Nejdelší kotva

Od městečka Ilanz pokračuji busem, který paradoxně nejede do stanice Valata, ale do vesnice Surcuolm, která je položena trochu výše. Do střediska tedy od busu sjíždím na lyžích. Středisko otevírá v 9:00 a je poněkud neobvyklé, když napřed lyžujete a až pak si jdete na pokladnu koupit lístek. Všechny sjezdovky v údolí Rýnu jsou nasměrovány na sever, což je dobře, protože nás čeká další teplý den. Vyjíždím až nahoru na Piz Mundaun a traverzuju na snad nejdelší kotvu, kterou jsem kdy jel. Má téměř dva kilometry a její lano připomíná spíše lano lanovky. I sloupy jsou pořádně festovní. Holt když táhnete takovou vzdálenost, potřebujete pořádný matroš. Ale letos se na ní již nesvezete. Přes léto tady postavili novou šestisedačku.

Severní sjezdovky jsou skvělé, i když uprostřed ledna tu musí být ve stínu dost kosa. Každopádně v březnu naprosto ideální. Všude je tvrdý sníh a pisty jsou bez lidí. Nahoře je dokonce prašan. Můžete si tady taky vychutnat jižní svahy, protože středisko Obersaxen je propojeno se střediskem Vela. Tam v březnu už moc sněhu není. Je neuvěřitelné, jaký je to velký rozdíl. Ale i měkký sníh je dobrý na carving, pokud ho tedy chytnete dostatečně brzy, dřív než se z něj stane brzdná kaše.

Tvrdý sever

Na severu jsou pisty nádherné a pořád tvrdé, i když se blíží odpoledne. Většina lidí jezdí na lanovkách, protože chtějí sedět, ale já jsem nepřijel sedět, ale lyžovat. Proto volím kotvy a na některých sjezdovkách jsem úplně sám. Našel jsem taky závodní trať pro veřejnost. To je vždy samozřejmě nejlepší recept na zdokonalení techniky. Když budete jezdit jen tak volně, tak je velmi těžké se zlepšovat. Závodní trať za prvé umožní koncentrovat se na oblouk tam, kde oblouk má být, a za druhé dá víceméně jistotu, že v trati budete sami. Samozřejmě jsem trať několikrát osobně vyzkoušel doslova na vlastní kůži, tedy až do bodu, kdy ramena díky modřinám od branek sladí barvu s modrou bundou.

Piknik s rýnským výhledem

Pic Mundau je nejvýchodnější bod střediska a naprosto exkluzivní místo na piknik. Hluboko pod sebou vidíte zelené údolí Rýnu. Pic Sezner, na který vede šestisedačka s převýšením šest set metrů, nabízí hned šest sjezdovek. Tady by člověk mohl být celý den. Mám na nohou mé závodní Stöckli a kopec na druhé straně údolí se jmenuje Laaxer Stöckli nebo také Piz Grisch a možná podle toho se jmenují i mé lyže. Jako odpolední lahůdku si nechávám nejdelší patnáctikilometrový sjezd ve středisku s více než tisícimetrovým převýšením až dolů do vesnice Vela. Nahoře jsou zvlněné náhorní plošiny jako stvořené pro snowkiting. Ale dnes nefouká a panuje ideální počasí na lyžování. V nižších partiích sjezdu je již znát, že je jaro, některé sekce jsou po trávě, ale v zimě je to jistě pěkná projížďka. Pokud se ve středisku Obersaxen ocitnete v březnu, určitě si vychutnáte jeho severní svahy jako já. Nezapomeňte si vzít své Stöckli.



Jarňáky v Grisoňsku (1): Lumnezia alias Údolí světla

Jarňáky v Grisoňsku (2): Laax není laxní k ekologii

Jarňáky v Grisoňsku (3): Kéž bychom mohli mít takový průsmyk doma



Pavel Trčala je majitelem firmy CITY SPORTS s.r.o., jejíž program CITY SKI je největším poskytovatelem jednodenních lyžařských zájezdů v České republice.
Na začátku prosince 2017 vás autobusy CITY SKI odvezou například z Prahy do Špindlu nebo na Klínovec. Pro brněnské lyžaře se otevírá sezona například ve střediscích Stuhleck nebo Červená Voda.

Na Silvestra chystá CITY SKI každoroční akci lyžovaní a zábavy včetně dopravy, skipasu, večeře a oslavy za bezkonkurenčních tisíc korun. Letos bude parta CITY SKI Silvestr slavit ve středisku Bílá v Beskydech.

Více na: www.cityski.cz