Bike SNOW tour: Val di Fiemme – na kole za výhledem a pak po hlavě do řeky

Bike SNOW tour je letní cyklistická obdoba zimní lyžařské SNOW tour neboli reportážní turné po atrakcích horských středisek všeho druhu.

První den se ve Fiemme vydáváme do části Alpe Lusia s nástupním místem v Bellamonte, kde obdivujeme novou kabinkovou lanovku, která už loni v zimě vystřídala sedačku.

Alpe Lusia se v zimě profiluje jako středisko pro děti a podobné heslo razí i v létě, takže se kousek pod mezistanicí kabinky rozprostírá velký zábavní park Giro d´Ali a naučný okruh Frainus různými prolézačkami. Na naučném okruhu mohou děti dalekohledem hledat ptáky na stromech, které jsou tam na různých místech trvale připevněné (ano, jsou umělí, ale děti to nepoznají ) nebo trénovat balanc na různých koordinačních atrakcích.

Giro d´Ali zas představuje velkou plochu, rozdělenou na různé vodní chodníčky, větší i menší tůňky a všechna tato vodní dílka jsou určená dětem, aby je bosé probádali, nebo si sedli na okraj tůně a ponořili si nohy do vodní masáže, či se na voru s lanem snažili zdolat malé jezírko. V horkých letních dnech můžete s rodinou stanovit tento park jako cílový bod vašeho výletu, takže spojíte túru a zábavu.

My se nechali s koly vyvézt novou kabinkou až na její horní stanici na Al Cervo (1 960 m) a vydali jsme se po zpevněné šotolině směrem na horskou chatu Malga di Bocche. Díky ušetřenému kopci jsme se tu již vezli převážně po vrstevnici a mohli si tak bez námahy vychutnávat panorama italských Dolomit, které se tu a tam skalistě zvedaly z malebných zelených či lesních plání.

Chata Malga di Bocche představovala typické italské „rifugio“, takže šlo o horskou dřevěnou chatu na menším vrcholku s venkovním posezením a klasickým italským občerstvením jako jsou sýry, proscuitto, polenta a samozřejmě italskou kávou a červeným vínem. Od této chaty jsme si udělali malou odbočku a vydali se po stezce č. 626 k jezeru Lago di Boccha. Přírodní cesta nenápadně stoupala horskými pláněmi i lesem, na kole se ovšem dlouhou dobu dalo s trochou technického umu jet. V okamžiku, kdy se z cesty stal horský trek a přibylo kamenů i skal, rozhodli jsme se nechat kola zamčená u malé chatky asi tak 20 min před jezerem. Poslední úsek byl tím nejnáročnějším, nejprudším, ale na výhledy nejkrásnějším.

Terénní pěšina nás zavedla až k jezeru odrážející zeleň trávy a šeď skal protější stěny, když jste se však přiblížili, byla voda průzračně čistá. Žádná chata, žádné lavičky, žádná známka civilizace – zcela nekomerční záležitost, kterou jsme si tu na dlouhou chvíli vychutnali.

Zpáteční cesta byla až k chatě Malga di Boccha stejná, dále jsme pokračovali po značené cestě č. 626 směrem na městečko Panneveggio. Cesta byla z kopce a její horní polovina představovala ryzí a nefalšovaný singltrail, který svými kamenitými a kořenovitými dokázal dosyta uspokojit nás i naše tlumiče v kolech.

V Panneveggiu jsme se kolem infocentra (Centro Visitatori) vydali po značené stezce směrem k jezeru Panneveggio a štěrkové pěšiny tu byly prostřídané i zavěšenými mosty nad vodopády.

Samotné jezero je charakteristické dlouhým přechodem mezi nábřežím a vodní plochou, takže jsme se tu mohli procházet jako po pláži. Jezero jsme objeli Národním parkem po cyklostezce, která nás nakonec vyhodila na naší startovní čáře, tedy v Bellamonte. Šlo tedy o poměrně nenáročný cyklistický okruh po značených cestách a nejlepším průvodcem nám byla mapka, kterou zdarma dostanete na pokladnách u nástupních stanic všech lanovek.

Druhý den patřil Latemaru, kam z městečka Predazzo vyváží kabinková a následně sedačková lanovka. Stejně jak na Alpe Lusii, i na Latemaru najdete u výstupu kabinkové lanovky vyžití pro děti jakožto zpestření horských výletů. Na jednom místě tu jsou přehledně uspořádané atrakce jako je tubing, bobová dráha a speciální dětské hřiště, kde si děti můžou venku u stolečku na sluníčku klidně i kreslit.

