Přípravy vrcholí. Na místě jsou už první týmy, které potřebují podmínky na trénink, staví se tribuny a ve čtvrtek 28. února přijede na inspekci komise FIS, aby zkontrolovala trať. „Na přípravách pracuje v součtu zhruba 300 lidí, v posledních dnech pracujeme až 20 hodin denně, myslím, že kontroloři z komise FIS budou připraveni“, komentuje aktuální situaci Max Gottfried, šéf organizačního výboru.

A jak se dlouhodobě připravuje závodní trať na takový závod? Na to jsme se ptali Tomáše Lipanského, který je právě za trať zodpovědný.

Tomáši, jak taková trať pro Světový pohár vzniká? Musí se taková akce zohlednit už na podzim při prvním zasněžování?

Už od začátku sezony nebo plánování technického zasněžování se musí počítat s tím, že se taková velká akce, která má podstatně větší nároky než ostatní sportovní akce, bude konat, a už při prvním zasněžování se proto musí používat sníh mokřejší, aby následně zmrznul do kompaktní, co nejpevnější vrstvy. Tak se udělá základ, potom v krizové variantě stačí jen 30 až 40 cm, na kterých se ještě dá takový závod odjet. Základ se nám letos podařil až v lednu, protože Vánoce a přelom roku byl spíše teplejší a na černé sjezdovce se zpočátku nezasněžovalo, protože Skiareál dával přednost tomu zasněžit ostatní turistické sjezdovky pro veřejnost. Tedy nyní máme takovou vrstvu po celé délce černé sjezdovky připravenou.

Potom je potřeba počítat s tím, aby byl dostatek sněhu na startovní plošiny, to znamená startovní plošinu pro obří slalom nahoře na Hřišti, náhradní startovní plošinu pro obří slalom na úrovni výstupu z dvojsedačky pro případ, že by nahoře byla mlha nebo moc foukalo, a na hraně Velkého hanku je plošina pro start slalomu. Při zasněžování je potom potřeba počítat i s některými, řekněme, doplňky té sjezdovky, takže nahoře máme připravený sníh pro jednu terénní vlnu, aby se profil závodní sjezdovky maličko znevšednil a zpestřil.

Vlhčí sníh pro zasněžování vzniká jen nastavením sněžných děl?

Ten se zajišťuje nastavením poměru vody a vzduchu do sněžných děl, ale vstupuje do toho i trochu počasí, kdy se zasněžuje při maličko vyšší teplotě, ne při hlubokých mrazech, aby sněhové krystaly dopadly vlhčí.

Co se s tou vrstvou stane, když přijde dlouhodobé teplo jako nyní?

Taková vrstva, pokud se zasněžuje na promrzlou zem, většinou vydrží. V našem případě na takto připravený podklad v průběhu ledna hodně padal přírodní sníh, takže tam je teď velká vrstva, na sjezdovce je nyní od metru do zhruba metru a půl sněhu celkem, takže velkou část té vrstvy tvoří přírodní sníh, který sám o sobě, když se denně rolbuje, není dost kompaktní na to, aby vydržel závody SP, takže je potřeba ho ještě dál zpracovat, a to se dělá většinou přidáním vody, aby mohla vzniknout zase pevnější vrstva s vyšší hustou, méně porézní, která si dokáže v průběhu závodu uchovat svoje parametry.

Ohledně injektáže, na to se používají nějaké speciální stroje, nebo se prostě sjezdovka postříká vodou?

Na to jsou stroje speciální, stříkání vody z hadice se používá v podstatě jenom v nouzových situacích třeba těsně před závodem a lokálně na opravu konkrétních míst, ale ta základní injektáž sjezdovky ve Špindlu bude probíhat strojově, kdy na rolbě, úplně vzadu za frézou a za tím finišerem, který dotváří manšestr, je přimontována lišta s vysokotlakými tryskami, voda z rozvodu se těmito tryskami tlakově vstřikuje do té sněhové vrstvy zhruba do hloubky 30 až 40 cm. Musí se dobře nastavit rychlost jízdy a množství vstřikované vody, rolba jede rychlostí zhruba pomalé chůze, aby se ta voda dostala do dostatečné hloubky, a mohla vzniknout zmrzlá vrstva kompaktního sněhu hluboká alespoň těch 30 cm.

Ta rolba je napojena na hadici?

Ano, ta rolba se napojuje na hadice, je k tomu samozřejmě potřeba obsluha, která hlídá, aby se hadice nezamotaly do frézy nebo do pásů, stejné tak se hadice musí přepojovat mezi jednotlivými hydranty. Trochu obtížnější je to na prudších částech, tedy na Velkém hanku, kdy rolba musí jezdit na navijáku, aby se nezarývala pásy příliš hluboko do sněhu a nekypřila ho, takže je to dost zdlouhavá práce, která pro úpravu 30m pásu na celé černé sjezdovce zabere zhruba tři dny nepřetržitého provozu.

Když by se skutečně stalo, že bude v den závodu teplo, je připravena jako poslední pojistka nějaká chemie?

Je připravena možnost solení svahu, kdy používáme k rozpouštění krystaly běžné kuchyňské soli v hrubším granulátu, která při chemické reakci odebírá teplo, díky čemuž ten sníh potom promrzne a je možné závod odjet.

Takže je to sůl, nikoli salmiak?

Je to sůl, teď už se používá sůl.