Strávit lyžařskou dovolenou v apartmánu ve sněhem zasypaném středisku? To už dávno nemusí platit. Velmi zajímavou a zážitkovou (nejen) lyžařskou dovolenou si můžete užít i ve městě. Nejen že poznáte víc, můžete vybírat z různých středisek, ale i dalších aktivit v souladu s počasím. A také se můžete dělit třeba v případě, že manželka zrovna nemiluje lyžování tak jako vy a sem tam chce raději do muzea nebo do wellness. Právě takovou zimní dovolenou dokonale umí švýcarský Lucern.

Pilatus

Nejslavnější hora v blízkosti Lucernu je Pilatus (2 132 m). Na to, aby na sobě nesl lyžařské středisko, je příliš strmý a skalnatý, ale za výlet rozhodně stojí. Na vrcholu jsou vyhlídkové plošiny, z nichž lze pozorovat nejen město s jezerem, ale i celé 360° panorama, v němž figuruje třeba i největší lokální lyžařský cíl, středisko Engelberg. Na Pilatu lze povečeřet a strávit zážitkovou noc v jednom ze dvou hotelů.

Lodí na lyže: Klewenalp

Z Lucernu to trvá parníkem do cílové stanice Beckenriedu hodinu a čtvrt, dostatek času na to dát si na palubě kávu a něco sladkého a kochat se jezerem a měnícími se břehy. Zvažte, jestli jít v přezkáčích, pokud máte ty s gumovou podrážkou, jde to přežít, skialpové jsou v pohodě. Přímo u přístavu v Beckenriedu se přesedne na kabinovou lanovkou a jste v horách. Klewenalp je nikterak nabubřelé středisko akorát tak velké na jednodenní lyžování – 40 km sjezdovek člověk sotva stihne, aby mu neujela vhodná loď zpátky do Lucernu. Na jaře, kdy se stmívá později, je to lepší, protože i cestou zpět se můžete kochat modrou vodou a bělostnými vrcholy kolem.

Lodí na lyže: Rigi

Tentokráte poplujeme z lucernského přístaviště do stanice Weggis. Cílem je Rigi, královna hor, dominanta, která magnetizuje zrak při každé plavbě po Lucernském jezeře. Na Rigi je malý lyžařský areál, ale většina turistů sem míří za výhledy. Hora je opředena železnicí, kterou lze zaplánovat třeba jako výstupovou variantu. Na dráhu platí Swiss Travel Pass, univerzální jízdenka Švýcarského dopravního systému. Z Weggisu je nejrychlejší vyjet do světa sněhu lanovkou, pak se dá putovat až na vrchol na pásech, sněžnicích i po svých po čerstvě vyfrézovaných zimních turistických stezkách. Pojedete-li nahoru vlakem, můžete dolů na saních. Cílem výletu mohou být minerální lázně Rigi Kaltbad Mineral Baths & Spa, které architektonicky ztvárnil Mario Botta, přímo z 35°C vody se lze kochat výhledem na hluboko rozlehlé jezero a jeho okolí.

Tipy na akce v Lucernu

  • Světelně vyzdobené kluziště „Live on ice“ před budovou KKL: 23. 11. 2023–1. 1. 2024
  • Festival světel: 11.–21. 1. 2024
  • Lucernský fasnacht: 8.–12. 2. 2024

Engelberg – místo, kde lyžuje nejen Lucern

Engelberg patří mezi užší výběr nejlepších středisek nejen v rámci oblasti, ale i v měřítku celých Alp: Nabízí totiž převýšení dva tisíce metrů a to už je něco. Z lucernského nádraží tam jede vlak, stačí být po osmé tam, abychom před devátou vystoupili nedaleko lanovky a užili si celý den spektakulárního lyžování.

Když 21. ledna 1904 sjeli Joseph Kuster a Willi Amrhein na lyžích z vrcholu hory Titlis (3 238 m), poprvé přilepili obci Engelberg nálepku lyžařská oblast. V roce 1913 začal jezdit první horský vláček na Gerschnialp (1 250 m), čímž zpřístupnil lyžařům první patro střediska. V roce 1927 se lyžaři dostali až na Trübsee (1 800 m), když na pozemní navázala kabinová lanová dráha. Byla to teprve druhá kabinová lanovka ve Švýcarsku a vůbec první také pro lyžaře. Další lanovka do třetího patra na Stand (2 428 m) vyjela poprvé v roce 1965 a na vrchol Klein Titlis (3 032 m) se dotáhla jen dva roky nato. A protože údolí, kam se dá slyžovat, leží skoro přesně v 1 000 m n. m., snadno spočítáme, že lyžařské převýšení tady dosahuje dvou kilometrů. To je i v celoalpském měřítku skutečně těžká váha.

