Článek vyšel v časopise SNOW 141 time (listopad 2023)

Tak nějak by si každý selským rozumem myslel, že v dnešní době budou práci za člověka přebírat stále efektivnější stroje, a díky nim člověk bude mít více času na koníčky, rodinu a běžný život. Dost často, kupodivu, vidím kolem se, že konstelace všech těch moderních vymoženosti vyústí v pravý opak.

Osmihodinová pracovní doba je pouze text na papíře a my mučíme naše těla (mozky, duše...) nekonečným počtem hodin prosezených před obrazovkou počítače. Rostoucí zodpovědnost plodí každodenní stres, který leckdy brutálně atakuje naši psychiku. Nikdo nespočítá, kolik lidí se pohybuje na hranici vyhoření, a příkře roste počet těch, kdo tuto hranici již překročili. A to asi nikdo nechce.

Plyne z toho jedno: do odpočinku je třeba investovat adekvátně tomu, kolik energie (času, nervů...) investujete do své práce. Pokud tedy chceme zůstat v udržitelné životní rovnováze.

Přestože z venku se budova tváří jako sotva trojpodlažní, uvnitř hosta uvítá vznosné atrium takřka s efektem chrámové lodi. Hotel byl otevřen před 19 lety a stále působí velmi moderně. Před nedávnem přesto proběhla významná rekonstrukci, která posunula kategorii hotelu na 4*S.

I tato úvaha stala za tím, proč jsme v časopise SNOW zavedli rubriku Slow&relax – vyhledat místa k vydatnému odpočinku není vždy jednoduché a inspirace leckoho přiměje k tomu, aby se nad způsobem svého odpočinku zamyslel jaksi nově, bez stereotypů, které nám často diktuji koncipovat svou dovolenou nikoli podle toho, co potřebujeme, po čem opravdu toužíme, ale podle návyků, jejichž základy jsme kolikrát už definitivně zapomněli.

Samozřejmě že je pro nás základním stavebním kamenem lyžování – to je činnost, při které si odpočinete samozřejmě jednoznačně nejvíc. Ale nejde lyžovat 24 hodin po sedm dní vyhrazených dovolené. Musíme i zastavit, jist, spát... a k tomu třeba můžeme dělat i další příjemné věci, které nám naši lyžařskou ozdravnou kůru završí.

Továrna na odpočinek

Jedním z prvních hotelů, který nás k výše uvedeným myšlenkám přivedl, byl Falkensteiner Hotel&Spa Carinzia ve středisku Nassfeld. Tam, v údolní vsi Tröpolach, nějakých sto metrů od páteřní lanovky Millenium Express, leží nenápadná stavba, která za skromnou fasádou ukrývá výkonnou továrnu na odpočinek. Od naši poslední návštěvy před několika lety proběhla rekonstrukcí, což je další důvod k tomu opět se podívat do jejich útrob. Jaké technologie tam pro své klienty používají od rána do večera?

Ráno

Ráno trochu koliduje s plánovaným lyžařským programem opulentní snídaně, kde by člověk dokázal sedět hodiny. Kdo chce včas a intenzivně lyžovat, musí se trochu ukáznit a včas vyrazit do lyžárny a dále se již v prezkáčích a s lyžemi došourat nějakých sto stopadesát metrů k lanovce Millenium Express, jež efektivně stoupá až do nejvyšších pater areálu. Jste v srdci střediska a můžete se svobodně rozjet, kam se vám zachce. Snad jen cestu zpět je třeba trochu promyslet, návrat po 8kilometrové sjezdovce je lákavý, ale v odpoledních hodinách, když se vrací většina lyžařů do údolí, často přelidněný. Rozumné řešení je využít k návratu lanovku, anebo se vrátit o nějakou hodinku dřív – budete mít alespoň víc času na wellness.

Odpoledne

Od věci ale ani není dát si intenzivní lyžařské dopoledne a vrátit se dřív, kdy odjezdová trať bude zcela volná. Vedle klidu ve wellness můžete využít obědový bufet, který je pro hotelové hosty v ceně. Bazény a sauny se potom pomalu zaplňují s tím, jak se lyžaři vracejí. Vyplatí se však počkat na 17. nebo 18. hodinu, kdy pravidelně probíhá saunový rituál. Podobné speciální wellness programy – například čokoládová masáž – se nabízejí i výhradně pro dámy. Dlouhý čas v saunovém a vodním světě Aquapura uteče rychle. Je to právě to místo, kde se nejlépe brzdí stresy a rozvodněné toky myšlenek a povinností. Velmi široká je nabídka masáží, lekcí jógy, pilates... a rodinám se pro chvíle, kdy je potřeba plně se oddat klidu, i postarají o děti.

Večer

Zážitek ale nekončí ani poté, co se opět uvedeme do reality. Čeká nás večeře. Na ní se prochází obřím, vzdušným a esteticky zpracovaným lobby, které neustále připomíná, že se pohybujeme v jaksi speciálním prostoru. Příjemný, velkorysý a praktický architektonický koncept udržuje vědomí nevšednosti. Pak už ale projdeme kolem stanice s polévkou, kde se hosté obsluhují sami, kolem pečivového bufetu s nespočtem různých houstiček a všemožných chlebů, který známe už od snídaně. Poté, co se usadíme k určenému stolku, jsme již plně v péči číšníka. Vybíráme si z předkrmů a hlavních jídel, v nichž je vždy přítomný pokrm masový, bezmasý a ryba. Číšník nám bodře a částečně česky (je to Chorvat) doporučuje víno, a pak už si jenom pochutnáváme, než celou gurmánskou pohodu zakončí dezert.

Jídlo je pak dalším vrcholným zážitkem, který svým dopadem vytěsní myšlenky na cokoli dalšího (a zejména chmurného) a plně člověka pohltí. Asi nemá smysl se rozepisovat, co vše v hotelovém menu najdete a můžete ochutnat, ale můžeme spolehlivě potvrdit, že nejen večeře, ale i snídaně a lehký oběd (podává se po lyžování od 14 hodin) mohou mít až slavnostní ráz.

Noc

Čas na spaní ještě není, mnoho hostů usedlo v rozlehlých útrobách hotelu ke konverzaci či společenským hrám. Zatímco my usedáme do barové sekce – zdejší koktejl bar hučí jako úl a jeho nápojové menu čítá 27 stran. Do postele nás tak provází lahodná směsice koktejlových chutí coby tečka za nekompromisním dovolenkovým dnem.

Tip pro speciální příležitosti:

Pokud si chcete zážitek z pobytu ještě vylepšit, objednejte si dražší, ale o to zážitkovější junior suite. Architektonicky promyšlený pokojík s vtipně integrovanou koupelnou je praktický a moderní, ale přitom velmi útulný. Ideální pro zamilované páry.

Pokoje jsou samostatná kapitola. Tvoří prostor, kde prostě chce být. Jsou prostorné, praktické a s důmyslně integrovanou koupelnou. V minulém roce prošla jejich velká část rekonstrukcí, mimochodem se jejich počet snížil ze 160 na 140, aby všechny poskytovaly skutečně velkorysý prostor.