Tento článek vyšel v časopise SNOW 83 market (říjen 2014).


Hodně hovoříte o kvalitě… Je to základ, na kterém stavíte?

Sporten drží více méně 80 % podílu na exportu vyloženě kvůli kvalitě – to je první věc. Kvalita v našem podání je i to, že dodržujeme termíny dodávek, to je pro nás zákon. Jsme schopni dodávat lyže ve 100% kvalitě, o tom se už mnozí přesvědčili. Důkazem může být třeba taková firma Karhu, která celý svůj program včetně závodního přestěhovala z Finska k nám a společně s našimi specialisty pokračujeme dál ve vývoji a zdokonalování jejích běžek. Strojové vybavení, linky, automatizace, vším tím držíme krok se světem, ostatně musíme, tlak na ceny je obrovský. Ve Sportenu se dělají jen ty kvalitnější lyže, často menší série speciálních lyží, dražších a technologicky náročnějších, které se v domácích továrnách značkových firem vyrábět nevyplácí a jinde na to nejsou technologie. Naší výhodou je, že nabízíme celý program, od běžeckých přes back-country lyže, všechny typy sjezdových i třeba skokanské lyže. Ono se to tak nějak doplňuje, technologie, know-how, zkušenosti, to jsou naše hlavní výhody. Široká diverzifikace nás také činí méně náchylné na odchylky počasí.

Souhlasíte s názorem, že kvantita výroby nutně snižuje kvalitu produktů? Tedy s častým tvrzením malých výrobců, že malovýroba si – na rozdíl od průmyslové – dokáže pohlídat každý detail?

Já si myslím, že je to právě naopak. Naše špičkové stroje, dokonce v některých případech mohu říct i nejmodernější na světě (viz infobox Montana Saphir – pozn. red.), jsou tím, co tu kvalitu zaručuje. Snad nejdůležitější u lyží je broušení, jak u běžeckých, tak u sjezdových, potom finiš, struktury, … To vše tady děláme na nejmodernějších strojích, kde odpadá ruční práce. Všechny parametry, přítlaky kotoučů, otáčky, ale i teploty a tlaky v lisech, vše je přesně řízeno a automatizováno, aby se odbourala lidská chyba. Vždycky mě rozčiluje, když někde slyším „poctivá ruční výroba“, to mě strašně vytočí, protože když vím, jak se připravují naše dílce, jak se tvoří jádro na CNC strojích, jak se před tím stabilizuje, jak se ohýbají hrany, vše se ladí na desetiny, aby každá lyže byla přesná…, to ruční výroba rozhodně nedokáže. „Poctivá ruční výroba“ lyži ve většině případů spíš ublíží!
Jediná ruční činnost u nás – a vlastně i v ostatních továrnách na lyže – je vkládání dílů do kazet – na to je potřeba cit a oko a manuální zručnost.

A co používané materiály, opravdu nemáte tendenci je cenově tzv. optimalizovat?

U několika párů se dražší materiál až tak neprojeví, u stovek a tisíců ano. Všechny materiály bereme od špičkových výrobců, kteří dodávají i všem ostatním lyžařským firmám. Pochopitelně díky velkým odběrům vytváříme na dodavatele tlak, co se týče cen, takže i zde se zdánlivá nevýhoda stává výhodou. Sporten si nedovolí použít levnější neprověřený materiál. Samozřejmě jsou lyže, například pro začátečníky, kde se používají levnější materiály, ale tam se nejlepší materiál ani neočekává. Když si někdo objedná pod svou značkou něco, co nesplňuje naše požadavky na kvalitu, je to jeho problém, ale lyže pod značkou Sporten dostávají jen standardní, kvalitní a prověřené díly.

Určitě se nemůže stát, že se do lyže dostane nějaký nekvalitní díl, třeba jádro, kde je suk?

My tady máme spoustu rozřezaných zahraničních lyží, kde ty suky jsou. Ale u nás, však to znáte sám, každý, kdo projde fabrikou, uvidí, že žádná vada dřeva neprojde. Jádro je navíc tvořeno z více kusů, které se k sobě lepí, aby bylo stabilní, vše si vyrobíme sami a celý proces máme pod důkladnou kontrolou. Samozřejmě, že bychom asi ušetřili, kdybychom to začali šidit, ale není to cesta, kterou chceme jít, dlouhodobě by se nám to určitě nevyplatilo. Může se někdy stát, že se stane chyba, třeba se sloupne fólie a podobně. Za to my jako výrobce zodpovídáme, i když to je chyba dodaného materiálu. Český spotřebitel na nás hledí kritičtěji než na světové značky, i to je důvod, proč musíme kvalitu tak bedlivě sledovat. Například předupravený materiál na svrchní fólie si pro jistotu upravujeme i sami ještě jednou, pro jistotu.

A kdybych za vámi přišel, že chci vyrobit lyži úplně z těch nejlepších dostupných materiálů, nebyl by to problém?

Vyrobíme, co chcete. Spousta podobných lyží se tu vyrábí, i Sportenů. Neznáme lepší materiály, než co používáme třeba u závodních lyží, u některých freeski lyží, ať je to vysokomolekulární skluznice, lamináty různých složení a kombinací, karbon, strukturové folie, cokoli. Nevidím v tom problém.

Říkáte, že umíte udělat úplně jakoukoliv lyži. Je něco, co neumíte?

