Forem skitouringu je mnoho, záleží především na cíli, kterého chceme pomocí pásů dosáhnout – od závodění na čas přes šlapání za prašanem po několikadenní přechodové expedice. Skialpinismus vznikl kdysi z potřeby dopravit se po zasněžených Alpách k horolezeckým terénům – jednalo se tedy o alpinismus, při němž se používaly ski. Od těch dob se ale tento prostý nástup pod stěnu emancipoval a stal se z něj svébytný sport, který se navíc postupem času rozvětvil do mnoha forem.

Cílem našich příspěvků bude zejména malinko pročistit džungli v jeho chápání a představit jednotlivé větve této krásné sportovní rodiny. Právě proto, aby čtenáři, kteří krok tímto směrem ještě neučinili, nalezli třeba to pravé pro sebe. Skialp nebo skitouring – pojmy, které nemají přesnou hranici a které se neobyčejně výrazně překrývají – totiž v sobě skrývají jedinečnou svobodu. A to, podle zvolené formy, pro každého.




Skitouring

Pojem, zahrnující nenáročnou turistiku (touring) s pomocí lyží a pásů (ski). Jedná se o celo- i vícedenní výlety, během kterých nemusí být cílem žádný vrchol ani sjezd, ale pouze výšlap za panoramaty či strávení času se skupinou přátel. Je to prostě turistika na lyžích, kterou si sem tam můžete v závislosti na vašem lyžařském umu zpestřit nějakým pěkným sjezdem.

Protože se provozuje nejčastěji v neledovcovém terénu a často jen na turistických cestách, nepotřebujete nic jiného než při běžné turistice. Samozřejmě kromě lyží s pásy a základního lavinového vybavení – ano, lavinové vybavení patří i k základnímu skitouringu, byť pravděpodobnost pohybu v lavinovém terénu je menší až minimální. Klidný skitouring je ideální přípravou na budoucí náročnější výlety do větších hor, pro takové případy je třeba se s lavinovým vybavením sžít. Půjčení skitouringové výbavy nabízí většina velkých středisek, zpravidla organizují i výšlapy s lokálním vůdcem, který pomůže s prvními krůčky na pásech. Skitouring je tedy nejjednodušší cestou jak začít s chozením na lyžích, a pokud vám stačí dojít si za výhledem mimo středisko a popovídat si u toho s přáteli, jste ideální kandidát na „ski turistu“.



Náročnost na výbavu: 3*

Lyže s pásy, skitouringové vázání, hole (teleskopické), skialpinistické boty (jsou pohodlnější než sjezdové), základní lavinový set (lopata-vyhledávač-sonda), oblečení a ostatní výbava jako na zimní turistiku, vhodný batoh s bezpečnostní výbavou, pitím apod., případně i lehká lyžařská nebo horolezecká přilba.


Náročnost na techniku: 3*

Základní dovednosti sjezdového lyžování jsou dostačující.


Náročnost na fyzickou kondici: 2*

Podle zdatnosti skupiny, skitouring může být vhodný i pro děti, přizpůsobí-li se jim délka a obtížnost trasy.


Náročnost cenová: 3*

Základní vybavení lze jednorázově půjčit ve většině velkých areálů, nákupní cena od cca 20 000 kč.


Náročnost na znalosti (laviny, pohyb v horách): 2*

Pohybujete se na značených cestách, sjíždí se zpravidla po upravovaných tratích, jsou tedy potřeba jen základní znalosti zásad horské turistiky, počasí apod.


Náročnost na riziko: 2*

Při pohybu po upravených tratích nízké riziko. Dodržujte 10 pravidel FIS.





Fitness skitouring

Čím dál populárnější disciplína, která sleduje zejména zlepšování fyzické kondice. V alpských zemích se již běžně objevují skupinové tréninky ve vyhrazených koridorech lyžařských středisek či na částech sjezdovek, samozřejmě kdekdo vyráží i sám třeba po práci. A v tempu – jde o fyzičku – se stoupá až vybíhá, zpravidla podél vleku nebo po vhodné cestě nahoru na kopec. Zpět se sjíždí obvykle po sjezdovce. Tato aktivita se tedy odehrává obvykle v hranicích lyžařského střediska a výstup může sportovec absolvovat klidně i několikrát za sebou. Nejde o požitek z jízdy nebo stoupání, ale o trénink.

