Článek vyšel v časopise SNOW 1 (listopadu 2002). Obsahuje dlouhodobě platné informace a byl doplněn a aktualizován v květnu 2023.

Zjednodušeně řečeno lze říci, že túru o sklonu svahu do 20 stupňů s celkovým převýšením do 500 m lze označit za lehkou, túru se sklonem svahu do 30 stupňů a celkovým převýšením do 1000 metrů za středně těžkou, 40 stupňů a převýšení 2000 metrů již představuje těžkou túru na prudkých svazích, žlaby o sklonu 50 stupňů a dlouhé náročné stoupání představují velmi těžkou túru a vyžadují skvělou tělesnou kondici a dlouhodobé zkušenosti.

Tato škála je zakončena na samých hranicích lidských možností a tyto túry jsou označovány jako extrémní. Důležité je také posouzení sklonu svahu z hlediska lavinového nebezpečí. Svahy o sklonu menším než 20 stupňů nepředstavují téměř žádné nebezpečí, laviny se na nich vyskytují výjimečně. Nejnebezpečnější oblast se nachází v rozmezí 27 – 45 stupňů, tedy v místech kde se při túrách pohybujeme nejčastěji, naopak svahy o sklonu větším než 45 stupňů jsou paradoxně bezpečné, neboť se na nich již vysoká a nestabilní vrstva sněhu neudrží.


Digitální inklinometr na hůlku

Pokud připravujeme túru v teple nad mapou, je třeba zvolit trasu přiměřenou našim schopnostem a aktuálním podmínkám. Převýšení odečteme jednoduše pomocí vrstevnic a sklon svahu můžeme odhadnout podle jejich hustoty a nebo přesněji určit pomocí jednoduché pomůcky – Planzeigeru, potištěné fólie, která bývá u kvalitních map součástí jejich ochranného obalu, nebo jej zakoupíme samostatně. (Planzeiger nám také slouží k přesnému odečítání azimutu z mapy, k přesné lokalizaci atd.)


Pro milovníky čtení v papírových mapách je skvělou pomůckou planzeiger, jeho čtení není tak složité, jak na první pohled vypadá.

O něco náročnější je to již přímo v terénu. Zkušené oko dokáže leccos odhadnout, ale obecně máme tendenci mírnější svahy podhodnocovat a ty prudší zveličovat. Ideální pomůckou je v tomto případě sněhový úhloměr. Jeho použití je velice jednoduché. Na svah položíme lyžařskou hůl kolmo po spádnici tak, aby co nejpřesněji kopírovala terén a k ní přiložíme úhloměr a snadno odečteme sklon svahu. Planzeiger ani úhloměr dohromady téměř nic neváží a snadno je založíme do pouzdra s mapou. Jsou velice důležitou součástí našeho vybavení, které přispívá nemalou měrou k našemu bezpečnému pohybu po zimních horách. Cena těchto pomůcek se pohybuje v alpských zemích okolo 5 eur.


Nalepovací inklinometr je příjemným doplňkem každé skialpinistické hole


Čtěte také článek Jak se měří sklon svahu aneb jak jsou sjezdovky prudké?


Nemám úhloměr, co teď?

Jednoduchý způsob, jak odhadnout v terénu sklon svahu je pomocí lyžařských hůlek. Pozor, teleskopické hůlky musí být nastaveny přesně na stejnou délku! Potom můžete jednu zapíchnout do sněhu, držet je madly volně u sebe tak, aby druhá mohla viset volně dolů. Gravitace vám tak nasměruje volnou hůlku dolů ze svahu, zatímco první je stále zapíchnutá v původním bodě. Když pojedete špičkou volné hůlky dolů, v jednom momentě se už dotkne sněhu také, vytvoří se tak trojúhelník z hůlek a svahu. Pokud je vzdálenost mezi zapíchnutými hůlkami stejně dlouhá jako hůlky (vznikl rovnoramenný trojúhelník), stojíte na svahu o sklonu 30°. Se standartním širokým košíčkem hůlky pak přibližně odhadnete, o kolik stupňů je svah prudší nebo mírnější - odchylka jednoho otisku košíčku znamená zhruba 3°.

Moderní doba si žádá moderní řešení

Ačkoliv analogový přístup je stále na místě, většina skialpinistů už má v kapse mobil, a v něm může mít aplikaci - buď obyčejný inklinometr, který po položení telefonu na sníh ukáže sklon svahu, a nebo ještě praktičtější aplikaci, která sklon svahu přečte z fotky. Sklon tedy přibližně odhadnete vyfocením svahu už když stojíte pod ním, takže nemůže dojít k překvapení typu "do čeho jsme to nastoupili?". Mobilních aplikací tohoto typu je velké množství, často bývá součástí mapových aplikací (fatmap, outdoorlive a další). Mnoho map dokáže barevně zobrazit sklony svahů při plánování i v terénu.


V aplikaci FatMap vidíte sklon daného svahu i jeho orientaci