Na návštěvě ve Stöckli

André, je lyžování ve Švýcarsku dostupné pro širokou veřejnost? Je to skutečně ještě koníček pro každého, nebo spíš pro bohatší část populace?

Lyžování má ve Švýcarsku v každém případě obrovskou tradici, takže určitě je v povědomí široké veřejnosti. Jiná otázka ale je, kolik z těchto lidí, kteří, jak říkáme, mají lyžování v patrnosti, skutečně vyrazí na hory lyžovat. A jak často. Nechci to posuzovat penězi, myslím si, že každý, kdo opravdu chce lyžovat, tak ve Švýcarsku může. Neřekl bych, že lyžuje ten, kdo je bohatý. Já bych švýcarského lyžaře charakterizoval spíš tak, že si k lyžování vybudoval vztah už v dětství, oblíbil si ho a proto lyžuje celý život. Neznám moc lidí, kteří by začali lyžovat v pětadvaceti třiceti letech, to se moc často nestává. Švýcar buď lyžuje od malička, nebo vůbec.

Lyžují Švýcaři ve Švýcarsku, nebo raději jezdí lyžovat do zahraničí?

Určitě rádi lyžují ve Švýcarsku. Skoro každý se občas chce podívat i jinam, třeba jednou za zimu na dovolenou do Itálie nebo do Rakouska, ale obecně určitě máme rádi naše hory. Vždyť se kolem sebe rozhlédni, komu by se tady nelíbilo?

Souhlasím. Švýcar tedy má rád švýcarské hory, ovšem specifický je spíš tím, že má také rád švýcarské lyže. Je to pravda?

Ano, řekl bych, že toto platí ještě víc než s těmi horami. I když jede Švýcar do Itálie, určitě si rád veze švýcarské lyže. Tento vztah, naštěstí pro nás, opravdu existuje. Jistě to nemusí být pouze Stöckli, ale Švýcar prostě upřednostní švýcarské lyže před ostatními.

André Henzen

Kdo ve Švýcarsku konkuruje značce Stöckli?

Řekl bych třeba RTC a Kessler. A jsou tu i další výrobci jako Movement nebo AK… On tedy pořád někdo bankrotuje a za chvíli zase vyrábí, takže už je trochu těžké se v tom orientovat. Ale Stöckli je ve Švýcarsku největším a určitě i nejznámějším výrobcem lyží.

V Česku je značka Stöckli tradičně vnímána jako synonymum pro kvalitní, ovšem také značně sportovní lyže. Vnímáme Stöckli správně?

Do jisté míry ano. Mě velice těší, že má Stöckli zvučné jméno hlavně mezi dobrými, sportovně zaměřenými lyžaři. Ale nejsou to jen závodní a sportovní lyže, co nám dělá to dobré jméno. Také my, stejně jako ostatní výrobci, prodáme nejvíce rekreačních lyží, říkejme jim třeba soft carvery. V rámci tohoto segmentu jsou pro nás důležité třeba i dámské lyže. Před dvěma lety jsme společně s Tinou Maze postavili dámské rekreační lyže a stále se výborně prodávají. Hlavně do zámoří prodáváme uspokojivé množství širokých freeridových modelů, i na této scéně si Stöckli vybudovaly dobré jméno. Ale tady ve Švýcarsku a potažmo v celé Evropě je značka Stöckli vnímána tak, jak říkáš – jako kvalitní lyže se sportovním charakterem. A tuto image si chceme držet i do budoucna, protože tento segment je bezpochyby ekonomicky nejzajímavější.

Když už jsi zmínil Tinu Maze, nemohu se nezeptat na World Cup. Ten je, jak známo, pro výrobce lyží hezkou, ale také hodně drahou formou reklamy. Stöckli si v tomto prostředí už roky udržuje přinejmenším zajímavou pozici…

