Před dvěma lety zrozený lyžařský svět Amadé zastřešil pět velkých
regionů v salcburském a štýrském kraji – Sportwelt, Gasteinertal,
Grossarltal, Hochkönig a Dachstein. Zdejší skipas platí na 865 km sjezdovek,
což je nejvíce v celém Rakousku. Jednotlivé oblasti nejsou přímo propojeny
lanovkami, ale díky své blízkosti dobře dostupné autem. Jak se ukázalo,
možnost okusit lyžování v jiném, nedalekém středisku a v nových
terénech, návštěvníkům Amadé zachutnala.
Superskipas otevírající brány stovky lanovek je běžný i v Itálii.
Lyžařská oblast Dolomiti Superski, která dnes zahrnuje 1 220 km sjezdovek,
byla před třiceti lety první tohoto druhu na světě. V sousedních
Brentských Dolomitech se lyžuje na jeden lístek v osmi střediscích se 340
km sjezdovek a obě dolomitické superoblasti si od letoška uznávají
vzájemně své celosezonní skipasy.
Ve Švýcarsku se jezdí na společný skipas v okolí Svatého Mořice, kde
je dohromady 350 km tratí, nebo v okolí Gstaadu (250 km). V rakouském
Vorarlbersku mají společný 3údolní lístek oblasti Bregenzerwald,
Grosswalsertal a Lechtal (369 km), v Tyrolsku platí superskipas pro celé
údolí Zillertal (480 km) a v Kitzbühelu pro 666 km sjezdovek v jeho
okolí.
Stinnou stránkou superskipasů jsou vyšší ceny. Rakouský svaz na ochranu
spotřebitelů to dokresluje fakty. Zatímco skipasy v posledních letech
podražovaly zhruba o 3 % ročně, v oblasti Sportweltu, která se stala
součástí lyžařského světa Amadé, se ceny oproti předloňské sezoně
zvedly o 17 %. Podle svazu na to doplácí i ti, kteří si stále vystačí s
několika sjezdovkami na jednom kopci.
Lyžaře však mnohdy více než hypoteticky ohromná plocha tratí zajímá,
kolik z ní dokáže za den reálně sjezdit. Záleží tedy na tom, zda-li je
středisko propojeno jen skipasem, anebo rovnou sítí lanovek a tratí.
Zatvrzelé ochranářské ne čas od času povolí a do chřtánu lyžařského
průmyslu dokonce padají nová území, která propojí existující oblasti
novými lanovkami.
Největší počinem sezóny 2003/04 je bezesporu spojení francouzských
obrů Les Arcs a La Plagne dvoupatrovou lanovkou v jedinou megaoblast
pokřtěnou Paradiski. Na stavbu se čekalo několik let, neboť projekt
zdržovaly nejen námitky ekologů, ale také pochybnosti o jeho rentabilitě.
Čas ukáže, jestli lyžaři prahnoucí po stále větších střediscích jsou
ochotni v nich také více zaplatit.
Svoje lyžařské safari letos prodlouží rakouský gigant v Zillertalském
údolí – Zillertal Arena. Spojená nit vleků a lanovek se potáhne z
městečka Zell přes Gerlos po Königsleiten a odtud nově až na Hochkrimml.
Nová oblast nabídne celkem 150 km sjezdovek. Rovněž v Zillertalu už
předloni otevřeli „houpačku“ Ski Zillertal 3000, jejíž srdce vytvořilo
lanové spojení středisek Penken a Rastkogel. V budoucnu by se aréna měla
propojit až do Kaltenbachu. Ten bude již za rok novými lanovkami napojen na
sousedící lyžařskou oblast Hochfügen.
Napřesrok by ochranářským sítem mohly projít nové lanovky a
rozšířená plocha pro sjíždění i v dalších částech Alp.
Pravděpodobně se dočkáme dlouho připravovaného spojení olympijského
střediska Axamer Lizum s Mutterer Almem (dosud mimo provoz) čtyřmi novými
lanovkami. Nový „definitivní“ termín otevření je plánován na konec
roku 2004.
Ne vždy vychází ze spojení gigantická oblast, zájem na růstu mají i
menší centra. To je případ východotyrolského Matrei a Kalsu, která by
mohla být spojena dvěma lanovkami už napřesrok. V Itálii budou v
nejbližších letech fúzovat dolomitický Gitschberg a Jochtal nebo méně
známá střediska Sterzing a Ladurns, jež leží přímo u brennerské
dálnice.
Nové lanovky coby další vstup do lyžařského areálu plánují v
Kitzbühelu (z Mittersillu) nebo na italském Kronplatzu (z údolí Gadertal).
Přeshraniční lanovka z italské Pontebby by měla brzy vést i do korutanské
arény v Nassfeldu.
Typickým jevem provázejícím všechny tyto projekty jsou průtahy s
povolením na stavbu v dosud nedotčených územích. Snad nejznámějším
případem byl ostře sledovaný plán na propojení středisek Les Arcs a La
Plagne, které se tak zdrželo o několik let. Razítko ochránců přírody
musí získat každá stavba v chráněném území, a tak nejvíce záleží
právě na tom, jak velký vliv si „zelení“ v alpských zemích udrží a
jak radikální ve svých požadavcích budou. Zdá se, že éra absolutního
veta skončila.
