1. ledna 2022
Zima v první polovině ledna jen v horských polohách
Začátek nového roku přinese turbulentní počasí v režii Atlantského oceánu, což znamená vítr, místy vydatné srážky a „zimu“ ve vyšších horských polohách. Slunečněji bude v jižní polovině Alp.
Již téměř dva roky se v Evropě výrazně neprosadilo „normální“ západní proudění, které s oceánským vzduchem přináší (v zimě) teplejší a vlhčí proměnlivé počasí. Nakonec se mu to však na prahu nového roku 2022 podařilo. Do Evropy se začnou z oceánu řítit jedna cyklóna za druhou, které zajistí zvýšený přísun srážek. Na horách tak přibude sníh, ovšem hlavně ve vyšších polohách, naopak do nižších a středních poloh se zima zatím nevrátí, bude však kolem nuly. Slunečnější počasí s minimem srážek se dá očekávat na jižní straně Alp, které budou častěji pod vlivem tlakové výše.
Aktuální stav sněhové pokrývky v Evropě
Sněhové podmínky se zlepší ve vyšších polohách
Sněhové podmínky v Česku i v Alpách až do vyšších poloh poznamenala vánoční a ještě více pak silvestrovská obleva. Po ochlazení v prvním novoročním týdnu sníh zmrzne, nový připadne především v pásu od severních francouzských Alp přes Švýcarsko až po Vysoké Taury v Rakousku, ve Slovinsku a v Česku pak nejvíce ve vyšších polohách Krkonoš a Šumavy.
Jižní strana Alp bude v prvním lednovém týdnu více chráněná před
oblačností i srážkami
Předpověď nového sněhu do 8. 1. 2022
Sněhová pokrývka by se mohla ve středních polohách začít tvořit
okolo poloviny ledna
Zima na rozcestí
Výšková teplota (v cca 1 500 m n. m.) se v příštích dvou týdnech nejspíš usadí mezi 0 a -5 °C, jak ukazuje přehled jednotlivých předpovědních variant (tzv. ansámbly).
Polární vír, vyjádřený indexem arktické oscilace (AO), se začíná stabilizovat – ze záporných hodnot stoupá k nule. Jestliže se mu podaří „rozběhnout“ (kladné hodnoty AO), velmi to podpoří západní proudění, což sice znemožní návrat zimy do nížin, zato horám to může – za příznivé konstelace – přinést bohaté nášupy sněhu. Naopak pokles indexu AO by zvýšil šance na „blokaci“ Atlantského oceánu tlakovou výší a propad mrazivého vzduchu z Arktidy do Evropy.
Po bezmála dvou letech tzv. narušené cirkulace není úplným překvapením, že se opět prosazuje běžné západní proudění. Nemělo by se mu to ovšem podařit příliš hladce. Lze tedy věřit, že vliv oceánu by měl být přerušován i jiným, zimnějším rázem počasí.
Dlouhodobý předpovědní model CFS v důsledku probuzeného západního proudění „otočil“ – zatímco ještě okolo Vánoc Evropě předvídal spíše podprůměrné teploty, nyní modeluje výrazně teplejší hodnoty. Neznamená to však nic víc, než že předpovědní modely se budou snažit v nové situaci zorientovat, a budou tedy poněkud „rozhozené“. Zima se nachází svým způsobem na rozcestí, které určí její ráz pro mnoho dalších týdnů.
Dlouhodobý výhled teplot pro leden z 24. 12. 2021
Dlouhodobý výhled teplot pro leden z 31. 12. 2021
12. prosince 2021
Vánoce budou na sněhu
Zimní sezóna začíná z pohledu počasí a sněhových podmínek velmi příznivě, čímž naplňuje opatrně optimistické rámcové předpoklady, které se rýsovaly již řadu měsíců. Nyní je velmi nadějné, že zimní počasí by mohlo zavládnout i o Vánocích.
V počasí neexistují absolutní jistoty, ačkoliv téměř jistotou bývá vánoční obleva ve střední Evropě. Letos by tomu mohlo být po mnoha letech naopak a právě Vánoce by mohly být na sněhu. Na horách je pravděpodobnost zimních podmínek o Vánocích už teď mimořádně vysoká, protože sníh napadl a výrazné a trvalé oteplení se na obzoru nerýsuje. A nechybí mnoho, aby zima ovládla i střední, nebo dokonce nižší polohy.
