Laviny padají samy od sebe
Pravda je taková, že více než 90 % zaznamenaných lavin je strženo lyžařem, snowboardistou či horolezcem. Samovolné laviny existují, ale jsou extrémně vzácné.
Za velkého mrazu laviny nepadají
Může to tak být, ale nemusí. Jsou-li nízké teploty dlouhotrvající, zabraňují zpevňování a spojování vrstev sněhu, a naopak znamenají zvýšené riziko pádu lavin.
V lese laviny nepadají
Všude tam, kde projede lyžař, může projet i lavina. Život ohrožující může být i svah o minimálních rozměrech.
Když je málo sněhu, nic moc nehrozí
Je to právě naopak. Čím méně sněhu v průběhu zimy je, tím tenčí jsou jednotlivé vrstvy a tím spíše je lyžař svou vahou může narušit, a způsobit tak pád laviny.
Při hezkém počasí laviny nepadají
Nejvíce lavinových nehod se zpravidla stává v prvních slunných dnech po období delšího sněžení.
Skály stabilizují sněhovou pokrývku
Právě naopak. Skály narušující sněhovou pokrývku snižují její soudržnost. Na slunci se více zahřívají a svým teplem způsobují natávání sněhu v různých sněhových vrstvách.
Stopy po lyžařích znamenají bezpečný svah
Mohlo by to tak být a ano, častěji ježděný svah by mohl být spíš bezpečný. Ale spolehnout se na to nemůžete.
Více podobných textů najdete na hanibal.cz, konkrétně na
tomto blogu.