Ano, World Cup je, jak říkáš, drahý špás. Pro nás je těžké konkurovat gigantům, jako jsou Head, Amer Sports (pozn.: Atomic a Salomon) nebo Rossignol Group (pozn.: Rossignol a Dynastar) a musíme mít poněkud jinou strategii.
Řada lidí si myslí, že ve svěťáku sázíme jen na ženy. Ono to tak může vypadat, ale fakt, že na stupních vítězů v posledních letech s lyžemi Stöckli vídáme spíš ženy, muže teď více méně ne, je spíš souhra okolností. My si nekupujeme slavné lyžaře, raději investujeme do těch, kterým věříme a doufáme, že se prosadí. Tinu Maze, když s námi před lety podepisovala smlouvu, nikdo neznal. A pár let na to se z ní stala obrovská hvězda, dařilo se jí, čemuž jsme našimi lyžemi taky pomohli. To byl krásný příběh. Šťastnou volbou pro nás byla také Ilka Stuhec. Snad měla na Stöckli nějaké doporučení a to se vzápětí potvrdilo – lyže jí ohromně vyhovují a my jsme věřili, že se nám vyplatí do ní investovat. A v prvním závodě, který na lyžích Stöckli jela, se umístila na stupních vítězů!
Vůbec bychom se nezlobili, kdyby se do špičky prosadil také někdo z mužů, kteří závodí na našich lyžích. Ale je třeba vidět, že konkurence mezi muži je nepoměrně větší a vytipovat, kdo by se v příštích letech mohl umísťovat na stupních vítězů, je nesmírně obtížné. A upřímně, o nic jiného, než o stupně vítězů, nám ve svěťáku nejde. Být pátý nebo desátý je pro závodníka pěkný výsledek, ale z pohledu prezentace značky to není k ničemu. To už raději lyže dáme mladým švýcarským závodníkům, přes které si tímto budujeme onu sounáležitost Švýcarů se značkou Stöckli. Věříme, že pokud závodník na našich lyžích tak říkajíc vyrostl, bude jim snad věrný i v budoucnu, třeba až se mu začne dařit a objeví se na stupních vítězů. Ale hlavně je pro nás k nezaplacení, když děti a všichni ostatní vidí, že Švýcaři závodí na Stöckli. A nemusí to být jen Světový pohár. Sponzorujeme třeba Migros Grand Prix, to je švýcarský seriál závodů pro juniory. Tu důvěru ve značku si prostě budujeme tak říkajíc odspodu.

Trochu mě překvapuje, jak investujete do mládeže. Já na lyžích Stöckli nejčastěji vidím finančně zajištěné padesátníky, s omladinou si tuto značku přiliš nespojuji.

Není to o věku. Spíš o tom, jak si kdo lyžování užívá a co od lyží očekává. Jak už jsem říkal, nejdůležitější je pro nás segment carvingových lyží určených široké skupině zákazníků – od rekreačních lyžařů až po závodníky. Všechno zkrátka stojí na lyžování po sjezdovkách. Ano, dalším segmentem může být freeride, případně ski touring, ale už jsme zcela upustili od produkce freestylových lyží. Jakkoliv se chceme prezentovat i mladým lyžařům, freestyle scéna pro nás není. Může to být i tím, že Stöckli jsou pro tuto skupinu zákazníků drahé. Málo kdo z mladých lyžařů si asi může dovolit zlámat ve freestyle parku za zimu troje lyže za tisíc eur.

Takže už žádné Rotory (pozn.: modelová řada freestyle skis)…

No more Rotor skis. I mě to mrzí, já jsem ty lyže měl rád. Ale Stöckli si prostě musí jasně vybrat cestu. A tudy cesta nevede.

Značka Stöckli má snad po celém světě dobrý zvuk. Kromě Evropy, kde je doma, skvěle rezonuje hlavně v Americe. Přitom ale, jak se domnívám, významné množství lyží stále prodáváte hlavně ve svých švýcarských Stöckli brand storech?

Ve Švýcarsku máme čtrnáct obchodů a jsou pro nás jistě důležité. Ale také export je pro nás nesmírně důležitý. Nejvýznamnějšími trhy jsou pro nás kromě Švýcarska Německo, Rakousko, ale také Severní Amerika. I tam máme, pokud vím, pár obchodů prodávajících jen naše lyže. Ale to je věc naší sesterské společnosti v USA, vratím se tedy k našim obchodům ve Švýcarsku. Aktuálně se snažíme jejich sortiment rozšiřovat ještě o oblečení značky Stöckli, to je teď pro nás docela důležité, a ještě třeba doplňky. Proč? Chovají-li zákazníci Stöckli ke značce takovou důvěru, potom se přímo nabízí vybavit je nejen lyžemi, ale také dalšími produkty. Na druhou stranu my nemáme zase tak široký sortiment, takže ve Stöckli shopech spolupracujeme i s některými dalším značkami.

Ale zastavili jste výrobu horských kol. Letní sortiment už není pro Stökli zajímavý?

Takhle bych to neřekl. Léto je zajímavé a upřímně, každý by chtěl prodávat kola. My jsme biky vyráběli asi patnáct let a s klidem řeknu výborné biky. Ale nikdo je neznal. Měli jsme dokonce velice úspěšný profesionální tým, jezdila s námi i Jolanda Neff, teď už je mistriní světa. Cyklistika, tedy myslím ten trh, je ale velice složitá, respektive je velice těžké se na trhu prosadit. My jsme vyráběli skvělá kola, ale protože jsme dost nepracovali na marketingu, dopadlo to, jak to dopadlo. Déle už to nešlo z ekonomických důvodů udržet. Ale určitě jsme se na kolech něco naučili. Ta zkušenost nás snad posílí, když ji budeme umět transformovat do aktivit, které nám jdou přece jen nejlépe. A to je samozřejmě lyžování.