Polární vír se může zcela rozpadnout
První indicií zimního počasí je stav polárního víru, který na severní polokouli pohání vzduch od západu na východ, v případě Evropy tedy z teplého Atlantiku. Je-li na tom polární vír „špatně“, vzduchové hmoty pak ochotněji proudí třeba od severu k jihu. Stav polárního víru zjednoduešně vyjadřuje index arktické oscilace (AO) a podle většiny variant zamíří hlouběji do záporu – vír tedy bude oslaben, v krajním případě se pak zcela rozpadne. Tato tzv. narušená cirkulace trvá již bezmála dva roky a není tedy zase takovým překvapením, že obvyklé západní proudění ne a ne nastartovat.
Výšková teplota po mírném oteplení před Vánoci opět klesne
Spolehlivým indikátorem nastávajícího charakteru počasí je teplota ve výškové hladině 850 hPa, což odpovídá zhruba 1 500 m n. m. Po zakolísání v polovině prosince se většina předpovědních variant vydává dolů, a to na úroveň -5 °C, což zajistí dostatečný mráz na horách a teploty kolem nuly v nížinách. Mnohé varianty jdou přitom ještě níže, naopak varianty s teplotami nad nulou prakticky zmizely.
Tlaková výše odolává rozbouřenému Atlantiku
Velmi nadějná je i synoptika – na předpovědních mapách je vidět, jak se tlaková výše nad Evropou nechce „vzdát“ a nechat se odtlačit na východ. Naopak se snaží pohybovat „do protisměru“, tedy západním směrem nad Britské ostrovy a Atlantik. Pokud by se jí to podařilo, po její přední straně by mohl do střední Evropy proniknout „průvan“ přímo od severu.
Teplotně průměrný prosinec
Nadějně vypadá i dlouhodobý předpovědní model CFS, který je k zimě v Evropě tradičně skeptický. Nyní předpovídá teplotně průměrný prosinec.
8. srpna 2021
Zima může jen překvapit
I když je zimní sezóna 2021/22 ještě daleko, už nyní se dá s jistou mírou pravděpodobnosti odhadnout, jaká bude.
Teplotně nadprůměrné zimy trvají ve střední Evropě nepřetržitě posledních 10 let, což „předpověď“ jakékoliv další zimy velmi usnadňuje – i zima 2021/22 bude s vysokou pravděpodobností teplotně nadprůměrná.
Ani v celosvětově teplejších letech ovšem nejsou vyloučeny opačné extrémy – a studená zima by statisticky vzato měla „už“ přijít, protože desetiletá řada kladných teplotních odchylek je krajně neobvyklá. Pokud by tedy náhodou zima 2021/22 překvapila podprůměrnými teplotami, byla by to nejspíš ojedinělá výjimka.
Ani teplotně nadprůměrná zima ovšem nemusí znamenat mizernou sezónu. Je-li odchylka zhruba do 1 °C, „vejdou“ se do ní i celé týdny mrazivého počasí nebo ladovské chumelenice. Meteorologická zima navíc není totéž co „lyžařova zima“ – meteorologové za zimu považují období od prosince do února, zatímco lyžařům trvá zima přinejmenším do Velikonoc. A třeba právě uplynulá zimní sezóna 2020/21 zanechala z hlediska sněhu a mrazu velmi dobrý dojem i díky mimořádně chladným prvním jarním měsícům.
Očekávat výhradně zimní počasí od Mikuláše až do Velikonoc by bylo bláhové, a tak spíš než o „průměry“ jde o to, s jakou pravděpodobností nastanou zimní projevy počasí (zejména tedy mráz a sníh) a alespoň po nějaký čas přetrvají.
Z pohledu pravděpodobnosti „zimních jevů“ měla ideální předpoklady zima 2020/21 – a také je v podstatě splnila, i když později, okolo Vánoc to ještě nebylo nic moc. Zima ve střední Evropě závisí na určitých povětrnostních konstelacích, bez nichž nemá šanci. Jednou z podmínek je třeba vznik tlakové výše nad Atlantským oceánem nebo Skandinávií, a k tomu dochází v určitých letech častěji než jindy. Je-li například index arktické oscilace záporný, výrazně roste pravděpodobnost vzniku zmíněné „zimní“ tlakové výše. Jaké „parametry“ jsou tedy pro zimu příznivé a dostaví se v zimě 2021/22?
