Tento článek vyšel v časopise SNOW 138 (říjen 2022).

Povinnosti lyžařů

Původně se počítalo s přijetím nového zákona, regulujícího „sporty na sněhu“, až po širší diskuzi s provozovateli a lyžařskými asociacemi, ale zřejmě i pod vlivem nešťastné nehody lanovky u jezera Maggiore vláda rozhodla „ve veřejném zájmu“ uspíšit jeho platnost již od 1. 1. 2022. Novela zákona se týká všech sportů provozovaných na sněhu, tedy nejen sjezdového a běžeckého lyžování, ale třeba i sáňkování a samozřejmě freeridingu, skitouringu a skialpinismu.

Na černou sjezdovku může jen zdatný lyžař

V zákoně je jednozačně definována vlastní odpovědnost lyžaře. Lyžař odpovídá za své chování na trati – musí přitom zohlednit své technické dovednosti a chovat se obezřetně, pečlivě a pozorně s ohledem na značení, výhled či aktuální podmínky.
Z toho vyplývá i poněkud diskutabilní povinnost sjíždět jen takové sjezdovky, na které dostačuje úroveň fyzických schopností a technických dovedností lyžaře. V případě únavy by se tedy lyžař již neměl vydávat na obtížnou (černou) sjezdovku, neboť jeho aktuální úroveň fyzických schopností je již snížena. Zda jde spíš o akademickou debatu, ukáže až praxe, nicméně právě přecenění vlastních schopností je podle zákona pokutováno nejpřísněji.
Jedním z návrhů byla také možnost měření rychlosti a z toho plynoucí případný postih, nakonec ale nebyl přijat.

Lyžař před námi má přednost, ale ne absolutní

Lyžař přijíždějící shora musí volit takový směr jízdy, který neohrozí ani neomezí lyžaře pod ním – v tomto ustanovení se neskrývá nic nového, je to v podstatě převzaté pravidlo ze známého desatera FIS. Zákon dále výslovně uvádí, že na křižovatkách je nutné snížit rychlost tak, aby nedošlo ke srážce s lyžaři z jiného směru, přičemž ohled je třeba brát i na lyžaře přijíždějící shora – přednost „spodního“ lyžaře tedy není absolutní! Pro úplnost připomeňme, že novela opravila nesmyslnou a nepraktikovanou „přednost zprava“, kdysi přejatou ze silničního provozu, která byla zakotvena v původním předpisu.

Povinné pojištění odpovědnosti

V případě kolize se má zato, že se na případných škodách lyžaři podílejí stejnou měrou, neprokáže-li se zavinění třeba jen jednoho z nich. To může mít závažné důsledky, neboť v případě, že není určen jediný viník, každý se podílí i na úhradě újmy „toho druhého“.
Zákon na toto riziko pamatuje, a lyžař využívající sjezdové tratě v Itálii proto musí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti. Zatím není stanovena minimální výše pojistného krytí a kontroly se provádí jen v případě nehody. Italské soudy v praxi přisuzují vyšší náhrady škod než například v Rakousku a výrazně vyšší než v Česku, takže lze doporučit pojistné krytí nejméně ve vyšších jednotkách milionů.

Přilba pro děti až do 18 let

Ochrannou přilbu musí nosit děti až do 18 let (dříve do 14 let), a to při všech sportech na sněhu včetně sáňkování.
Nově je také určeno, že při zastávce na občerstvení musí lyžař své vybavení umístit mimo trať tak, aby nepřekáželo a neohrožovalo ostatní.

Skialpinisté jen se svolením

Oblíbený fitness skitouring, spočívající ve výstupu podél sjezdové tratě vzhůru, je v Itálii možný jen tehdy, pokud jej areál výslovně umožní. Podle nového zákona je totiž zakázáno vystupovat po trati s lyžemi nebo sněžnicemi na nohou, pokud to provozovatel výslovně neumožní nebo nevyznačí výstupové trasy. Dovoleno není ani pěšky nebo na sněžnicích přecházet lyžařské tratě.

Lavinová výbava povinně pro freeridery i skialpinisty

Skialpinisté, freerideři či výletníci na sněžnicích musí být v oblastech, kde hrozí výskyt lavin, vybaveni tzv. pípákem, lopatou i lavinovou sondou (a provozovatelé mají povinnost informovat o aktuální lavinové situaci).

Alkohol jen v malých dávkách?

