Bike SNOW tour: Seefeld – údolím na kole, po hřebenech pěšky

Bike SNOW tour je letní cyklistická obdoba zimní lyžařské SNOW tour neboli reportážní turné po atrakcích horských středisek všeho druhu.

A YEARNING FOR SPACE from Olympiaregion Seefeld on Vimeo.

V Seefeldu začínáme cyklovýletem na elektrokolech, které jsme si zapůjčili v hotelu St. Peter – ne, že bychom už patřili do starého železa, ale zvolili jsme pohodlnější variantu, abychom stihli za den vidět co nejvíc a u toho neplivali pot.  Koneckonců, najeli jsme 50 km, což bychom bez motoru asi ani nezvládli. Od hotelu St. Peter jsme se vydali doprava a hned jsme narazili na zřetelný rozcestník. Po zpočátku stoupavé, a posléze zvlněné šotolině jsme se vydali směrem na Wildmoosalm.

Z části jsme kopírovali tzv. Mental-Power-Weg, tedy turistickou cestu vedenou těmi nejklidnější místy v okolí Seefeldu jako jsou jezera nebo vyhlídkové body a cílem absolvování cesty je načerpání energie pro tělo i mysl. Také proto se tu po cestě setkáte s celkem 12 zastávkami, které mají údajně pomoct posílit vašeho ducha. My jsme například míjeli zastávku „Der Blick in die Ferne – Kraft der Wahrnehmung“, tedy „Pohled do dáli – síla vnímání“, která byla jasně označená velkou cedulí, jež nás instruovala k duševnímu cvičení na daném místě. Cílem tu bylo střídat pohled do blízka a do dáli, čímž jste měli cítit pocit mezi známými věcmi a jistotou a neznámými věcmi a potenciálním nebezpečím. Zastávky měly rozhodně svůj druh intimity a zvláštní kouzlo.

Po stezce z Wildmoos jsme se dostali až k městečku Weidach, odkud jsme pokračovali na Leutasch. Právě v údolí Leutasch jsme absolvovali nejhezčí úsek celé cyklotrasy, kdy jsme jeli po zpevněné cestě podél průzračně čistého potoka a z obou stran se nad námi tyčily horské masívy pohoří Mieminger a Wetterstein.

Stezka 551 „Bike Trail Tirol“ nás údolím protáhla až k horské chatě Gaistalalm, kde jsme neodolali tradiční tyrolské polévce „Speckknödlsuppe“ (4,90 eur), která nám se svým velkým knedlíkem vystačila za celý oběd. Jídelníček tu dále nabízí klasiku v podobě frankfurtských párků (3,90 eur) nebo vídeňského řízku přes celý talíř (10,90 eur).

Zpáteční trasa byla pak z velké části stejná, takže si zachovala nenáročný profil. Celkově sice měřila okolo 50 km, ale vzhledem k tomu, že jsme nikde dlouze do kopce nešlapali a hlavní část tvořila stezka podél řeky, dala by se trasa zvládnout i bez motoru. Seefeld zatím nedisponuje žádnými terénními traily z kopce, jeho hustá síť stezek je tvořená především zpevněnými širokými cestami, takže se na výlet můžete vydat klidně s celou rodinou.

Druhý den jsme se v Seefeldu vydali na pěší výlet, tedy nechali jsme se zubačkou lyžařského střediska nejprve vyvézt do mezistanice k horské restauraci Rosshütte, kde jsme se díky velkému hřišti na notnou chvíli zdrželi. Hřiště u Rosshütte se skládalo z dřevěných prolézaček a v podstatě jakéhosi zážitkového pískoviště, kde děti mohly jezdit s těžebním vozíkem po kolejích nebo si hrát s kladkostrojem. Nechyběly samozřejmě ani klouzačky, houpačky nebo lezecká stěna.

Co nás tu ale nejvíc zaujalo, byl skok z výšky do duchny a velké trampolíny. Boj o to, kdo udělá první salto vzad, tu na sebe nenechal dlouho čekat. Protože já ze salta vzad udělala pouhých 50 %, vyhrál Tom, byť bylo jeho salto přetočené…Na všechny jmenované atrakce je tu vstup zdarma.

Z této mezistanice máte několik možností na výlet, tou nejpohodovější je procházka na nedaleké jezero Kaltwassersee, a zpátky se můžete vydat buď zpět k horní stanici zubačky, nebo celý kopec po značené cestě sejít až dolů do Seefeldu.

My jsme se tu vydali ještě výš, a to kabinkovou lanovkou na vrchol Seefelder Joch (2 065 m), který nabídnul 360stupňový výhled.

Ze Seefelder Joch vede tzv. Kings tour, tedy královská cesta přes dva vrcholy Seefelder Spitze (2 220 m) a Reither Spitze (2 230 m), která se přes horskou chatu Nördlingerhütte stáčí zpět k horní stanici druhé kabinkové lanovky Härmelekopfbahn, jež končí rovněž v mezistanici u Rosshütte.

Zatímco cesta na první vrchol Seefelder Spitze je poměrně dobře schůdná, druhý vrchol Reither Spitze už je částečně veden za pomoci ocelových lan a některé pasáže ve skalnatých pasážích vyžadovaly i zapojení rukou.

My jsme měli Reither Spitze už pěkně poprášenou bílým zlatem, které nám výstup sice trochu ztížilo, ale zase do horských panoramat přidalo osvěžující bílou barvu, která hory ještě více „zfotogeničtila“. Výhled na takto různobarevné hory se střídající se šedou, zelenou a bílou rozhodně stál za náročný výšlap.

Po takto „svěžím“ výletě s první letošní koulovačkou jsme vzali za vděk venkovní vířivce na terase hotelu St. Peter, kde jsme byli ubytovaní. Hotel doporučujeme především milovníkům wellnessu, protože ten se tu rozprostírá hned ve dvou patrech a nechybí tedy sauny, odpočívací zóny a venkovní i vnitřní bazén, stejně jako venkovní a vnitřní vířivka.

Čtyřhvězdičkový hotel St. Peter se nachází prakticky v centru městečka Seefeld a je výchozím bodem pro většinu cyklistických výletů. Cena za noc je samozřejmě přímo úměrná počtu hvězd, zajímavé však mohou být různé balíčky, které kombinují i celodenní výpůjčky e-biků a jiných okolních služeb, s nimiž je celková cena za ubytování přijatelná.
Balíčky: http://www.mountains.at/…-seefeld.php?…

Seefeld v kostce:

Sedlali jsme kola Ghost Pathriot 8 a Lapierre Overvolt SX 800, byli jsme oblečeni v Maloje, s rukavicemi, chráničemi a helmami Poc. Fotografie jsme pořídili mobily Samsung, videomateriál jsme pořídili technikou Lamax a DJI V batůžku EVOC nechyběly svačiny v podobě tyčinek Bombus a napoje BIG shock Kola jsme umývali přenosnou nízkotlakou myčkou Aqua2go

Partneři SNOW tour:

---