Sjezdovka Nová Skalka – jasná výhra
Nejprve pojďme na novou sjezdovku. Obsluhuje ji čtyřsedačková lanovka, která začíná přímo u centrálních pokladen a velkého parkoviště. Starou Skalku trápila hlavně nedostačující šířka. Nová Skalka je v některých místech až 45 m široká, k tomu má délku 1,5 km. Vyzkoušeli jsme ji při denním i večerním lyžování a musím uznat, že je skutečně skvělá. Svah nabízí prudké i mírnější pasáže, nemá žádné nepřehledné zákruty nebo nebezpečná křížení. Večerní lyžování po celé délce je skutečně super. Areál je dostupný tramvají a jeho poloha přímo vybízí místní, aby si po práci skočili zalyžovat.
Boj s počasím – nerozhodně
Ještěd otevřel slavnostně již 10. prosince. Plné vytížení areálu se ale očekávalo až o vánočních svátcích. Provozovatelé bojovali s nepřízní počasí srdnatě. Svah zasněžili po celé jeho délce. Tvrdý povrch z technického sněhu držel i po několika dnech. Bohužel přírodní sníh zcela chybí. Nová Skalka je navíc téměř celý den ve stínu. Při absenci slunečních paprsků na svahu zůstává jen tecnický sníh v pískové konzistenci navrstvený na ledových plotnách.
Při večerním lyžování to ještě šlo, protože lidí nebylo tolik. V pondělí 27. prosince už ale terén činil vyhýbání se ostatním lyžařům téměř nemožným. Otevřena totiž byla pouze jediná sjezdovka v celém areálu a ta i při největší snaze provozovatelů nemohla natěšené lyžaře o vánočních prázdninách pojmout. Od 9.00 do 10:30 jsme si ale zalyžovali docela dobře. Rozjezd sezóny se docela vydařil.
Boj s informacemi a technikou – prohra
Zatímco v souboji s nepřízní počasí majitelé areálu uspěli, jak to jen šlo, s technikou a informovaností už to podle mého názoru tak dobře nedopadlo. Prosinec roku 2021 přinesl novinku – on-line nákup permanentek v systému Gopass. Zároveň se všichni musí vypořádat s covidovými opatřeními. Výsledkem nezvládnuté situace a také asi chabé informovanosti lyžařů jsou dlouhé fronty u pokladen.
Při večerním lyžování (25. 12.) jsme přijeli na místo v 18:00 a na svah jsme se dostali v 18:45. Při denním lyžování 27. 12. jsme přijeli v 8:30, poučeni z předchozího dne už měli permanentku koupenou on-line a frontu jsme tak jen zhlédli. My mohli. Třímali jsme totiž v ruce čipovou kartu Gopass. Ti méně šťastní ji neměli, a tak stáli přibližně hodinu ve frontě, která se táhla až k parkovišti. Navíc nově zpoplatněnému.
Kde je chyba?
Problém vidím v tom, že skipas lze sice zakoupit on-line, ale pouze v kombinaci s fyzickou čipovou kartou, kterou musí lyžař držet v ruce. Jestliže ji nemá a kupón si koupí on-line, musí potom ukázat čárový kód v mobilu, aby ho prodejce přiřadil ke kartě. Areál z nějakého důvodu nevlastní čtečku čárových kódů, takže v takovém případě kupující ústně diktuje číslo z čárového kódu člověku za sklem. Dovedete si jistě tuto proceduru představit. Potom přijde dokazování bezinfekčnosti. Na rozdíl od uvaděčů v divadlech a kinech nestojí na Ještědu další zaměstnanec s Čtečkou v mobilu, aby kontroloval Tečku už ve frontě. Ti, kteří si pouze kupují jízdenku a nechtějí se nijak registrovat, projdou pouze prokazováním bezinfekčnosti. Ale ve frontě se také nacházejí zákazníci, kteří už Gopass mají a pouze k němu přikupují jízdenku. Někteří také přichází k pokladně od turniketů, kde se zkoušeli prokázat čárovým kódem elektronické jízdenky netušíce, že potřebují fyzickou čipovou kartu, ke které permanentku přiřadí.
A pak v té frontě stojí také lyžaři, jichž se vůbec netýká celý proces on-line jízdenek a Gopassů. Jednak jsou to zájemci o tříhodinovou permanentku, která z nějakého důvodu on-line koupit nelze. A také zájemci o vstup do dětského lyžařského světa Maxiland. Protože dětský vstup do skiparku také předem nekoupíte.
Maxiland – výhra pro rodiče malých dětí
Letos jsme vyzkoušeli také dětský skipark na Ještědu. Ten patří k místní lyžařské škole, ale po zaplacení vstupného ho mohou využívat také lyžaři mimo školu. Vstup platí pro jedno dítě a jednoho dospělého. K dispozici jsou dva pojízdné pásy, jeden vlek typu Poma a různé slalomové tyče a tunely pro výuku. O vánočních svátcích se okolo pásů nenacházela žádná obsluha, takže kontrola dětí probíhala zcela v režii jejich zástupců. Maxiland byl ale taktéž skvěle zasněžen, atrakce připraveny a množství lidí adekvátní prostoru. Musím říct, že kdo se do Maxilandu po vystání monstrózní fronty dostal, ten nemohl litovat. Kupodivu se vůbec nekontrolovalo, kdo má zaplaceno. Bylo tak možné poslat jednoho rodiče stát do fronty a druhý už mohl potomka uvádět do tajů jízdy pluhem. Rodiče libereckých dětí zde mají přímo ve městě krásnou příležitost učit své potomky lyžovat.
Lyžování bez much?
Nyní už oteplení a tání dále hatí výsledky statečného souboje s počasím, který na Ještědu předvedli. Než se ochladí a nasněží, mají pracovníci areálu dost času k tomu, aby vychytaly mouchy v systému. Doufejme, že toho využijí. A že si na Ještědu časem zalyžujeme v celém areálu a bez extrémní fronty.
Autorka je milovnice hor, která do tajů lyžování pomalu zasvěcuje svoje ratolesti. A jelikož se živí psaním online obsahu, ráda své poznatky z cest po českých i zahraničních horách předává čtenářům.