Původně takto trénovali především závodníci, kteří potřebovali nastoupat určité kvantum výškových metrů, dnes se o fitness skitouring zajímají i rekreační sportovci, kteří třeba chtějí místo běžeckých lyží vyzkoušet efektivnější skialpy: pohyb do kopce na pásech je fascinující a mnohé chytne a nepustí. Není nutná nikterak vybraná technika sjezdu, jelikož sjet se dá po té nejmírnější dostupné sjezdovce.

Tato forma pohybu na lyžích sice až na výjimky (třeba tu na fotce) postrádá romantiku skitouringu v podobě chůze hlubokým sněhem a po trasách v přírodě, kam se běžně lyžař nedostane, ale má mnohá další plus: je nenáročná na přípravu a vybavení a užije si ji například rodič, který stráví den s rodinou na sjezdovce a večer chce dát trochu zabrat svalům a rozhýbat se.

Aktuálně bují diskuze, jak mají střediska k návštěvníkům tohoto typu, kteří neplatí skipas, ale využívají plochu sjezdovek a technický sníh střediska, přistupovat. Hodně si o tom budete moci přečíst v dalších SNOW. Nicméně některá střediska jsou vstřícná a již za tímto účelem nabízejí i zapůjčení vybavení.



Náročnost na výbavu: 3*

Základní vybavení stačí, ale každý potřebuje lyže se skitourovým vázáním, stoupáci pásy a nejlépe i skialpové boty. Naopak lze použít i standardní sjezdové lyže. Pohybujete se po sjezdových tratích, není tak potřeba lavinová výbava.


Náročnost na techniku: 2*

Zpravidla sjíždíte výstupovou trasou, pokud si nejste jisti technikou sjezdu, vyhledejte mírnější sjezdovku.


Náročnost na fyzickou kondici: 3*

Cílem fitness skitouringu je právě získání fyzické kondice, začátečník nemusí být silný a jednou vyjde modrou sjezdovku, zkušenější otočí pětkrát černou.


Náročnost cenová: 3*

Základní vybavení lze jednorázově půjčit ve většině velkých areálů, nákupní cena od cca 20 000 kč.


Náročnost na znalosti (laviny, pohyb v horách): 2*

Pohybujete se na značených cestách, sjíždí se zpravidla po upravovaných tratích, jsou tedy potřeba jen základní znalosti zásad horské turistiky, počasí apod.


Náročnost na riziko: 1*

Při pohybu po upravených tratích nízké riziko, dodržujte 10 pravidel FIS.





Skialpinismus

S kialpinismus můžeme vnímat jako hlavní kořen – jak aktivity, tak i souvisejících termínů. Ski znamená lyže a alpinismus pohyb v Alpách či podobném horském terénu. Skialpinismus zrodili horolezci, kteří se na lyžích dostávali zimním terénem pod lezecké stěny.

Při skialpinismu, jak pojem chápeme dnes, se tedy dostáváme již do odlehlejších hor, často s přespáním v horské chatě či přístřešku. Cílem pro skialpinisty už není stěna ke zlezení, ale skialpinismus sám: třeba výstup na určitý vrchol, ale i sjezd po jeho svazích dolů. Může to být i okružní horská túra, třeba přes více vrcholů a sedel překonat kus pohoří. Shrnuto a podtrženo, pod skialpinismem si představme chůzi na pásech zpravidla po zimních trasách i mimo ně v horách a sjezd volným terénem. Romantika pobytu hluboko v horách je zde důležitým faktorem – není to jen procházka jako skitouring. Také je nezbytná fyzická zdatnost a schopnost pohybovat se v náročnějším skalním, někdy i ledovcovém terénu. Při „dolézání“ na vrchol bývá standardní výstup na mačkách, při přechodu ledovce zase navázání skupiny do ledovcového družstva… I proto je skialpinismus komplexnější než skitouring – spojuje více činností, které je v horách nezbytné ovládat, včetně orientace, základního horolezectví či meteorologie. Stejně tak je nutné vyznat se ve sněhových podmínkách a lavinové situaci – riziko lavin je velmi reálné.



Náročnost na výbavu: 3*

Nutná kompletní skialpinistická (lyže, boty, vázání, teleskopické hole) i lavinová (lopata, vyhledávač, sonda, batoh) výbava. Při pohybu po ledovci také horolezecká výbava pro pohyb v lanovém družstvu.


Náročnost na techniku: 4*

Nutnost ovládat techniku výstupu se skialpinistickými otočkami a techniku sjezdu na různých druzích sněhu, proměnlivém sklonu a v neznámém terénu.