Co patro, to jiný styl

Strom střediska pod Titlisem se nakonec rozrostl na 82 km tratí. Na vrchol Klein Titlis se vyjíždí slavným Rotairem – lanovkou, která se v průběhu jízdy otočí o 360°, aby každý cestující viděl kompletní panorama. Nahoře čeká řada atrakcí, jako třeba vyhlídkový visutý most nebo ledovcová jeskyně – je dobré je neminout, ale nemusíme tam hned při první jízdě. Pokud se odpíchneme a přetraverzujeme o kousek dále, jsme už v oblasti výsostně lyžařské – horní ledovcová sjezdovka je krátká, zato má zaručeně nejčerstvější sníh z areálu.

Ze čtvrtého do třetího patra se musí sjet na zvyklosti lyžařských středisek celkem příkrým žlabem, který je jen občas upravovaný – kde se necítí, raději ať se vrátí o patro níže Rotairem. Nahoře je lyžování jaksi atypické – samozřejmě je to proto, že se pohybujeme vysoko v pásmu ledovců mezi dvěma a půl až třemi tisíci metrů nad mořem. Ze stanice Stand dolů k Trübsee však už bude vše podle očekávání, jen tratě jsou stále sportovní včetně jednoho „černého“ úseku.

Za červenými a modrými sjezdovkami musíme na Jochpass, to přejedeme přes jezero Trübsee horizontální lanovkou, která propojuje dvě vertikální větve střediska jako spojnice písmene H. Nad průsmykem objevíme osluněnou část Engstlenalp se dvěma oddychovými, nikoli však nudnými modrými tratěmi. Z Jochpassu pak lze sjet přímo do města, aniž byste museli zastavit, což ovšem při převýšení přes 1 500 metrů nedokáže kdekdo.


Titlis SnowXpark na Trübsee nabízí unikátní atrakci – jízdu na elektrických sněžných skútrech nebo skibobech. Atrakce se dá přirovnat k motokárové dráze, nejdelší okruh měří kolem kilometru


Slavný Rotair

Otáčivá lanovka Rotair je otevřena lyžařům na běžný skipas. S ideou rotující kabiny přišel v 80. letech ředitel lanovek v Engelbergu, když inspirací mu prý byla otáčivá restaurace v Saas-Fee. Jeho sen se realizoval v prosinci 1992 a od té doby je Rotair hlavním symbolem a atrakcí Engelbergu. Dnes se i díky němu dostanete na nejvyšší vrchol široko daleko za pouhých 30 minut. Rotair byl vůbec první takovou lanovkou na světě, až později přišly kopie v Kapském Městě nebo Palm Springs.

Nejen sport, i zábava

Beze zmínky nesmí zapadnout ani protější, spíše rodinný lyžařský areál Brunni. Disponuje sedmi kilometry sjezdovek, a zatímco svahy pod Titlisem padají výhradně na sever, tento je naopak díky své jižní orientaci otevřen po celý den slunci. Nevynechejte výhled z Schöneggu, nejvyššího bodu oblasti (2 040 m). Samozřejmě vše nekončí pouze sjezdovým lyžováním. V Engelbergu se můžete vydat na běžky, na skialpy, na sněžnice, na zimní túru po upravených zimních cestách v okolí Titlisu nebo si dát adrenalinové večerní sáňky z Gerschnialpu zakončené v teple hospůdky u typického sýrového fondue.


Visutý vyhlídkový most na Klein Titlis ve výšce přes 3 000 metrů


Světový freeride

Engelberg je proslulý v komunitě lyžařů, kteří vyhledávají čisté prašanové svahy. Tamní terény nabízejí nespočet variant, kudy dolů panenským sněhem. Jedním z nejproslulejších freeridových sjezdů je tzv. Laub, na který se nastupuje u mezistanice Stand. Svah se 1 400 metry převýšení padá strmě až do samotného Engelbergu. Jen pozor, je to atrakce jen pro znalé a hrozí tam laviny!

2 000metrový sjezd? Ano, ale s přejezdem lanovkou

Sjezd s magickým převýšením 2 000 m začíná na nejvyšším bodě, Klein Titlisu. První část vede na Trübsee, odkud se ale na lyžích dolů už nedá, takže musíme překonat jezero jízdou na horizontální lanovce na Alpstübli. Odtud pak už vede pestrá vyhlídková sjezdovka kolem salaší i rekreačních stavení, která ústí přímo u centrálního lyžařského terminálu. Vedle dvou tisíc metrů převýšení budete mít v nohách i oficiálně 12 km délky – sami jsme to změřili na 10,5 km.


Ledovcovou jeskyni najdete na vrcholu Klein Titlis, zavede vás do nitra ledovce, kde vedle přírodního ledu můžete obdivovat i ledové umělecké výtvory