Impulzem k obnově běžkařských stop v okolí Hojné Vody byl – vedle zápalu provozovatele, členů a sympatizantů Sportklubu Hojná Voda – dotační titul, který vydala Nadace ČEZ právě za účelem obnovy infrastruktury běžeckého lyžování. Z jejích zdrojů se proinvestovalo 300 tisíc korun, obec Horní Stropnice pak přidala dalších 20 tisíc


Běžkařské centrum Novohradských hor najdete v obci Hojná Voda, kam vystoupáte skrze Dobrou Vodu kolem slavného poutního kostela Panny Marie ze střediskové obce Horní Stropnice. Tak se dostanete do nitra masivu Novohradských hor, pohoří, které se táhne hluboko na rakouské území. I na menší české části ale bývají příznivé podmínky pro zimní sportovní aktivity. Běžkařská oblast se rozprostírá v krajině širokého sedla mezi Vysokou (1 034 m n. m.), třetím nejvyšším vrcholem české části Novohradských hor, a krajinově výraznou Kraví horou (953 m n. m.) s rozhlednou na svém vrcholu. Při typických sněhových zimách se tu může lyžovat od prosince do března, byť ani letošní zima se sněhem zatím moc pochlubit nemůže. Sněhová jistota Novohradek v posledních zimách značně poklesla, přesto tam pravidelně, obvykle začátkem února, pořádá místní sportovní klub SK Hojná Voda běžkařský závod Hojnovodská zlatá lyže.

V Hojné Vodě se pořádají závody nejen pro dospělé, ale i pro děti a juniory

Železnou oponou k pralesu

A právě nadšenci z SK Hojná Voda s pomocí obce vybudovali, vyznačili a udržují trasy, po kterých se lyžaři mohou vydat za aktivním odpočinkem na běžkách do jedinečných přírodních koutů zapomenutých Novohradských hor. Není mnoho míst, kde se můžete prohánět na lyžích v pásech bývalé železné opony, skrze dávno zaniklé osady, kde někdejší čilý život člověka připomenou jen nenápadné relikty jako solitérní kaple, prastará studánka či osamělý ovocný strom… Anebo kde se na lyžích dostanete přímo na hranici skutečného pralesa se stromy starými přes 400 let! Hojnovodský prales, po jehož hranici stopy vedou, je jedna z nejstarších přírodních rezervací ve střední Evropě, založil ji roku 1838 osvícený hrabě Jiří Buquoy.

Pouze pro klasiky

Běžecké stopy jsou upravovány stopařem zapřaženým za skútrem, který řídí některý ze zdejších obyvatel a členů SK Hojná Voda. Luboš, Martin, Aleš, někdy Petr a další, jak má kdo zrovna volno. Stopy se tedy hodí pouze pro jízdu klasickou technikou – vyjma jednoho kratšího okruhu, který se válcuje pro bruslaře pouze v dobách s bezpečnou sněhovou pokrývkou. Technologie úpravy stopy nepřináší elitní kvalitu, jak to známe z velkých hor, ale i to je zdejším specifikem – hlavní krása zde totiž není dokonale vyfrézovaná stopa, ale to, co je kolem lyžaře. A radost, která se urodí v jeho nitru.

Malá informační cedule funguje jako orientační bod s mapou a ukazatel směru. Vidíte, kde jste, jak daleko je to do startu a cíle, k dalším informačním bodům i jaké vás čeká převýšení

Výlety i pro rodiny!

Běžkařské okolí Hojné Vody uspokojí sportovní i začínající lyžaře, ale své si tu najdou také rodiny s dětmi. Členové sportovního klubu, zejména jeho prezident Luboš Šulista, letos iniciovali obnovu běžkařských tras, v rámci níž se vylepšily nejen samotné cesty a můstky, ale také zázemí a servisní technika. A přibyl i zcela nový informační systém, který běžkařům usnadní výběr vhodné trasy, zpřehlední a obohatí putování. Doporučené okruhy jsou barevně odlišeny a na křižovatkách se nacházejí orientační tabule s mapou a základními údaji. Všechny okruhy vyjma zeleného na Starý Holland začínají na stadionu nedaleko (horního) parkoviště na Hojné Vodě, apendix na Starý Holland znamená dalších pět kilometrů navíc.

Trasy kolem železné opony

Na nových mapách běžkařských tras jsou vyznačeny linky obou etap železné opony. EZOH je nejstarší „elektrické zařízení ochrany státních hranic“. Do provozu bylo uvedeno během roku 1952, přičemž ve vodičích teklo smrtící elektrické napětí 2 000–6 000 V, v místě napájení i mnohem více. Z úsporných důvodů však plot nebýval pod napětím 24 hodin denně, ale především za snížené viditelnosti a v noci.
Po protestech ze zahraničí byla elektřina odpojena v roce 1965 a postupně nahrazena systémem SIS. „Signální stěna“ byla stavěna v letech 1969–1978 a kvůli získání většího operačního prostoru se přesunula výrazně do vnitrozemí. Dráty procházelo nízké životu neškodné napětí. Zkrat při pokusu o prolezení nebo prostřihání byl zaznamenán na rotě s přibližnou lokací (stěna byla rozdělena na krátké max. několikasetmetrové úseky).

Běžkařské stopy vedou v dodnes jasně patrných průsecích obou těchto zařízení.

Aktuální informace o stavu běžeckých stop na

www.hojna-voda.eu

Velká informační tabule stojí na parkovišti U lípy a nedaleko parkoviště na návsi. Vedle výběru tras a základních informací obsahuje i instrukce k uhrazení dobrovolného příspěvku na údržbu a správu tras