Tento článek vyšel v časopise SNOW 144 (únor-březen 2023).
Žádný green washing u nás nepraktikujeme,“ ujišťuje Thomas Reiter, ředitel lyžařského areálu Kronplatz, že cílem ekologických opatření není přesvědčit veřejnost, že se našel zázračný postup, jak lyžování proměnit v dokonale prospěšnou aktivitu, která má jen pozitivní vliv na životní prostředí. Při sjezdovém lyžování se zkrátka využívá elektřina jako pohon lanovek nebo nafta do nádrží rolb, využívá se také voda pro zasněžování a při výstavbě tratí se kácí stromy nebo terénně upravují svahy. Vše se ale dá dělat tak, aby se příroda neovlivňovala více, než je nutné. A ono se tak už – dokonce dávno – děje.
Zasněžování dokáže být stále efektivnější, tedy i šetrnější
pro přírodu
Výkonnější a zároveň úspornější lanovky…
Veškeré technologie a zařízení, kterými jsou vybavené lyžařské areály, procházejí neustálým vývojem, jsou tedy mimo jiné energeticky úspornější. Nejmodernější lanovky již kupříkladu nebývají vybavené převodovkou, ale mají přímý pohon, čímž se eliminují energetické ztráty. Lanovky na Kronplatzu jsou až na výjimky vyrobené v posledních 20 letech, a jsou tak energeticky mnohem úspornější, než byly lanovky před 50 lety.
Nová lanovka z Olangu na Kronplatz zaujme nejen svou efektivitou, ale i
architekturou
... i zasněžovací technika
Nesrovnatelně efektivnější je oproti době před 20 či 30 lety také
zasněžování, což znamená, že na výrobu daného množství sněhu
současná děla spotřebují sama o sobě méně elektřiny. Výrazně k tomu
přispívá i jejich dálkové řízení.
Na Kronplatzu, stejně jako v mnoha dalších alpských areálech, jsou
všechna sněžná děla řízená plně automatizovaným systémem, který je
zapíná a vypíná tak, aby se optimálně využil vhodný čas
k zasněžování a neplýtvalo se ani elektřinou, ani vodou.
Nezbytností – nejen ekologickou, ale hlavně ekonomickou – jsou dnes
akumulační nádrže, z nichž se čerpá voda pro zasněžování. Jsou-li
příhodné podmínky, a to může být v začátku sezóny klidně jen pár
dní, je potřeba mrazů využít k vytvoření sněhového základu na všech
hlavních sjezdovkách. Kromě dostatečného množství děl je samozřejmě
zapotřebí odpovídající zásoba vody. Právě Kronplatz se může pyšnit
tím, že jeho početné akumulační nádrže na vysněžení všech sjezdovek
vystačí. Tyto nádrže přitom mají i „ekologickou“ funkci, neboť se
díky nim eliminuje odběr vody z běžných toků. Do nádrží nesměřuje
jen dešťová voda, ale také voda ze svahů, která je sem svedena
drenáží.
V lyžařském areálu Carezza nedaleko Bolzana, který vede někdejší
spoluzakladatel zasněžovací továrny TechnoAlpin, se praktikuje přísná
efektivita při zasněžování již více než 15 let. Areál byl díky tomu
zachráněn před bankrotem. Základem je dostatek vody v nádržích
a enormní kapacita zasněžovacího systému, která dovolí využít
optimální mrazové podmínky. Podle zkušeností z Carezzy se tím ušetří
až polovina nákladů na energie. Ekonomicko-ekologicky se optimalizují
i trasy rolb, aby po svahu zbytečně nekličkovaly tam a zpět po již
upravených částech tratí.
Zasněžovací nádrž v lyžařském areálu Rotwand / 3 Zinnen
Dolomity
Tolik sněhu, kolik je potřeba
K hospodárnému využití sněhu pak přispívají rolby, vybavené GPS lokátorem, který dokáže tloušťku sněhu změřit s přesností na 5 cm. Díky tomu může být sníh na sjezdovkách rozprostřen rovnoměrně a v dostatečné vrstvě, přitom bez zbytečného plýtvání. Svahy Kronplatzu upravují rolby, které nejenže „měří“ sníh, ale plní také emisní normu Euro 6.
