Věřte mi, že psát vyhodnocení nepovedené akce je o dost těžší než
povedené, ale bez neúspěchů nemůžou být úspěchy, takže se opět
zkusím stručně popsat náš další výlet. Americké X-games je akce, na
kterou je potřeba dostat pozvání a pro mě je čest, že jsem ho dostal. I
přes nedostatek financí jsem se rozhodl s sebou vzít trenéra Marka Jelínka.
Celá akce se mi vyšplhala na slušné náklady.
Zpočátku jsme měli strach o ubytování, které jsme nakonec našli až na
místě, bohužel však asi hodinu autem od Aspenu. Při akreditaci jsme se
domluvili s kanadským servismanem Jeffem, že nám pomůže s mazáním.
Nakonec to dopadlo tak, že jsme to nechali úplně na něm.
První dva dny jsme se jen tak rozjížděli po kopcích nádherného střediska
a sledovali trať z povzdálí. Ve středu byl první trénink. Zjistili jsme,
že trať je dlouhá skoro dvě minuty a na konci je skok, kde se skáče cca 30
metrů, pokud to vyjde tak jak má. Mně se trať moc líbila a byla naprosto
odlišná od světových pohárů. Celou dobu se jelo pohromadě a téměř
všude se dalo předjíždět.
V pátek přišla na řadu kvalifikace. Trenér Marek říkal, že jezdím
pěkně, a že nemá vůbec strach o postup. Bohužel jsem však poprvé za
celou dobu spadnul na předposledním skoku a musel jet druhou jízdu. V druhé
jízdě už jede jen posledních dvanáct a postupuje šest. Bohužel všichni
na X-games jsou borci a kdokoliv z těch dvanácti může postoupit. No, nervy
jsem měl vážně slušný, protože sem strašně chtěl jet další den v
těch šesti. Druhou jízdu jsem naštěstí zajel perfektně a vyhrál jsem ji.
To znamenalo postup z 19tého místa. Pro zajímavost nepostoupil do
rozjížděk například první a druhý muž pořadí světového poháru.
|
 |
V sobotu nás tedy čekalo finále. Cítil jsem se skvěle, v tréninku jsem
předjížděl, kde jsem chtěl, prkno bylo skvěle připraveno. A stejně to
nevyšlo. Start jsem měl bezvadný, půlku tratě jsem jel první až druhý a
těsně za námi zbytek. Na dlouhé rovince se za nás bohužel zavěsili,
předjeli mě, pak malá chybička a už sem je nedohnal. Popravdě mě to ten
den fakt mrzelo, protože sem se na trati cítil jako doma a měl sem pocit, že
by to mohlo vyjít. V neděli jel Tomáš Kraus skicross, ale my ho neviděli,
protože už jsme museli letět domů. Každopádně byl šestý, což je pro
něj i pro nás také zklamání a velká škoda. No vzali jsme si pár
poučení, spoustu jsme se toho naučili a doufáme, že další závody vyjdou
lépe. Příští rok nás Čechů na X-games pojede doufám víc. Jak na naší
disciplínu tak třeba na Big Air, Urampu nebo sněžné skůtry. A snad
jednou přivezeme i ty medaile !
Na závěr bych rád poděkoval našemu servisákovi Jeffovi, který sice
nerozumí česky, takže si tohle asi nepřečte, a hlavně trenérovi Markovi
Jelínkovi, že se tam se mnou vydal a pomohl mi, a vlastně i Tomášovi se
vším co šlo.
Michal
Více na:
michalnovotny.cz
