Tento článek vyšel v časopise SNOW 95 (březen 2016).
El Niño a La Niña
El Niño, česky Ježíšek nebo Jezulátko, tak pojmenovali v dobách dávno minulých peruánští rybáři oteplení hladiny Tichého oceánu u pobřeží Peru, které se jednou za čas objevuje během vánočního období. Pojem La Niña, česky holčička, jako jeho protipól už vytvořili vědci, aby popsali situaci, kdy se do rovníkových oblastí dostávají naopak chladné vody. Zatímco některé důsledky El Niña umí současné metody docela dobře předpovídat, důsledky fenoménu La Niña zůstávají pořád ještě méně prozkoumané.
Proč si El Niña všimli rybáři?
Za normálních okolností vanou ze subtropického pásma směrem k rovníku na severní polokouli severovýchodní a na jižní polokouli jihovýchodní pasáty. Ty odtlačují teplé povrchové vody Tichého oceánu od Jižní Ameriky směrem k západu – k Austrálii. U pobřeží Jižní Ameriky se dostává studená voda z větších hloubek oceánu k povrchu, a proto je tam hojnost ryb. Jenže přesně tak, jak to dokonale popsali už na konci 16. století rybáři, jednou za 3 až 7 let se situace změní. Pasáty zeslábnou a teplé vody doputují k pobřeží Jižní Ameriky. Tím jsou výstupné proudy pod hladinou, které nesou studenou vodu k povrchu, utlumeny. Proto ryby nemají dostatek živin a odplouvají. Pro rybáře byly roky, kdy se El Niño objevilo, nezvykle chudé.
Zdroj: iri.columbia.edu
Jak El Niño vzniká a co způsobuje?
Příčiny El Niña musíme hledat v tom, jak na sebe oceán a atmosféra
v oblasti Pacifiku vzájemně působí. Jak už dávno vypozorovali rybáři,
za normálních podmínek ženou východní pasáty vodu k východnímu
pobřeží Austrálie. Cestou se ohřívá a tvoří se tam „teplý
bazén“. U jihoamerického pobřeží je voda studená, protože sem proudí
z Kalifornského a Humboldtova proudu a taky ze spodních vrstev přichází
k povrchu ještě další studená voda.
To všechno má vliv taky na tlak vzduchu – tedy na všechno, co se děje
v atmosféře. A co je podstatné? Za normální situace v západním
Pacifiku nad teplou vodou převažují výstupné pohyby vzduchu – proto tam
víc prší. Naopak nad chladnější vodou ve východním Pacifiku jsou pohyby
sestupné, čímž se oblačnost rozpouští, neprší a je velmi sucho.
Pokud pasáty v rovníkovém Pacifiku zeslábnou, začíná se tvořit El
Niño. Teplá voda se nedostává k západu. V západním Pacifiku tedy
zůstává voda chladná, čímž slábnou v této oblasti i vzestupné pohyby
a neprší. Naopak ve středním a východním Pacifiku je voda teplejší,
a proto tam sestupné pohyby nejsou tak výrazné. Teplotní rozdíly mezi
západním a východním Pacifikem se sníží a pasáty dál slábnou.
Vzniká tak začarovaný kruh, ve kterém je těžké najít příčiny
a důsledky.
Zdroj: www.zbc.co.zw
ENSO
S jevy El Niño a La Niña souvisí úzce ještě tzv. jižní oscilace, tedy rozdíl v tlaku vzduchu na hladině oceánu u Jižní Ameriky a v indonéské oblasti. Už v 60. letech se vědělo, že v případě záporné jižní oscilace přichází El Niño. Naopak kladná jižní oscilace předznamenává jev La Niña. Proto je správné vše, co se děje v této souvislosti v tropickém Pacifiku, označovat jako ENSO, pocházející ze slov El Niño a Southern Oscillation.
Proč je ENSO tak důležité?
ENSO je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících
dlouhodobou předpověď počasí. Čím jen ENSO silnější, tím větší je
pravděpodobnost toho, že ovlivní nejen počasí v samotném Tichomoří, ale
na mnohem větším území, tedy i v relativně vzdálených místech.
Jasnými důsledky byly například povodně v Ekvádoru v roce 2002
a v Austrálii v roce 2010 a 2011 či sucho v Indonésii v roce 1997.