Náročnost na fyzickou kondici: 3*

Nutnost mít vždy dostatek sil na ústup, je třeba znát své rezervy a dokázat si rozvrhnout síly. Ne všude je možné odpočívat.


Náročnost cenová: 3*

Kompletní skialpové vybavení je možno zakoupit od cca 35 000kč.


Náročnost na znalosti (laviny, pohyb v horách): 4*

Pro pohyb volným terénem je třeba komplexních znalostí horského prostředí, meteorologie, lavinové problematiky, zdravovědy a záchrany v horách, kartografie a orientace, základních horolezeckých technik...


Náročnost na riziko: 3*

Značné riziko pádu lavin, nutnost respektování zásad výběru trasy. Riziko náhlé změny počasí, ztráty orientace a vzniku zdravotních obtíží (podchlazení, omrzliny, pád do ledovcové trhliny...).





Horské přechody

Horské přechody bychom mohli pojmenovat třeba haute route (z francouzštiny vysoká cesta) skialpinismus, ale to není úplně používané spojení. Každopádně skialpinista, který se tomuto druhu sportu věnuje, většinou říká, že chodí tzv. přechody (hor). Prostě přechází přes hory z jednoho místa na místo jiné pomocí vlastních sil. Zpravidla je tedy určena trasa, spí se na horských chatách, ale každý den na jiné. Trasa může být buď okruh (pokud se potřebuje lyžař vrátit za několik dní například k autu), nebo přímá linie skrz hory, čehož si většina takových skialpinistů váží nejvíce. Nejslavnější haute route je přechod z Chamonix do Zermattu, který trvá obvykle okolo týdne. Celou cestu spíte jen na horských chatách mezi 2 a 3 tisíci metrů a máte možnost zapomenout, že dole pod horami existuje cosi jako civilizace. Své haute route mají i další místa, například Zillertalské Alpy i Vysoké Tatry. Oproti modelu bydlení na jedné chatě s túrami hvězdicovitě po okolí je při přechodu třeba nést s sebou věci pro spaní a pobyt na chatě, případně i jídlo. Což znamená větší a těžší batoh, a tedy vyšší nároky na fyzičku. Vzhledem k nemožnosti úniku z nitra hor je nutné vyznat se v počasí i terénu, ovládat orientaci, záchranu v horách a znát zkrátka všechny aspekty pobytu v horách.



Náročnost na výbavu: 4*

Nutná kompletní skialpinistická (lyže, boty, vázání, teleskopické hole) i lavinová (lopata, vyhledávač, sonda, batoh) výbava. Při pohybu po ledovci také horolezecká výbava pro pohyb v lanovém družstvu a překonávání lezeckých úseků.


Náročnost na techniku: 4*

Nutnost ovládat techniku výstupu se skialpinistickými otočkami a techniku sjezdu na různých druzích sněhu, proměnlivém sklonu a v neznámém terénu. Nutné znalosti lanových technik a pohybu na ledovci.


Náročnost na fyzickou kondici: 4*

Nutnost mít vždy dostatek sil na ústup, je třeba znát své rezervy a dokázat si rozvrhnout síly. Ne všude je možné odpočívat. Náročnost na kondici je znásobena délkou trasy, s každým dalším dnem ubývá sil.


Náročnost cenová: 4*

Kompletní skialpové vybavení je možno zakoupit od cca 35 000kč. K němu je nutné mít základní horolezeckou výbavu.


Náročnost na znalosti (laviny, pohyb v horách): 4*

Pro pohyb volným terénem je třeba komplexních znalostí horského prostředí, meteorologie, lavinové problematiky, zdravovědy a záchrany v horách, kartografie a orientace, pokročilých horolezeckých technik, jisté chůze na prudkých svazích...


Náročnost na riziko: 3*

Značné riziko pádu lavin, nutnost respektování zásad výběru trasy. Riziko náhlé změny počasí, ztráty orientace a vzniku zdravotních obtíží (podchlazení, omrzliny, pád do ledovcové trhliny...).





