sněhu nového. Z tohoto víkendu evidujeme tři lavinové nehody a velké množství samovolných lavin.

V průběhu zimní sezóny 2016/17 jsme zaznamenali 8 lavinových nehod, z toho 6 ve Vysokých Tatrách, jednu v Nízkých Tatrách a jednu netradičně ve Vihorlate. Ve třech případech si účastníci poradili svépomocně, nebo jim pomohli kamarádi. U pěti nehod zasahovali horští záchranáři. Ve třech případech jsme zaznamenali použití lavinového batohu jak při výstupu, tak i při sjezdu. Při lavinových nehodách bylo ohroženo 24 lidí, z toho 21 bylo lavinou strženo. Jedna osoba byla úplně zasypaná, 20 lidí částečně, nebo po strhnutí skončili na povrchu laviny. Laviny v této sezóně zranily 5 osob, ale neusmrtily nikoho.


Počet lidí usmrcených v lavinách od sezóny 1994/1995.


Nejvíc lavinových nehod se stalo při třetím stupni lavinového nebezpečí, během skialpových výstupů ve Vysokých Tatrách. Laviny úřadovaly i v nižších polohách na zalesněných svazích. V polovině ledna napadlo nejvíc sněhu na východním Slovensku. Během sjezdu z vrcholu Montrogon (1018 m n. m.) uvolnila slovenská skialpinistka poměrně velkou lavinu, která ji v řídkém bukovém porostu strhla s sebou a způsobila jí lehká zranění. V prvním únorovém týdnu po silném sněžení a následném oteplení padaly laviny v Malé Fatře nedaleko Kraľovian. Zasáhly cestu a železnici a na dva dny zablokovaly dopravu mezi Kraľovanmi a Párnicou.

Výrazně poklesl počet lavinových nehod v Nízkých Tatrách v okolí Chopoku a Derešova, a to především kvůli nedostatku sněhu v této oblasti v průběhu celé zimy. V Malé a Velké Fatře a v Západních Tatrách jsme nezaznamenali žádnou lavinovou nehodu. Nikdo v této sezóně naštěstí v lavině nezemřel. Přispělo k tomu i to, že všichni zasažení byli vybaveni základní lavinovou výbavou (lopata, sonda, lavinový přístroj) nebo lavinovými batohy.

Autor pracuje ve Středisku lavinové prevence Jasná.