Při cestě z Prahy jižním směrem se potěšujícím prvkem stanou nově otevřené kilometry dálnice D3. K ubytování v Mallnitzu využijeme hotel Bergkristall, kde nás na recepci s talířem vlastnoručně pečeného vánočního cukroví přivítá někdejší rakouská závodnice Regina Mader, provdaná Sterz. Právě s manželem před lety hotel koupili, zrenovovali a zakládají si na rodinné atmosféře, příjemném prostředí, kde neschází dnes už prakticky obligátní wellness, a poctivé gastronomii kombinující prvky z rakouské i mezinárodní kuchyně s pečlivě napárovanými víny. Obzvlášť Cabernet Sauvignon 2022 z vinařství Pittnauer v Burgenlandu si nás záhy získá.

Liduprázdné sjezdovky na ledovci

Ranní přejezd do skiareálu zabere autem asi půl hodinu, mezi Mallnitzem a Mölltalským ledovcem nicméně pendluje stále i skibus. Samotný Mölltaler Gletscher už pár roků patří skupině Tatry Mountain Resorts Igora Rattaje. Držitelům Gopass karty nebo její digitální podoby tak odpadne práce se zařizováním skipasu v cizí zemi, protože vše přehledně vyřídí v aplikaci, stejně tak se mohou v češtině registrací proklikat i noví zájemci. Následně to lyžaři umožní při placení dalších služeb – například v restauraci – načítat peníze do cashback programu goX a získat tak další výhody.

Na začátku sezóny, kam naše prosincová návštěva spadá, jezdí podzemní Mölltaler Gletscher Express směrem vzhůru co třicet minut – vždy v celou a v půl, což je dobré při svém příjezdu zohlednit a vyhnout se tak nezáživnému čekání v údolí. Na horní stanici „ledovcového vláčku“, jenž je mimochodem s délkou 4 827 metrů nejdelší lanovkou svého typu na světě, už čeká pravá zima. A v našem termínu také testovací centrum Lusti.

Den, kdy se sem vyhoupneme, se nese ve znamení klasických rozmarů ledovcového počasí. Po holých pláních a suťácích se honí mraky, občas je rozfoukne vítr, ale vršek sedačky Gletscher Jet na Scharecku s jeho 3 122 nadmořskými metry za celý den nezahlédneme. Ani tak se nenudíme. Na mezistanici procházíme postupně různé modely Lusti a testujeme buď cestou zpět ke Gondelbahn Eissee na sjezdovce Familienabfahrt, či na protějším Altecku a k němu směřujícímu Wurtenbodenu. Vyčíhněte si někdy skitest i vy! Jednak je to skvělá příležitost zjistit, jaké lyže vašemu naturelu opravdu sedí, jednak třeba takové Lusti ML White Cross Red prostě stojí za hřích.

Zbývající dny už k nám jsou podstatně milosrdnější. Cáry mlžného oparu se protrhají a nás čeká sluníčko, modré nebe a dokonalá viditelnost. A pozor! Zároveň skvěle upravené terény, jelikož zalidněnost je v prosinci na Mölltalu mizivá. Čekání ve frontě nehrozí a ani na svahu se neproplétáme davy, v klidu a pohodě si každý z nás ukrajuje obloučky tak, jak to má rád a už tak skvělá nálada ještě stoupá do závratných výšin. Vždyť ještě kolem poledne místy nalézáme manšestr, tak co by nám mohlo chybět!

Putování časem

Punc dokonalého vánočního kouzla našemu výletu dodává večerní program v Mallnitzu. Vesnička na konci slepého údolí (odkud nicméně co hodinu pendluje tunelový vlak s auty do Bad Gasteinu) se totiž před třemi lety rozhodla začít pořádat Horský advent. V jeho rámci probíhají každý týden od pátku do neděle typické trhy s výhradně místními řemeslnými výrobky a širokou nabídkou lokálních delikates.

To vše oděné do kabátu tradic a nikoliv komerce, která Vánoce na řadě jiných míst převálcovala. U stánku se tak setkáte třeba s vytáhlými učni z místní školy, kteří nabízejí své dřevěné výrobky, usměvavou paní, jež vám do svařeného vína přisype poctivu dávku karamelizovaných jablíček, sedlákem a jeho chotí, kteří jsou náležitě hrdí na produkty ze svého dvora, umělkyní nabízející originální keramiku… Na každém rohu pak čeká příjemné místo k posezení či postání. Jen to chce mít po ruce hotovost, elektronické platby zatím na místě nevedou. V nejhorším případě je ale hned na náměstí bankomat.

Mallnitzer Bergadvent – letos pod heslem „Gemma Sternderl Schaun…“, tedy „Pojďme se podívat za hvězdičkou“ – však myslí i na doprovodný program. Vesničku tak obchází půvabná světelná stezka, kde lze právě putovat za hvězdičkami a nejen za nimi. Na trase lehce přes dva kilometry návštěvníci potkají elementy typické pro Mallnitz a jeho okolí. Nechybějí tím pádem světelné instalace inspirované říší přírody jako kozorožec, sova, veverka, orel, houby a další, ovšem upoutá i parní lokomotiva nebo horkovzdušný balón.

Stezku lze absolvovat sólo – a rozhodně nejen s dětmi. Kouzlo noci, zasněžených kopců tyčících se nad údolím a světel hravě dostalo i nás dospělé. Z trhu na náměstí ale lze putovat v rámci lama trekingu také ve skupině s roztomilými chlupatými parťáky, kteří nezkazí žádnou zábavu a mají pořádný apetit. Pro děti je přitom připravená i hra o poklad, po němž budou pátrat třeba i u tajuplných starých mlýnů.

V průběhu našeho pobytu jsme zažili také návštěvu Mikuláše a klasických Krampusů. Zatímco svatý muž rozdal dětem na trhu pytlíky neloupanými arašídy, následně se ujali slova tradiční rakouští „čerti“. Jejich příchod setmělou ulicí, kdy byly proti vzdálené výloze vidět jen siluety s úctyhodnými rohy, provázený zvoněním obrovských rolniček působil jako dotek čehosi temného z dávno minulých časů. V osvětleném vánočním srdci Mallnitzu však děsiví Krampusové přece trochu zkrotli a dokonce si plácli s některými z dětí, jež se odvážily blíž, ačkoliv kolegu novináře pro změnu seřezali březovou metlou...