Závodní skialpinismus

Ive skialpinismu se závodí. Cílem je zdolat vytyčenou horskou trasu – výstup a sjezd, většinou ve více cyklech – co nejrychleji. Významnou roli kromě samotné techniky stoupání a sjezdu a silových a vytrvalostních schopností jedince zde hraje také hmotnost materiálu a schopnost rychle měnit režim stoupání/sjezd. Závodníci mají co nejlehčí specializované vybavení, zpravidla aerodynamickou kombinézu, jako mají běžkaři (stejně potištěnou logy sponzorů). A specificky vyvinutou dovednost nasazovat a snímat stoupací pásy. S nadsázkou platí, že zkusíte-li se poměřit s profíkem skialpinistou, než nandáte pásy, bude již závodník nahoře na kopci pásy sundávat… V Česku pořádá závody ve skialpinismu Český horolezecký svaz (Český pohár) nebo různé kluby a nadšenci. Celosvětově se pořádají závody Světového poháru pod záštitou International Ski Mountaineering Federation. Jedním z nejslavnějších je Patrouille des Glaciers z Zermattu do Verbier. V ČR je zpravidla součástí závodů ČP i kategorie hobby, do které se může přihlásit a zažít atmosféru skialpinistických závodů kdokoliv.



Náročnost na výbavu: 5*

Závodní výbava je extrémně odlehčená, karbonové skelety jsou již standartem. Závodníci používají i odlehčenou lavinovou výbavu, která se vejde do malého batohu a závodí v elastických kombinézách.


Náročnost na techniku: 4*

Kombinace výborné techniky výstupu i sjezdu spolu s perfektním zvládáním změny režimu sjezd/výstup.


Náročnost na fyzickou kondici: 5*

Cílem je co nejrychleji projít určenou trasu, ergo čím lepší kondice, tím rychlejší závodník.


Náročnost cenová: 5*

Závodní výbava se může vyšplhat do statisíců, roli hraje především hmotnost.


Náročnost na znalosti (laviny, pohyb v horách): 2*

Závodníci jsou zpravidla v trénikovém režimu fitness skitouringu, při závodech musí umět vyhodnotit taktiku a specifika terénu, trasa však bývá vedena bezpečnými místy, při vysokém lavinovém nebezpečí se závody ruší nebo se jejich trasa mění.


Náročnost na riziko: 2*

Trasa bývá vedena bezpečnými místy a na závod dohlíží profesionální záchranné týmy, riziko však nelze zcela eliminovat.





Freetouring čili skialpinismus za freeridem

Jak už lze cítit z předpony free, zde nezávodíme. Cílem je dostat se k čisté lajně, k prašanu, kam se nedá dojet z lyžařského střediska na lyžích. Vše funguje podobně jako při tradičních formách skialpinismu, v první řadě jde o sjezd, výstup je tak spíše nutné zlo. Velmi často se lyžař snaží dostat co nejvýš lanovkou a následně nejkratší cestou dojít k vybranému svahu nebo lajně. Různé pláně či kuloáry ale někdy a někoho lákají natolik, že k nim podnikne dlouhé pochody, kolikrát i zcela mimo středisko. Nástupy a výstupy jsou náročnější a pomalejší, protože i výběr vybavení je podřízen sjezdu. Potřebujeme tedy široké, dlouhé a masivní lyže, širší, delší, tedy těžší pásy, pevné (čili opět těžší) boty…

Riziko lavin je zde velmi významné, freerideři si vybírají pro sjezd lavinóznější terény než skialpinisté, navíc při sjezdu je svah zatěžován více než při výstupu. Proto je třeba být velmi dobře vycvičen v lavinové prevenci i záchraně.



Náročnost na výbavu: 5*

Freeridová výbava je proti skialpové těžší a masivnější, nutná je též lavinová výbava včetně lavinového batohu. Při přístupu do těžce dostupných kuloárů je třeba využít lanových technik.


Náročnost na techniku: 4*

Nutnost výbornéhé techniky sjezdu, často průjezd tzv. no fall zones, kde pád znamená smrtelné nebezpečí.


Náročnost na fyzickou kondici: 4*

Cílem je požitek ze sjezdu - při vyčerpání sil již během výstupu je sjezd spíš utrpením, proto je třeba být v dobré fyzické kondici.


Náročnost cenová: 5*

Freeride vybavení lze pořídit od cca 40 000kč, při nástupu do těžko přístupných žlabů nutná horolezecká výbava.


Náročnost na znalosti (laviny, pohyb v horách): 5*

Pro sjezd náročným terénem je nezbytná znalost především lavinové problematiky a počasí včetně lokálních podmínek, schopnost posoudit vlastní síly. Pro nástup k vybané sjezdové linii je třeba všech znalostí skialpinismu.


Náročnost na riziko: 5*

Velmi vysoké riziko pádu lavin, vzniku zranění při pádu.


Článek vznikl s přispěním Vojtěcha Dvořáka, www.alphaguide.cz