Aletsch Arena má tři nástupní místa – Mörel, Fiesch a Betten a ze všech vás z údolí na terasu Aletsch Areny vyvezou kapacitní lanovky či malé kabinkové lanovky rovnou do malebných vesniček Riederalp, Bettmeralp a Fisescheralp, kam se jinak než lanovkou nedostanete a kde se dá ubytovat přímo u sjezdovek. Abychom ráno měli na kopec co nejkratší dojezdovou vzdálenost, ubytovali jsme se v horské vesničce Riederalp, kde jsme ráno jen vynesli lyže z lyžárny a položili je vedle na sjezdovku.


Přes 100 km sjezdovek všech druhů a barev se spouští z hřebene, který se táhne mezi vrcholy Bettmerhorn (2 858 m) a Riederhorn (2 280 m) přímo podél největšího alpského ledovce Aletschgletscheru. Hřeben nabídne hned několik vyhlídkových míst většinou hned u výstupních stanic lanovek, takže si můžete 23 km dlouhý ledovec prohlédnout hned z několika úhlů. Nám se nejvíc líbila vyhlídka kousek od horní stanice lanovky Bettmerhorn, kam bylo potřeba dojít pár desítek metrů po svých, ale výhled stál za to.


Sjezdovky v Aletsch Areně jsou poměrně pestré a až na pár výjimek se na nich neustále něco děje. Zejména v areálu Riederalp mají tratě velmi proměnlivý charakter, nezbedně se kroutí a vlní, nebo se náhle zalamují v prudké padáčky. Na mírnějších horních úsecích máte alespoň čas kochat se malebnými panoramaty. Pokud zrovna neobdivujete ledovec, můžete okukovat pohádkově zvlněnou krajinu nebo majestátně se tyčící protější hory v dáli s ikonickým Matterhornem.


Zatímco v centrální části Aletsch Areny jsme často naráželi na traverzy a přejezdové sjezdovky, které propojují jednotlivé areály, tu a tam se při přejíždění našla i nějaká ta širší přehledná „dálnici“, kde byl čas pověnovat se čistě carvingu bez potřeby zastavovat kvůli měnícímu se profilu trati. Jednou takovou je například modrá sjezdovka č. 41 podél lanovky Blausee v Bettmeralpu, která má do šířky skoro tolik, co do délky, takže připomíná letiště.


Příjemně prostorné a přehledné jsou také sjezdovky v pravé části areálu Bettmeralp, a sice tratě č. 50 a 51, které jsou sice modrého značení, ale rychlost nám na nich tedy opravdu nechyběla. Při přejíždění do této části jsme křižovali hlavní cestu vesničky Bettmeralp, která byla v plné délce zasněžená a díky tomu, že tu nejezdí auta, se dalo na lyžích dopravit pohodlně až před obchod se suvenýry nebo potravinami.


Trochu odstrčeně na nás působila část Fiescheralp, která není o nic menší než předchozí střediska, v době naší návštěvy se tu ale pohybovalo nejméně lyžařů. Tratě se nám tu líbily přehledností, nicméně sjezdovkám nechyběl ani sportovní charakter v podobě lehkých terénních zlomů. Jediný černý sešup je vybaven měřeným rychlostním úsekem, kde stačí pípnout na startu skipas a pak už se jen pořádně rozjet.


V době naší návštěvy byla v provozu většina sjezdovek a sněhové podmínky byly výborné. Na rozdíl od Schilthornu, který jsme navštívili před Aletsch Arenou, tu bylo o něco víc návštěvníků, přesto se ale netvořily fronty na lanovky a na sjezdovkách se dalo najít dostatek prostoru i pro delší radiusy. Zejména tedy první ranní hodinu jsme na sjezdovkách kroužili prakticky sami.


Samozřejmě se tu dbá na hygienická opatření vzhledem k pandemii – u každé lanovky jsou vytvořené koridory pro fronty, které ale v době naší návštěvy nebyly vzhledem k nižšímu počtu lyžařů nikdy zcela zaplněné, na nástupišti a výstupu lanovek, stejně jako na lanovkách je potřeba mít nasazenou roušku nebo šátek a obsluha lanovek na toto velmi dbala, nikdo neprošel, byť by mu koukal „jen“ nos. V restauracích je rovněž potřeba mít nasazenou roušku, u stolu už samozřejmě nemusíte. Stejně jako na Schilthornu, i tady bylo potřeba se u stolů „čeknout“ přes QR kód (doporučujeme stáhnout si aplikaci na čtení QR kódů), kvůli trasování případných pozitivních případů. Na sjezdovkách a celkově ve venkovních prostorech můžete samozřejmě nasávat horský vzduch plnými doušky!


Aletsch Arena je taková prosluněná terasa, kdy na sjezdovky svítí sluníčko po celý den, ať už jste na jakékoli sjezdovce (samozřejmě v případě slunečného počasí).


„Must-visit“ restaurací v Aletsch Areně, je kruhová panoramatická restaurace u horní stanice lanovky Bettmerhorn, která je prosklená kolem dokola, takže výhled na zasněžené hory tu uvidíte od jakéhokoli stolu. Využít se ovšem dá i venkovní terasa, odkud výhledy nejsou o nic horší.


Panoramatická restaurace je jako jedna z mála v areálu samoobslužná, a dojít si tu můžete pro polévky, saláty, sladké koláče, tradiční curry wurst nebo vídeňský řízek. Ceny hlavních jídel se pohybují mezi 20 a 30 CHF.


V době návštěvy před Vánoci jsme měli štěstí na pěknou večerní chumelenici na poslední den, takže vesničku Riederalp jsme si mohli vychutnat s typicky vánoční atmosférou, kterou podtrhovaly nasvícené stromky a rozsvícená okénka horských chaloupek. Pokud nesněží, tak si v této výšce můžete užít procházku vesničkou při zapadajícím slunci a panorámata vám tu seberou dech.


Aletsch Arena v kostce:

Vzdálenost z Prahy 9 hod 26 min
Celodenní skipas dynamická cena závislá na termínu
Provoz lanovek 9 – 16:30
Webové stránky střediska www.aletscharena.ch



V Aletsch Areně jsme reportovali na lyžích FISCHER, s hůlkami KOMPERDELL, v oblečení REHALL a v helmách a brýlích SMITH.