Tento článek vychází z běžné rešerše nabídek zájezdů cestovních kanceláří, individuálně smlouvaných pobytů a produktů pojišťoven. Za případné nesrovnalosti a opomenutí výjimek se omlouváme a v případě významných výhrad prosíme o upozornění v diskuzi.

Nejistota vždy odrazuje od plánování a s lyžováním v době covidu to nebude jinak. Mnozí lyžaři se ale na hory těší a nebudou se jich chtít vzdát. Dá se navíc předpokládat, že na svazích bude celkově volněji než jindy, protože mnozí si cestování jako takové odpustí do doby, než se situace uklidní. Mnoho dalších bude chtít vyrazit spontánně podle aktuální situace, nicméně úplně na „blint“ to nebývá jednoduché, přinejmenším výběr je pak omezený.

Ze zdravotního hlediska by mělo být lyžování i při zhoršení nemocnosti jednou z „vhodných“ aktivit – přinejmenším to „nekontaktní“ (bez apres-ski), tedy sjíždění na sjezdovkách mimo davy a nacpané kabiny, na běžkách nebo na skialpech. Příjemný pohyb na čerstvém vzduchu, natož za svitu horského slunce, zvyšuje obranyschopnost sám o sobě. Z tohoto pohledu tedy není důvod hory neplánovat vůbec, ba právě naopak.

Závazná rezervace pobytu s sebou však nese také riziko v podobě storno poplatků, pokud nebude možné na dovolenou odjet. Důvodů, co může odjezd na hory zhatit, je určitě více než v dosavadních zimách a zodpovědně plánující lyžař je bude zvažovat.

Uzavření hranic nebo obdobné restrikce pro turisty

Cestování po Evropě se v současnosti řídí tzv. semafory, kterými si jednotlivé země určují, odkud a za jakých podmínek do nich může kdo přijet. Semafory přitom červenají a zelenají nejen podle počtu případů covidu, ale i ekonomického dopadu případného omezení cest. Tak jako zůstaly i při zhoršující se epidemiologické situaci otevřené hranice do Chorvatska, tak bude snaha neomezovat cestování do alpských zemí v zimní sezóně. Spolehnout se na to však nelze.

Při rezervaci zájezdu nebo ubytování napřímo je proto vhodné si zjistit, zda případné omezení pro turistické cesty (na jakékoliv straně hranice) podléhá storno poplatkům, nebo cestovní kancelář či ubytovatel bere takové riziko na sebe. V praxi se setkáte se všemi možnostmi, a je proto potřeba se ptát, a zařídit se podle toho. U zájezdů budou pravděpodobně převažovat záruky cestovních kanceláří, neboť v případě uzavření hranic nezbude než zájezd zrušit. V takovém případě bývá nárok na vrácení 100 % uhrazené sumy (viz Program Nev-Dama – Bez obav, pojištění zájezdu C+ nebo garance CK Fede).

Naopak pojištění storna zájezdu v této situaci nepomůže. Pokud státní orgány zakážou cesty do konkrétní země nebo obecně z České republiky, není to bráno jako platný důvod pro pojištění storna. Lyžař se pak musí dohodnout s poskytovatelem ubytování nebo CK na přeložení termínu či vrácení peněz.

Nemoc a zdravotní důvody obecně

Onemocnět může cestující lyžař sám anebo někdo z jeho blízkých, kvůli čemuž pak nemůže nebo nechce odjet. Tyto situace obvykle nejlépe pokrývá individuální pojištění storna zájezdu nebo pobytu, které si lze připlatit ke komerčnímu cestovnímu pojištění anebo uzavřít samostatně.

Karanténa

Uvíznout v preventivní karanténě z nařízení hygienické služby je jednou z nejotravnějších situací. Tím hůř, pokud by byla karanténa nařízena v době těsně před odjezdem na zaplacené hory – pojistit se proti tomu totiž prakticky nedá. Nařízená karanténa je tedy zřejmě nejobávanější hrozbou přijít o velkou část peněz za dovolenou.

Proti čemu se lze pojistit

Jednou z možností ochrany peněz utracených za dovolenou je pojištění proti stornu zájezdu, které má v nabídce většina pojišťoven. Sjednat se dá v rámci cestovního pojištění a u některých pojišťoven i samostatně. Produkty jednotlivých pojišťoven se liší především tím, jaké důvody storna uznávají. Přitom platí, že čím rozmanitější důvody můžete uplatnit, tím je pojistka dražší. Naopak společné mají tyto znaky – cena pojištění bývá 2 až 5 % ceny zájezdu nebo pobytu (nejčastěji okolo 3 %), spoluúčast činí 20 % (v případě storna tedy dostanete uhrazeno 80 % zaplacené ceny zájezdu nebo pobytu) a hlavně pojištění je nutno uzavřít spolu s platbou zájezdu. Nelze se tedy pojistit „pro jistotu“ pár dní či týdnů před odjezdem!

Jak to u pojišťoven bývá, vyznat se v podmínkách uplatnitelnosti pojistky nebývá jednoduché. A ačkoliv některé působí opravdu „komplexně“ (např. pojišťují situace, kdy kvůli nemocné babičce nemůžete odjet na dovolenou nebo kdy nesplníte zdravotní podmínky při letištní kontrole), rozhodně se nelze spoléhat, že se vztahují na „všechny“ představitelné případy. Typickou výlukou je už zmíněné umístění do karantény v ČR, které samo o sobě bez onemocnění není důvodem pro storno. To aby se pak člověk snad raději omylem střelil do nohy...


Pojištění storna zájezdu

  • vztahuje se hlavně na zdravotní potíže, kvůli kterým není člověk schopen vyrazit na hory
  • čím rozmanitější důvody storna, tím dražší
  • cena pojištění 2 až 5 % z ceny zájezdu
  • obvyklá spoluúčast 20 %
  • podmínkou bývá sjednání spolu s platbou zájezdu, nikoliv „pro jistotu pár dní před odjezdem“

Storno zájezdu u jednotlivých pojišťoven

Podrobné podmínky pojištění najdete na uvedených odkazech:

AXA

Allianz

ERV Evropská pojišťovna

Kooperativa

Uniqa

Obecně o rizicích storna zimní dovolené platí:

V případě uzavření hranic a podobných plošných opatřeních nabízí mnohé CK 100% vrácení peněz.

Při individuálním důvodu storna hradí pojišťovny 80 % ceny zájezdu nebo pobytu.

Největším rizikem je preventivní osobní karanténa, která prakticky nelze pojistit.