Ovšem žádné El Niño se ve svém dvou- až sedmiletém cyklu neopakuje zcela
přesně. Liší se intenzitou, délkou trvání, v prostorovém rozsahu,
a proto nemůžeme říct, že jeho dopady budou totožné. A co je pro nás
vůbec nedůležitější – kvůli jeho komplikovanosti nemůžeme
jednoznačně odvodit jeho vliv na počasí v Evropě.
Modrá – déšť, oranžová – sucho, červená – teplo, Zdroj: www.pmel.noaa.gov
ENSO zimy 2015/2016
Na celkové detailní vyhodnocení El Niña zimy 2015/2016 je ještě přeci
jen brzy, ale už teď můžeme říct, že překonalo dosavadní rekord z roku
1997 (obr. 05 a 06) a bylo tak vůbec nejsilnější od roku 1950, kdy se
tento jev sleduje. Už v srpnu registrovali meteorologové neobvykle vysoké
teploty v jihovýchodní části Tichého oceánu. A ty byly příčinou
rychlého nástupu El Niña.
S koncem roku 2015 byla pod vodou část Jižní Ameriky – Paraguay,
Argentina, Uruguay i Brazílie. S přívaly deště bojoval i sever Anglie.
Americký Texas sužovala na konci prosince tornáda – a to je v zimě
skutečně neobvyklé. V jiných částech světa bylo zase nebývale sucho.
Například Etiopie zažívá nejhorší sucho za třicet let. Podobně je na
tom i Indonésie a Panama. Některé řeky tam mají nejmenší průtok
v historii měření vůbec. Podle lednových předpovědí amerického
střediska CPC by na přelomu jara léta mělo El Niño slábnout. Ačkoli je
ENSO projevem přirozené proměnlivosti klimatu a dochází k němu tisíce
let, objevují se v poslední době studie, které naznačují, že kvůli
změně klimatu způsobené člověkem je výskyt El Niña častější a jeho
důsledky výraznější. Jeho důsledky pro počasí v Česku ale jsou
(a zřejmě i dál budou) zanedbatelné.
Zdroj: NOAA Climate Prediction Center
Rok 2015 ve statistikách
A jen pro úplnost ještě pár slov o roce 2015. Ten byl globálně
vůbec nejteplejší za dobu měření, tedy od roku 1880. Podle NOOA
(Národního úřadu pro oceány a atmosféru) a NASA (Národního úřadu pro
letectví a vesmír) byla loni průměrná globální teplota 14,8 °C, tedy
o 0,9 °C vyšší než průměr pro 20. století.
Předchozí rekord držel rok 2014. Ten byl ve srovnání s rokem 2015 o 0,16
°C chladnější. Loni tak byla teplota na planetě poprvé o 1 °C vyšší
než v předindustriální éře. Nárůst teplot souvisí i se silným El
Niñem, přesto za hlavní příčinu se pořád považuje lidská činnost.
A ještě jedna věc stojí v souvislosti s rokem 2015 za zmínku. Vůbec
poprvé jsme byli svědky toho, že historické teplotní rekordy překonalo 10
ze 12 měsíců. Jen leden a duben zůstal těsně pod rekordní hranicí.
A prosinec byl dokonce vůbec nejteplejším měsícem v dějinách
globálního měření – tedy od roku 1880. Naopak rekordně nízké
měsíční globální teploty byly naposledy v prosinci 1916 a dosud
nejchladnějším rokem byl rok 1911.
 |
 |
| Výška sněhu v Peci pod Sněžkou 4. února za posledních 16 let |
Výška sněhu na Lysé hoře 4. února za posledních 16 let |
Co přinese Ježíšek do Evropy?
Je jasné, že sníh to rozhodně nebude. Jak už bylo řečeno, jeho důsledky jsou pro počasí v Česku zanedbatelné. Škoda, pár zimami s pořádnou sněhovou nadílkou bychom jistě nepohrdli… V době, kdy jsem dopisovala tenhle článek (bylo to na Hromnice), leželo v Peci pod Sněžkou 13 cm sněhu, od roku 1990 to bylo třetí nejnižší množství. Lysá hora v Beskydech měla 27 cm, tedy vůbec nejmíň v posledních 15 letech. I takové umí být zimy ve střední Evropě. A nezbývá než doufat, že se okolnosti přeci jen třeba už napřesrok vyladí tak, že v posledním čísle příštího ročníku SNOW budu sepisovat ódu na způsobně se chovající zimu. Moc bych si to přála! A kdyby náhodou ne, budou naše starosti s počasím ve srovnání s tím, co přineslo ENSO do některých koutů světa letos, opravdu nicotné…