Jedním z nejsledovanějších nových pravidel je zákaz lyžovat v podnapilém stavu a pod vlivem omamných látek. Zda je hranicí 0,5 promile jako v silničním provozu, bude snad ještě upřesněno v prováděcím předpisu. Předpis je namířen zejména proti neúměrné konzumaci alkoholu zahraničními turisty na sjezdovkách, jeho cílem v žádném případě není kriminalizace „skleničky“ k obědu nebo při après-ski.

Zákaz vjezdu na tréninkové tratě

Nenápadnou, ale významnou novinkou je ustanovení, že lyžaři bez příslušného oprávnění nesmí vstoupit ani sjíždět trať vyhrazenou pro trénink. Ta musí být organizátory řádně označena a oddělena od běžného provozu. Trať má být po tréninku uvedena do původního stavu, což by mělo znamenat např. odstranění prohlubní, v praxi je však tento požadavek těžko proveditelný.
O tom, že zákonodárce věnoval bezpečnosti závodníků na jedné a turistů na druhé straně velkou pozornost, však svědčí fakt, že porušení pravidel je trestáno nejvyššími sazbami pokut.


Orientační výše pokut pro lyžaře při porušení pravidel:

  • 50 až 150 eur: rychlost, opatrnost, přednost, předjíždění, křižovatka, stání
  • 100 až 150 eur: přechod, výstup po trati, lavinová výbava, povinné pojištění
  • 250 až 1 000 eur: tréninkové tratě, přecenění svých schopností, alkohol

Kromě peněžité pokuty je zákonem stanovena možnost odebrání skipasu.


Povinnosti lyžařských areálů

Značení tratí

Mezi mnohé povinnosti lyžařských areálů patří značení tratí. Sjezdovky musí být po stranách ohraničeny tyčemi v nejvýše 200metrových rozestupech. Zvýraznění konce tyčí oranžovou barvou (nalevo) a zelenou (napravo), jak je zvykem třeba ve Švýcarsku, nebylo schváleno. Sjezdovky musí mít šířku nejméně 20 m, jen krátké a náležitě označené úseky mohou mít méně. Neupravené tratě se bez výjimky považují za obtížné tratě (černě značené). Původně mělo být zavedeno i zelené značení sjezdovek, kterým se zejména ve Francii značí cvičné tratě, od toho však bylo nakonec upuštěno.

Ochrana před nebezpečím

Provozovatel areálu musí chránit „uživatele“ vhodnými prostředky před nebezpečím na sjezdových tratích, a to zvláště před těmi „atypickými“, jako jsou sloupy, děla či třeba prohlubně podél tratě. Jsou-li povrchové podmínky na sjezdovce zhoršené, musí na ně provozovatel upozornit na startu tratě i při nástupu na příslušné přepravní zařízení, atypická nebezpečí pak musí odstranit nebo je zabezpečit (dříve zákon připouštěl jen dvě možnosti – odstranit, nebo trať uzavřít).

První pomoc

Provozovatel má i nadále povinnost zajistit zraněným první pomoc na sjezdovkách a dopravit je na místa, kde mohou být předáni do lékařské péče.

Ladislav Janků

Autor článku je učitel a trenér lyžování Svazu lyžařů ČR, soudní znalec v oboru sport se specializací na bezpečnost lyžování. Článek vznikl ve spolupráci s IUSKI – Institut lyžařského práva, www.iuski.cz.

Komentované bezpečnostní desatero FIS najdete na:

SNOW.cz/desatero

Soudní případy týkající se lyžování sledujte na:

SNOW.cz/pravo

Článek je stručným a populárněji zpracovaným výňatkem z publikace Lyžařské právo v Itálii: Právní úprava a judikatura. Publikace mapuje vývoj právní úpravy včetně historie vzniku Pravidel FIS, aktuální právní úpravu po novelizaci, účinné od 1. 1. 2022, a nejvýznamnější judikaturu italských soudů, týkající se především odpovědnosti za škodu vzniklé při provozování zimních sportů. Publikaci Lyžařské právo v Itálii lze objednat v e-shopu Knihy Leges.

Příspěvek vznikl v rámci projektu GAUK č. 700119 „Právní úprava bezpečnosti lyžování v mezinárodním kontextu a její možné perspektivy v právním řádu České republiky“, řešeného na Univerzitě Karlově, Právnické fakultě