Tento článek vyšel v časopise SNOW 92 TIME (prosinec 2015).
Proměnlivost středoevropského počasí
Že je naše středoevropské počasí hodně proměnlivé, o tom není pochyb. Aby taky ne, když ležíme v mírných zeměpisných šířkách. Ona pestrost je základním rysem naší povětrnosti. Jistě si každý z nás vzpomene na zimu, kterou řadí k těm hodně studeným, jistě víme o nějaké zimě výjimečně teplé. Přesto jsou jisté hranice, přes které zimní období vybočuje jen zřídka. Nahlédněme do map klimatu z Atlasu podnebí Česka.
Sníh
Sníh – první a poslední
Ačkoli sněžit může v nejvyšších polohách našich hor kdykoli
v průběhu roku, průměrné datum prvního sněžní má své limity. Pro
nejvyšší polohy Šumavy, Krkonoš a Jeseníků je to kolem 10. září.
Takže zima 2015/16 zatím vybočila jen minimálně – první sněhové
vločky se totiž objevily na Sněžce 6. září.
Žádná sněhová pokrývka se neutvořila, sníh hned tál. Právě první
sněhová pokrývka přichází obvykle o víc než měsíc později. Sníh,
který zůstává ležet, se v nejvyšších polohách objevuje obvykle až po
20. říjnu. V tomto ohledu má už zima trochu zpoždění.
A jak dlouho sníh zůstává ležet? Někde se něco může objevit i po 10.
květnu, ale… Však to známe. Mezi průměrným datem posledního sněžení
a poslední sněhové pokrývky není takový rozdíl jako u prvního
sněžení a sněhové pokrývky. Naposledy totiž sněží jen asi 20 dní po
té, co obvykle roztaje poslední sníh.

Sněžení a nový sníh
V nejvyšších horských polohách se vyskytuje v průměrné sezóně
až 110 dní se sněžením. Rekordmankou je v tomto ohledu Sněžka – tam
leží sníh v průměru 186 dní v roce. Přitom právě na horách nejsou
velké rozdíly mezi jednotlivými zimními měsíci. V nížinách to je
jinak. Leden mívá největší počet dní se sněžením a taky právě
v lednu zůstává sníh nejčastěji ležet.
Že by v nižších polohách napadlo za 24 hodin víc než 20 cm nového
sněhu, to je málo pravděpodobné. Na horách se to ale stát může.
Přesto, počet dní s takhle silným sněžením je mnohonásobně menší,
než by si milovníci freeridu přáli…

Sněhová pokrývka – co ji ovlivňuje?
Výška sněhové pokrývky závisí logicky nejen na množství
a charakteru zimních srážek, ale taky na teplotě. Ovlivněna je tedy
především nadmořskou výškou místa. V našich horách roste průměr
sezónních maxim výšky sněhové pokrývky na každých 100 m výšky asi
o 15 cm.
Vliv na množství sněhu má ale například taky expozice vůči
převládajícímu proudění, expozice vůči slunci, tvar terénu a vegetace.
Teď postupně – nejdřív vliv překážky. V případě, že je malá
(vertikálně desítky a horizontálně stovky metrů), je na návětrné
straně sněhová pokrývka menší vzhledem k odnosu sněhu a v závětří
se sníh ukládá. To je třeba si uvědomit v případě, že vyhodnocujeme
lavinové nebezpečí. Jinak je to u velkých překážek (vertikálně stovky
a horizontálně tisíce metrů). U takových je návětrná strana bohatší
na sníh. Jako příklad můžeme vzít pohraniční šumavský hřeben, kde
bývá dvojnásobné množství sněhu ve srovnání se stejnými nadmořskými
výškami šumavských hřebenů vysunutých do vnitrozemí. Pokud jde
o expozici, platí, že jižní svahy mají vzhledem ke slunečnímu záření
stejné množství sněhu o 300 m výš než svahy severní. A údolní
polohy mají víc sněhu než vrcholy, které leží někde jinde ve stejné
nadmořské výšce. Které místo je tedy ideální? Závětrná strana těsně
pod vrcholem hřebenu v místech s takovou vegetací, která chrání před
větrem a slunečním zářením, ale která nebrání ukládání sněhu.
Takové lokální podmínky jsou ale mimo možnost rozlišení sněhových map,
taková místa si zkrátka musíme v terénu najít…

Dny se sněhovou pokrývkou
Na hřebenech hor leží sníh obvykle víc než 120 dní v roce, jen na
hřebenech Krkonoš, Jizerských hor a na pohraničním hřebenu Šumavy to
může být i víc než 160 dní.
Ale protože 1 či třeba 5 cm sněhu je pro lyžaře opravdu málo, podívejte
se, jak se počet dní změní, vezmeme-li do úvahy sněhovou pokrývku nad 50
cm či nad 100 cm. Takových dní je v sezoně mnohem míň, u 50 cm
maximálně 100 a u metru sněhu polovina – kolem 50.

