Mohér je vysoce kvalitní vlasové vlákno pocházející z angorské kozy. Umožňuje snadnější klouzání, což je velmi užitečné na proměnlivém terénu typické skialpové túry. Při výrobě pásů se kombinuje šikmé voděodolné vlákno spolu s mohérem (nebo syntetickou směsí), které umožňují, aby při výstupu zatížená lyže přilnula ke sněhové podložce a zabránila prokluzování dozadu.

Stoupací pásy vyrobené ze syntetických směsí fungují podobně jako mohér, ale jsou obvykle výrazně levnější. Mohérové pásy jsou relativně drahé, ale lehké a kvalitní. Mnoho výrobců používá směs obou těchto materiálů k vytvoření svých specifických verzí pásů.

Sušení stoupacích pásů

Stoupací pásy drží na lyži díky své dobře fungující samolepicí straně. Pokud před jejich přilepením necháte skluznice lyží mokré či jinak znečištěné, nemusí v průběhu výstupu, kdy to nejvíc potřebujete, dobře držet. Udržet stoupací pásy v průběhu túry neustále suché je prakticky nemožné, ale jejich průběžné sušení, kdykoliv to jde, je pravděpodobně nejdůležitějším praktickým tipem péče.

Následuje několik taktik, jež můžete použít, abyste omezili dobu, po kterou budou stoupací pásy vlhké. Předně, pokud máte na pásu nánosy ledu nebo nečistot (třeba jehličí), přejeďte mohérovou stranou sundaného pásu přes hrany postavené lyže a led odstraňte.

Při přechodu mezi stoupáním a sjezdem nezapomeňte využít výhod prostředí. Pokud nefouká vítr, přetáhněte kůže přes větev stromu samolepicí stranou ven – při delších túrách je velmi užitečné a důležité rychlé sušení na vzduchu a slunci.

Při skládání a skladování pásů během sjezdu dolů se řiďte pokyny jejich výrobce; někdy se nemají lepicí strany pásu lepit k sobě, u většiny typů je to naopak žádoucí způsob. Složený pás během sjezdu uložte nejlépe do vnitřní kapsy bundy, kde jej bude vyhřívat a vysoušet vaše tělesné teplo, v případě, že již ten den nebudete pásy potřebovat ke stoupání, můžete je uložit do batohu.

Při návratu z túry důkladně vysušte stoupací pásy ve vytápěném interiéru. Pásy rozbalte do plné délky, pověste na věšák a nechte uschnout na suchém teplém vzduchu, aby se odstranila veškerá vlhkost.

Pásy a teplé povrchy

Mluvě o vysoušení stoupacích pásů v interiéru: pokud nemáte místo, kam byste je pověsili, můžete použít suché povrchy, třeba krbovou římsu, možná i povrch radiátoru topení, ale buďte v takových případech extra opatrní – pokud se pásy nadměrně zahřejí, jejich samolepicí strana začne roztávat, kompaktnost lepidla se poruší a ve výsledku pásy nebudou na lyži dobře držet.

Někteří výrobci jdou tak daleko, že přímo nedoporučují vysoušení u zdrojů přímého sálavého tepla. Platí zde zásady zdravého rozumu: Pokud se ocitnete někde s mokrými pásy a omezeným množstvím času, neváhejte využít dostupného tepelného zdroje, ale neustále pásy kontrolujte.

Voskování stoupacích pásů

Starší stoupací pásy mohou začít nedostatečně fungovat, což se bude typicky projevovat jejich namrzáním a nedostatečnou stoupavostí. V takových případech je záhodno použít speciální vosk na mohérové pásy, který bude odpuzovat vlhkost a omezovat potenciál tvoření námrazků. Nové či dobře udržované pásy preventivně voskovat není nutno, není to však na škodu.

Vždy však mějte po ruce nějaký vosk na skiny pro teplé jarní dny. Při túrách v teplých sněhových podmínkách může snadno dojít k prosáknutí skinu, když se vlhkost dostane přes materiál pásu na druhou samolepicí stranu. Voskováním skinu tomu můžete předejít. Druhů vosků a jejich aplikace existuje celá škála – od nanášecí houbičky či spreje až po nažehlovací formy.

Údržba lepicí strany stoupacího pásu

Pokud se lepicí strany pásu znečistí špínou, jehličím nebo různými lesními nečistotami, není to konec světa. Znečištění lepicí strany byste se sice měli snažit vyhnout, ale pokud se to nepovede, můžete nečistoty vybrat pinzetou. Jakmile jsou vaše stoupací pásy znečištěny nad míru vašich schopností opravy, odneste je do lyžařského servisu, kde vám od problému – a nějakých vašich peněz – rádi pomohou.

Za nízkých teplot

V případech extrémně nízkých teplot může docházet ke snížení lepivosti stoupacích pásů. Platí to zejména pro celodenní túry s opakovaným nasazováním pásů. Kdykoli pásy nepoužíváte na skluznicích, vždy je uložte do vnitřní kapsy bundy, ať mají blízko k vašemu tělesnému teplu. Pokud vám pásy zmrznou, nebudou vám dobře držet na skluznicích.

Typ a kvalita sněhu

Údržba skialpových stoupacích pásů zahrnuje také pochopení typu sněhu, na kterém lyžujete. Ideálním scénářem pro lyžování v terénu je nekonečně čistý sníh, tedy čerstvě napadaný sníh. Čistý sníh je však k dispozici pouze během sněžení a těsně po něm. Sněhové podmínky se v průběhu chladných měsíců rychle mění. Lyžování na začátku a zejména na konci sezóny znamená lyžování na sněhu, který bývá posetý různými nečistotami přírodního i živočišného typu. Při lyžování na znečištěném sněhu zdvojnásobte své úsilí v péči o čistotu pásů.

Strhávání pásů ve větru

Snaha sundat si a složit stoupací pásy v silném větru je pravděpodobně jedním z nejhorších skialpinistických zážitků. Bez ohledu na to, že závodící skialpinisti zvládají si strhnout pásy během sekundy dvou, stále s lyžemi na nohou, my nezávodící smrtelníci nic podobného nezkoušejme. My si lyže sundáme, postavíme skluznicí čelem k nám a stáhneme z nich pásy zhruba do poloviny délky lyže, přičemž tuto polovinu přeložíme lepicí stranou proti sobě na čtvrtinu celkové délky. To samé pak zopakujme se zbývající polovinou. Tímto způsobem získáme na čtvrtinu složený stoupací pás připravený k uložení, přičemž při strhávání zůstává většina délky pásu do poslední chvíle přilepená ke skluznici, čímž se minimalizuje její nežádoucí třepetání ve větru.