Milá (asi) paní,
děkuju za Váš dotaz. Sama jsem se mnoho let zabývala toutéž těžkou otázkou. Trápila mne také, když jsem byla dítě. S tím totiž souvisí i otázka, proč někdy zamrzají nosní dírky. A kdy se to děje? Už dávno jsem sama zjistila, že zamrzání nosních dírek i to, jestli sníh vrže, probíhá často paralelně. Později jsem usoudila, že to souvisí s atmosférickou teplotou. A to je pravda, jak si vám dovolím níže vysvětlit. Sníh vydává různé zvuky, nejen to vrzání. Možná že zvuků bude zrovna tolik, kolik označení mají pro sníh Eskymáci. V Praze, kde bydlím já, vydává sníh častěji čvachtavé blemcavé zvuky. V metropoli užíváme obvykle jen dva názvy: sníh a břečka.
A navíc sníh vrže jenom někdy. Vrže, když se po něm kráčí, nebo když se do něj zabodávají hůlky. Sám od sebe vrzat neumí. Toho jste si doufám všimla. Nejlíp vrže ve chvíli, kdy zamrzají nosní dírky. Bude to teplota podobná té, při níž žáci ve filmu Obecná škola začali na povel školního rozhlasu olizovat zábradlí před svým výchovným ústavem, protože ředitel toho ústavu se jim to snažil v průběhu své relace rozmluvit. Autor filmu pomocí tohoto jevu znázorňuje generační revoltu. Olizovala jste někdy zábradlí? Nebo jste lízala alespoň lyžařské hůlky? Pokud ne, vězte, že je to fakt vzrušující lízání. Při nízkých teplotách hůlka štípavě přichytí jazyk k sobě. Pak je potřeba zrychleně dýchat, aby se kov prohřál do takové teploty, aby mohl jazyk zase pustit. Na několik dní pak vzniká na jazyku nebo dokonce i na rtech omrzlina podobná popálenině vzniklé od horkého karamelu lízaného naopak na nad ohněm rozpálené lžíci na skautském táboře.
Takže k Vaší otázce. Sníh vrže jenom v případě, že je tak nízká teplota, že se krystaly mohou udržovat v pevném skupenství. Víte, co je to to skupenství? Že ano? To se pak o sebe krystaly vody třou podobně jako třeba nůž o porcelánový talíř nebo křída o tabuli. Oba zvuky už jsou dnes skoro neznámé, protože vidličkou a nožem už jí málokdo a černé tabule s křídou již také ustoupily whiteboardům s barevnými fixami. Vržou i jiné věci, ale další příměry si zkuste najít sama.
Jakmile teplota stoupne, tak začnou krystaly tát a je po vrzání. Z vody, která změnila skupenství, vznikne jakýsi lubrikant, který vyluzování zvuků zabraňuje a tlumí je. Jako když namažete panty, protože Vás ruší vrzání dveří.
Ale tohle všechno se probírá při fyzice cca v sedmé třídě ZŠ a děti vám to brzy budou moci vysvětlit samy. K tomu jsou ovšem nutné dvě podmínky. Ta první je, že jejich fyzikář/ka bude mít dostatečnou pedagogickou úroveň a ta druhá, že děti se budou ve škole učit.
Máte dotaz, na který jste ještě nikdy nedostali odpověď? Pošlete jej na skipsycho@snow.cz anebo ho přidejte jako komentář k článku!