Nízká sluneční aktivita, tedy méně energie?
V letech 2019 až 2021 se sluneční aktivita nachází na svém pravidelném jedenáctiletém minimu, kdy vzniká méně slunečních skvrn a jednoduše řečeno dopadá na Zemi i méně sluneční energie. Ačkoliv rozdíly jsou v řádu desetin procenta a není prokázán žádný přímý vliv na pozemské klima, statisticky vzato se chladnější zimy vyskytují v období slunečního minima či lehce po něm. Zima 2021/22 tedy okrajově ještě spadá do období, ve kterém je pravděpodobnost studených zim vyšší než jindy.
Proudění ve vyšších vrstvách atmosféry
Nepřímým, nicméně prokazatelným faktorem ovlivňujícím zimu v Evropě je tzv. QBO neboli kvazidvouletá oscilace. Jde o zhruba dvouletý cyklus stratosférického proudění – východní fáze seshora „brzdí“ západní proudění v troposféře, čímž přispívá k rozrušení západního proudění, které se v Evropě projevuje teplými oceánskými zimami. V západní fázi se stratosféra i troposféra „otáčí“ stejně, chybí tedy prvek, který by setrvačnost narušil. Z pohledu lyžařů příznivá východní fáze QBO nastala v předchozí zimě 2020/21, takže v nadcházející zimě 2021/22 bohužel s „podporou“ ze stratosféry nelze počítat.
Překvapení ze stratosféry
Překvapením by bylo tzv. náhlé stratosférické oteplení (major warming), které vzniká spontánně a „umí“ během několika dní převrátit i beznadějně teplé počasí do zimy. Dojde při něm totiž k rozkladu polárního víru (polar vortex), který se dá považovat za hlavní motor západního proudění na severní polokouli. Zastaví-li se motor, dochází k rozvlnění jet streamu a do Evropy se může snáze dostat arktický vzduch ze severu.
Nejčastěji se major warming vyskytuje jednou za dva až tři roky, přičemž naposledy k němu došlo na konci prosince 2020, a tedy v zimě 2021/22 se bohužel nedá příliš očekávat. Jsou ale náznaky, že v současném období intenzivnějších změn klimatu k němu dochází častěji.
Dlouhodobě nízké zalednění Arktidy
Jako faktor ovlivňující zimu se mnohdy uvádí také rozloha mořského ledu v Arktidě, která je dlouhodobě na svých historických minimech. Nízké zalednění v Arktidě sice skrz větší pohlcování tepelné energie do vod oceánu snižuje potenciální zásobu „mrazu“, na druhou stranu oslabuje polární vír, a tedy může podpořit jeho rozpad a ochotnější „odevzdání“ arktického chladu jižnějším zeměpisným šířkám. Vliv slabého zalednění v Arktidě na zimu 2021/22 v Evropě tedy vůbec není jednoznačný.
Proměnlivá zima, která aspoň občas potěší
Všechny výše zmíněné faktory určují jen to, zda předpoklady pro vznik zimních povětrnostních situací v Evropě budou více, nebo naopak méně přiznivé. Převáží-li ty nepříznivé, ustaví se nejspíš „oceánská“ setrvačnost se západním prouděním, přinášejícím do Evropy vlhký a teplý vzduch z Atlantiku. Příznivá konstelace naopak nastane v případě, že západní cirkulace bude narušena a vystřídána „zvlněným“ prouděním (ve směru sever–jih a jih–sever) – a pak ještě záleží na tom, jestli se ocitneme ve „studené“ vlně, tedy zda „dostaneme“ vzduch ze severu. Není bez zajímavosti, že tzv. narušené proudění v Evropě převládá už více než rok, tedy zhruba od března 2020 (souvislost s omezením běžného života kvůli covidu je lákavá, ale na 99 % pouze náhodná).
Jaká tedy bude zima 2021/22? Nejpravděpodobnějším scénářem je, že bude teplejší, než činí dlouholetý průměr, ovšem různorodé předpoklady by jí měly zajistit dostatečnou proměnlivost včetně typických zimních projevů.
Účelem této „předpovědi“ je trochu nasytit přirozenou lyžařskou zvědavost racionálním pohledem na dění v atmosféře a také varovat před případnými senzačními či katastrofickými předpověďmi, které se během podzimu v médiích pravidelně objevují.
