Dahu je taková malá revoluce, zatím tedy trochu promlčená. Místo vnitřní botičky používá plnohodnotnou zimní botu podobnou té snowboardové. A tu v případě potřeby obalí specifickým skeletem, plastovou kostrou, která onu pseudosnowboardovou botu zpevní natolik, že získá schopnost přenášet dostatek sil na lyže, čímž je plnohodnotně ovládat. Už na počátku úvah o smysluplnosti tohoto konceptu musí přijít otázka…

Proč a pro koho?

Existuje někdo, kdo si chce obout pohodlnou zimní botu, aby si užíval jejího pohodlí a až později v případě potřeby přes ni převlékl skelet? Určitě ano. Napadají mě vlekaři, členové Horské služby a záchranných složek, možná zaměstnanci horských gastro zařízení, kteří na šichtě potřebují pohodlí a po ní se nějak svézt dolů… Ale snad i ti, kdo musí absolvovat nějaký významnější kus cesty k vleku po svých – třeba pokud mají ubytování někde dál. A v hledání bychom mohli pokračovat.

Ale existuje i jiný typ uživatelů – všichni ti, kteří prostě chtějí pohodlné boty, takové, které je už nikdy nebudou tlačit. Konstrukce plastové kostry boty se totiž maximálně účelně vyhýbá kritickým místům, kde hrozí atak skeletu – metatarsové hrany, člunkové kosti… Pohodlí a fit boty je vždy věc individuální, ale Dahu svým konstrukčním příspěvkem otevírá jistým způsobem novou kategorii lyžařského pohodlí.

Na noze

I pořádně stažená bota bez skeletu je poměrně pohodlná, má výrazně tvarovanou achilovku, aby pata seděla, noze se po čase přizpůsobí a je rozhodně pohodlnější než tuhá skeletová bota klasického střihu.

Nástup je hladký

Za co je třeba konstruktéry pochválit, je vtipný a poměrně funkční vstup do skeletu. Stačí částečně vsunout špičku (vnitřní) boty do dutiny špičky a posléze pohyb zadní manžety komínu vzhůru vtlačí botu až do finální polohy. Lze to zvládnout vestoje na jedné noze.


Pohodlí nade vše: pro manželky, seniory, ale i profíky na sněhu

Na kopci to jde, ale…

Největší zvědavost vyvolávala otázka kvality sjezdu. Skelet či kostra botu zpevní dostatečně, že se s ní dá rekreačně i trochu sportovně lyžovat, utaženou botu si umím představit i na červené sjezdovce, pokud je upravená a přehledná a člověk má odpovídající lyže. Stažení a přenos sil je (pro mírně sportovní jízdu na měkčích lyžích) dostatečné, laterální flexe taktéž a přední příjemně a snad i plynule progresivní. Narazil jsem ale na jiný problém – enormně pohodlný/široký skelet omezuje náklon lyže – při hodně sportovní jízdě po hranách na červené trati mě v extrémních náklonech opakovaně vykopl z oblouku, prostě se vnější bota v náklonu dostala do kontaktu se sněhem. Tento faktor je hlavní limit bot Dahu, pokud by je snad chtěl používat sportovní lyžař.

Závěr

Dahu mají potenciál zejména pro ty, kdo chtějí lyžovat v komfortu a pohodlí, nevyhledávají agresivnější jízdu v náklonech a na prudších svazích. A možná chtějí být také trochu extravagantní. Lyžovat s Dahu znamená užívat si poklidu a pohody, a pokud bych měl definovat nějakou cílovou skupinu, vedle specifických výše zmíněných profesí a třeba partnerů/partnerek bez sportovních ambicí lyžujících jen coby doprovod to budou lidé, kteří mají individuální požadavky na pohodlí boty typicky kvůli specifickým problémům chodidel. Neříkám ale, že v dalších evolučních stupních se Dahu nemůže rozmáchnout do větší spotřebitelské šířky.

Výhody

  • zajímavý a nadějný koncept
  • mimořádná míra pohodlí
  • unikátní pro specifické použití (vlekaři…)

Nevýhody

  • široký skelet neumožňuje výraznější náklon při jízdě

Cena

  • 19 960 Kč