Výška sněhové pokrývky
Na horách leží v zimě běžně přes 1 m sněhu.
Absolutní maximum výšky sněhové pokrývky v Česku bylo naměřeno 15.
března 2005. Na Labské boudě tehdy ležela 345 cm silná vrstva. A když už
je řeč o Labské, je rekordmankou, i co se týče úhrnného množství
sněhu, který napadal za zimu. V sezoně 1995/96 to bylo 896 cm. Jen pro
srovnání – evropskou rekordmankou ve výšce sněhové pokrývky je stanice
na vrcholu Säntis ve Švýcarsku. Zatímco u nás leželo nejvíc 345 cm, ve
Švýcarsku to bylo 825 cm, tedy přibližně stejné množství, jaké umí
u nás v té na sníh nejbohatší sezoně napadnout.
A ještě absolutní čísla. Průměr sezonních maxim výšky sněhové
pokrývky dosahuje na Labské boudě 178 cm, na Pradědu dokonce 185 cm.

A co klima?
V posledních letech všechny hodnoty „sněhových charakteristik“ klesají. Sníh se stává nedostatkovým zbožím. Ale to není žádná novinka, jen fakt doložený čísly. V plošném průměru je sněhu míň o 5 cm za sto let, délka trvání sněhové pokrývky se zkrátila za 100 let o 13 dní. Posouvá se i hranice, od které leží sníh. Každý rok je to o víc než 2,5 m.





Povětrnostní situace
Kdo za to může?
O tom, jaké počasí v ten daný den je, rozhoduje poloha tlakových útvarů nad Evropou, tedy to, čemu říkají meteorologové možná tak trochu zastarale povětrnostní situace. Hledáme-li tedy viníka chladu, tepla, deště či sněžení, najdeme ho zaručeně na povětrnostní mapě. Fakt, že se někde vyskytuje tlaková níže, jinde tlaková výše, dává jasné důvody k tomu, aby se počasí chovalo tak či onak. Četnost výskytu jednotlivých situací zjednodušeně řečeno utváří podnebí dané oblasti. A proto je meteorologové přesně evidují a klimatologové dál zpracovávají.
Typy povětrnostních situací
Všechny povětrnostní situace, které se u nás mohou vyskytovat,
rozdělili meteorologové do 28 možných typů.
Z grafů je patrné, že se u nás v zimě nejčastěji vyskytuje západní
cyklonální situace (Wc) – obvykle je to přes 50 dní za sezonu. Druhá
nejčastější je brázda nízkého tlaku vzduchu nad střední Evropou (B) –
v asi 30 dnech sezony. Zhruba stejně četné jsou situace, kdy se k nám
dostává chladný vzduch od severozápadu, tedy severozápadní cyklonální
situace (NWc), a situace, kdy se nad střední Evropou usadí oblast vysokého
tlaku vzduchu, tedy anticyklona nad střední Evropou (A) – to se stává asi
ve 23 dnech v sezoně.

Kolik sněhu za sezonu napadne?
Četnost výskytu dané situace určuje například právě to, kolik sněhu
za sezonu napadne. Podívejte se na mapy.
Je zřetelné, že na sníh nejbohatší jsou pro hory západní, severní či
severozápadní cyklonální situace a situace, která je označována jako
vchod frontální zóny. Tedy jinými slovy radujme se ze situací, kdy se
k nám od západu, severozápadu či severu dostává buď chladný a vlhký
vzduch, nebo přichází jednotlivé frontální systémy. Během nich pak
v průměru za sezonu napadne přes dva metry sněhu.
Naopak nejmíň přírodního sněhu padá na horách při severovýchodních,
východních a jihovýchodních cyklonálních situacích a v situacích, kdy
je nad střední Evropou cyklona či výšková cyklona. V takových
případech zůstává množství nového sněhu za sezonu většinou pod
hranicí 75 cm.
V nížinách je to ale naopak. Srovnáme-li tyto dva typy situací, je
jasné, že sněžení v nížinách je pravděpodobnější při
severovýchodních, východních a jihovýchodních situacích, a je-li nad
střední Evropou tlaková níže či tlaková výše. To proto, že tyto
situace jsou chladnější a sníh má tedy šanci objevit se i v nižších
polohách.
Teploty
V době, kdy se jen málo provozovatelů lanovek a vleků spoléhá jen na přírodní sníh, jsou hodně důležité samozřejmě i teploty. A o těch zase někdy příště…
Dlouhodobě největší počet dnů se sněhovou pokrývkou za
rok
Sněžka - 186 dní
Nejvyšší naměřená výška sněhu
Labská bouda - 345 cm - 15. 3. 2005
Meteorology diskutovaný údaj, který ale nepovažujeme za
reálný
Lysá hora - 491 cm - 8.–9. 3. 1911
Největší množství sněhu, které spadlo za zimu
Labská bouda - 896 cm - sezóna 1995/96
Zima nejbohatší na sněhovou pokrývku
1969/70 - 73 cm - 123 dní se sněhovou pokrývkou - 234 cm suma nového
sněhu
Zima nejchudší na sněhovou pokrývku
2013/2014 - 9 cm - 21 dní se sněhovou pokrývkou - 27 cm suma nového
sněhu
Zima 2012 byla v horských oblastech poměrně bohatá na sníh
i mrazivé dny (Červenohorské sedlo)
Zdroj map a grafů: Atlas podnebí Česka, 2007