Nejpopulárnějším pěším okruhem na Latermaru je turistický výšlap na horskou chatu Tore di Pisu, na který se můžete vydat od výstupní stanice sedačkové lanovky po pěší stezce č 516. Výšlap je nekompromisně do kopce a v hezkém dni tu zejména dopoledne proudí davy turistů. Výhled z Tore di Pisa ovšem stojí za to a nemusíte jít zpět po stejné cestě, ale po cestách č. 18 a č. 22 se dostanete spět na Passo Feudo po pomyslném okruhu.

Pokud si chcete dát do těla na kole, nechte se vysadit už u výstupní stanice kabinkové lanovky a po šotolinové cestě stoupejte vzhůru k Passo Feudo až k horní stanici sedačkové lanovky. Odtud pak po zpevněné široké cestě na vrchol Dos Capel (2 266 m), který nabídne výhled nejen na Passo Feudo a Tore di Pisu, ale i na celý masív Latemaru.

Z vrcholu Do Capel jsme pak singltrailem sjeli do sedla pod vrchol Tresca a vydali se doleva nenápadnou odbočkou, značenou jako botanická cesta (sentiero botanica). Po téhle terénní pěšině se dalo sejít zpět výstupní stanici kabinkové lanovky jak pěšky, tak na kole. Je však potřeba zdůraznit, že pro kola byl trail poměrně technicky náročný a pokud nedisponujete potřebným technickým umem, projděte botanickou cestu raději pěšky. Zkušení cyklisté si tu ovšem budou vrnět blahem, protože pro náš šlo prozatím o nejlepší sjezd na kole ve Fiemme.

Třetí den jsme navštívili část Alpe Cermis, kde jsme se opět kabinkovou a sedačkovou lanovkou nechali vytáhnout na vrchol Paion del Cermis (2 230 m), na němž tradičně navštěvujeme restauraci Rifugio Paion. Právě tady si troufnu bez nadsázky říct, že dělají ty nejlepší lasagne v Itálii! Navíc jsme tentokrát vyzkoušeli i dezert, tzv. Trauben, a mohli jsme přihlížet i jeho přípravě. Jestli bych tedy měla vybrat jen jedno místo, kam bych se šla ve Fiemme najíst, bylo by to Rifugio Paion jednak kvůli dobrému jídlu, a také kvůli milé obsluze, která vždy ráda slyší češtinu a našich návštěvníků si tu skutečně váží!

Kromě toho, že na Alpe Cermis si rovněž můžete udělat pěší výlet na vrcholky hor i na horská jezera, můžete si tu také vyzkoušet trochu dobrodružnou záležitost v podobě raftingu. Přihlášení je u dolní stanice kabinkové lanovky u řeky Avisio, kde vás navlečou do neoprénů, vest a helem, vyzbrojí pádlem a po krátké instruktáži se s vámi vrhnou rovnou do peřejí. Pokud je vody málo, jde o poklidnější záležitost a vzít sebou můžete klidně i děti. Pokud je vody víc, jde o ryzí adrenalin.

V rámci raftingu nám instruktoři dopřáli i jinou sportovní vložku, tedy ochutnávku z canyoningu. Tenhle zážitek spočíval v přebrodění tůně po svých, a to přímo pod tekoucím vodopádem, kdy vám masa vody dopadala přímo na hlavu. Bylo tedy potřeba mít hlavu sklopenou dolu, aby voda stékala po helmě pryč a rukama se držet vyryté římsy ve skále pod vodopádem. Odměnou byl skok do vody ze skály.

Vyjížďka na raftu pak před koncem umožnila účastníkům ještě jeden skok ze skály, tentokrát do řeky a i my toho náležitě využili. Vyjížďky se konají každý den od 9:30 a 14:30 a jízda trvá cca 3 hodiny. Dospělí zaplatí 40 eur, děti do 14 let 28 eur.

V rámci ubytování ve Val di Fiemme obdržíte kartu Fiemme Motion Card, která platí na všechny lanovky v okolí a rovněž na veřejnou dopravu. S kartou můžete uplatnit i další slevy jako například do národních parků nebo muzeí.

Val di Fiemme v kostce:

Sedlali jsme kola Ghost Pathriot 8 a Lapierre Overvolt SX 800, byli jsme oblečeni v Maloje, s rukavicemi, chráničemi a helmami Poc. Fotografie jsme pořídili mobily Samsung, videomateriál jsme pořídili technikou Lamax a DJI V batůžku EVOC nechyběly svačiny v podobě tyčinek Bombus a napoje BIG shock. Kola jsme umývali přenosnou nízkotlakou myčkou Aqua2go.

Partneři SNOW tour:

---