Co se týče lyží, neuvědomuji si. Jsou samozřejmě jisté technologie podléhající licencím, obecně ale máme takový rozsah výroby, takový sortiment, který, si myslím, nevyrábí žádná firma na světě. Od snowboardů, sendvičových, capových, kombinovaných, přes všemožné sjezdové lyže, spoustu typů back-country, freeridové lyže, parkové, krátké lyže, závodní běžky, skokanské lyže, akrobatické lyže, lyže pro mushery… Dokonce i lyže na písek jsme vyráběli.

Co je podle vás alfou a omegou sjezdové lyže?

V první řadě je mnohem složitější vyrobit kvalitní běžeckou lyži než sjezdovou. U sjezdových lyží je jádro dané, vytvoří se profil tak, aby odpovídal parametrům závodníka – my jsme schopni vyrobit i parametry na míru konkrétnímu zákazníkovi. To se dá docílit různými způsoby, kombinací materiálů, titanalů, typů laminátu, karbonu atd. Nejdůležitější je broušení, které zajistí přesný počítačem řízený stroj. U nás se lyže brousí třeba třicetkrát nebo i víckrát. A pak úhlování hran, pochopitelně. Důležité je, aby lyže byla naúhlovaná až za ohbí lyže, protože pokud je jenom před koncem špičky, což většina sériových strojů i ve velkých firmách dělá, nefunguje, jak má. My právě na to máme nový stroj, na jehož vývoji jsme se sami podíleli.

Proč je těžší vyrobit běžku než sjezdovku?

Běžka má stoupací komoru, základní problém je dodržet její přesnou charakteristiku. Správný průhyb a pružnost ovlivňují detaily, které se u robustní konstrukce sjezdovek ztratí. U běžek proto děláme za hlavní komorou ještě krátké komory, aby lyže optimálně fungovala, stoupala i klouzala. Ale nechtěl bych tady úplně všechno prozradit, nějaká tajemství si musíme držet. Každopádně dobrá běžka je na výrobu hodně náročná, musíte každou x-tou lyži měřit, jestli komora odpovídá parametrům. Ostatně když závodník testuje své závodní lyže, ze třiceti párů zvolí dva tři, i to o něčem svědčí.

Proč je tedy takový rozdíl v ceně sjezdovek a běžek? To dělá jen materiál?

Materiál, technologie, broušení. U sjezdovek je obrovské množství materiálu a vyšší technologická náročnost, více operací.




Produkce Sportenu oproti světu stoupá

Dle údajů výrobců poklesla produkce sjezdových lyží ve světě během posledních pěti let z 9 milionů na 3,5 milionu párů. Ve Sportenu v roce 2013 vyrobili 92 000 párů lyží a snowboardů při tržbách 154 miliónů korun. V roce 2014 čekají nárůst výroby zhruba o 15 %. 80 % produkce Sportenu putuje na export do celého světa pod značkami Alpina, Äsnes, Decathlon, Germina, Goodboards, Hart, Karhu, Madshus, OneWay, Rip´n Wood, Rossignol, Sport 2000 a mnoho dalších.

Karhu a Äsnes skončili v Novém Městě n. M.

Významná je nová a velice úzká spolupráce s finskou firmou Karhu, která celý svůj závodní program včetně vývoje přesunula do Sportenu. Kompletní výroby technologicky náročných lyží přenesl do Nového Města i Äsnes, asi nejznámější severská značka back-country lyží.

Lyže Sporten v USA

Významným mezníkem letošního roku je zahájení exportu celého sortimentu lyží značky Sporten do USA.

Vlastní skluznice

Ve Sportenu se vyvíjí a vyrábí (extruduje) i vlastní skluznice. Vzniká ve spolupráci s  německým partnerem a zatím prý vykazuje mimořádně dobré skluzné vlastnosti. Testuje se i nanotechnologie, vše za účelem zrychlení skluzu.

Lyže se sobím parožím

Objednávka od německého zákazníka zněla takto: co nejvíce ekologická lyže, vrchní dýha z kořenice břízy impregnovaná pouze teakovým olejem, bočnice z akátu, patička z kořene jalovce, celá lyže úplně bez lamina. V jádru jsou čedičová vlákna, v okénku ve skluznici je patrný rozdrcený antracit dovezený z Norska. Design doplňují vkládané detaily ze sobích parohů… Celá lyže je ekologicky likvidovatelná, dřevo se dá spálit, skluznice zrecyklovat a hrana se dá do sběru. V Německu se tyto lyže prodávají za cca 100 tisíc korun.

Stroj Montana (Sporten) Saphir

Letos v létě uvedli ve Sportenu do provozu stroj, který vyvinula Montana společně s techniky Sportenu na základě jeho výrobních požadavků. Multifunkční automat chráněný patentem je zapojen na linky pro sjezdovky i běžky, umí brousit skluznici i hrany až za ohbí lyže, brousí přesně i krátké hrany uprostřed lyže (zjm. pro back-country lyže), vyrobí a upravuje frézovaný protismyk…




Ján Hudák – ředitel společnosti Sporten a.s.

Ve Sportenu pracuje téměř 45 let a za ta léta si prošel celou fabriku od A do Z. Začínal v elektroúdržbě, potom pracoval jako energetik, technický náměstek… Ředitelem je přes 26 let. „Takže si myslím, že lyže se staly mým děckem, ve dne v noci, myšlenkami jsem pořád u nich…,“ dodává k tomu. A je to pravda, jeho horlivost v rozpravách o lyžích odráží mnohem více než jen úřadujícího manažera.