Počasí nemá obvyklý pohon, tlakové útvary putují jako kule v billiardu

Únorová zima se řídila podle toho nejpravděpodob­nějšího scénáře, který následoval stratosférické oteplení v polovině měsíce. To narušilo polární vortex a celkovou povětrnostní cirkulaci na severní polokouli natolik, že se vzduchové hmoty nepřesouvaly v obvyklému směru od západu k východu, ale všemi možnými směry – bez silného vortexu chybí západnímu proudění pohon. Zejména nastává čilá výměna vzduchu mezi severem a jihem, o čemž svědčí (vzhledem ke sklonku zimy) neobvykle silné mrazy v Evropě, stejně jako extrémní teplo na východě Ameriky. A „extrémy“ mohou pokračovat.

Po rozpadu polárního vortexu Arktidě namísto tlakové níže dominuje tlaková výše, která aktuálně zaujímá i celou severní Asii a Evropu. Tato gigantická anticyklóna se v nejbližších dnech přestěhuje „v protisměru“ ke Grónsku a do severní Ameriky.


Předpověď indexu AO z 28. 2. 2018 – polární vortex jako pohon západní cirkulace nebude mít sílu ani nadále

Oteplení může přinést i chumelenici

Když je celý „sever“ zablokován vysokým tlakem, musejí si cyklóny hledat průchod „jižní“ trasou přes Středomoří, kde si zajistí i potřebnou vlhkost. Následně se v Evropě setkají mrazivá vzduchová hmota, přivedená anticyklónou od severu až východu, s vlhkou a teplou, nasávanou tlakovou níží z jihu až západu – to obvykle přináší i vydatné srážky. Na poměrně malém území tak mohou vznikat mimořádně rozdílné projevy počasí – podle toho, na které straně frontálního systému se dané území bude nacházet.

Typicky středomořské níže přinesou přechodné oteplení a vydatné srážky do Alp, při svém postupu dále na východ ale nakonec „stáhnou“ na své zadní straně i ledový vzduch od severu a pokud putují přes naše území, dokáží i vydatně nachumelit. Naopak pokud se na východ neodsunou, třeba z důvodu silné blokační tlakové výše, nastaví střední Evropu na své přední straně do trvalejšího teplého proudění od jihu.

Předjaří nejspíš jen přechodné

Předpovědní modely bohužel tentokrát nepočítají s tím, že tlaková níže pronikne až do Středomoří, ale bude podle nich putovat severnější trasou, přičemž se usadí někde nad západní Evropou. Využije tak místa uvolněného tlakovou výší, která se „přestěhuje“ daleko na západ. Pro Evropu to znamená teplejší počasí se srážkami zejména na jihu a západě kontinentu. Zůstává otázka, jak s modely „zacvičí“ promrzlá pevnina a doznívající účinky major warmingu ve stratosféře a zdali přeci jen – třeba později – cyklónu nenechají sklouznout do Středomoří, což by velmi pravděpodobně vedlo ještě k zimní epizodě.


Předpovědní mapa GFS z 28. 2. pro 9. 3. 2018

Pravděpodobnosti jsou vyrovnané

Rozptyl variant dalšího vývoje výškové teploty ukazuje, že existují jak „jarní“, tak „zimní“ scénáře, nejspíš se tedy dočkáme od každého trochu.


Porovnání variant vývoje teploty v 850 hPa podle modelu GFS z 28. 2. 2018

Celkově chladnější březen

Že k nám jaro ještě nejspíš nevtrhne s plnou silou a natrvalo, věří i dlouhodobý předpovědní model CFS, který počítá s lehce teplotně podprůměrným březnem ve střední Evropě.


Teplotní odchylky v Evropě v březnu 2018 předpovídané modelem CFS z 28. 2. 2018


Archiv: jak se vyvíjely vyhlídky na zimu 2017/18?