Péče o biodiverzitu na sjezdovkách Kronplatzu
Ani druhová skladba rostlin na sjezdovkách nemusí být ohrožena
Velmi šetrně se dá provádět také rozšiřování, terénní úprava, nebo dokonce výstavba nových sjezdovek. Kvůli zachování druhové skladby rostlin se před zásahem sejme svrchní vrstva půdy se semeny rostlin a po úpravě se znovu vysadí.
Veřejnou dopravou na svah
Jak známo, největší ekologicky nešetrnou „stopou“ lyžování je doprava návštěvníků do hor. Alespoň v místě pobytu se proto jihotyrolská střediska snaží poskytovat alternativy k cestě autem. Na Kronplatzu svážejí lyžaře k nástupním stanicím lanovek ze všech okolních měst a vesnic skibusy, jejichž využití je zahrnuto v pobytové kartě, kterou svých hostům poskytují jednotlivé hotely.
Na Kronplatz nebo do areálu 3 Zinnen Dolomity se z celého údolí
Pustertal dá přijet vlakem
Vlakem přímo na sjezdovku
Kronplatz a sousední lyžařská oblast 3 Zinnen Dolomity jsou jedněmi z mála alpských resortů přístupných vlakem – do lanovky se přestupuje prakticky přímo z perónu. V budoucnosti se počítá na železniční trati, procházející celým údolím Pustertal, s vylepšením možnosti přestupu v Meransenu do lyžařského areálu Gitschberg-Jochtal – lyžaře by z městečka měla vynést nová kabinková lanovka přímo k areálu.
Kabinová lanovka z Tiersu je nejnovějším příkladem podpory ekologické
dopravy namísto aut či skibusů
Lanovky namísto aut či skibusů
Dostupnost veřejnou dopravou, ideálně pak po železnici nebo po laně, je
v Jižním Tyrolsku všeobecně podporována a ve srovnání s dobou před 20
či 30 lety mnohem více rozšířená. V některých areálech je tak možné
k cestě z ubytovacích středisek na sjezdovku využít lanovek –
nejznámějším případem je horská louka Seiser Alm, kam stoupají
kabinkové lanovky z městeček Seis a St. Ulrich a uvažuje se ještě
o stavbě třetí lanovky z Kastelruthu. Město Merano je lanovkou spojeno
s místním lyžařským areálem Merano 2000. V lyžařském středisku
Carezza se letos rozjela nová kabinová lanovka, vyvážející lyžaře
z obce St. Zyprian, čímž jim ušetří serpentinovitý výjezd autem nebo
skibusem nahoru do areálu. Stanice lanovky jsou navíc zabudované pod zemí,
takže nenarušují ráz krajiny.
Lanovek využívají i pracovníci horských chat – na Kronplatzu jsou pro
ně v provozu zhruba od 8 hodin ráno. Nejnovějším prvkem ekologické
dopravy jsou pak nabíječky pro elektroauta na vybraných parkovištích.
Budova Lumen pod vrcholem Kronplatzu
Racionálně se dá topit i svážet odpad
Šetrnost proniká i do ostatních provozů souvisejících s lyžováním. Budova někdejší visuté lanovky pod vrcholem Kronplatzu, která byla nedávno zrekonstruována do podoby muzea a restaurace, je vybavena centrálním vytápěním, jež vyhřívá také horské chaty v okolí. Horská chata Herzlalm zase využívá zbytkové teplo z motorů blízké lanovky. Odpad z horských chat a stanic lanovek se z hory sváží rolbou vybavenou „presovačem“, takže není potřeba vykonat takové množství svozových jízd, jako kdyby byl odpad nestlačený. Šetří se také na papírových letácích, které postupně nahrazují desítky interaktivních informačních tabulí.
Ekologicky se dá provádět i sběr odpadků
Zelená elektrická energie
Inovativní eko trendy postupně pronikají do všech alpských středisek, ta jihotyrolská navíc mohou využívat faktu, že přední světové výrobce lyžařské infrastruktury mají „doma“. Sněhová děla značek TechnoAlpin nebo Demac Lenko, rolby Prinoth či lanovky Leitner jsou totiž „made in Südtirol“. A výhodou Jižního Tyrolska jsou i slušné zdroje ekologické energie. Většinu elektřiny vyrábí ve vodních elektrárnách a třetinu až polovinu roční produkce vyváží, takže se zdejší areály mohou chlubit 100% „zelenou“ energií.