Už 16 let organizujeme různé typy freeridových kempů. Od základních, kde se člověk učí techniku a teprve se seznamuje s jízdou mimo sjezdovku přes freeridové kempy zaměřené na bezpečnost, lavinovou problematiku a pohyb v terénu až po akce pro zkušené jezdce, kteří už tohle všechno umí a chtějí si zajezdit v tom nejlepším možné sněhu.

Princip powder kempů je jednoduchý. Nic nebookujeme dopředu. Místo vybíráme 24 hodin předem (u vzdálenějších destinací, kam se letí, 48 hodin). Sledujeme počasí a díváme se, kde jsou aktuálně nejlepší podmínky. To znamená, kde napadlo správné množství sněhu, nefouká a kde se to moc nesype. Ukazuje se, že s klimatickou realitou posledních let je tohle jediná smysluplná cesta. Důvod je jednoduchý: zabookuješ si termín v práci. Řekneš doma, že v tomhle týdnu nejsi. A my vybereme místo. Je to mnohem lepší koncept než čekat, až ve vybraném místě nastanou ideální podmínky, protože na ten termín si už většina kamarádů naplánovala něco jiného. Jasně, je v tom kus dobrodružství. Nevíš, kam pojedeš. Ale právě to na tom lidi baví. A díky tomu, že se po světě pohybujeme dlouho a umíme se rychle zorientovat v novém terénu, většinou jezdíme nejlepší sníh, který aktuální Evropa nabízí. A přesně takhle jsme se dostali do Tonale.

Passo Tonale: freeridový drahokam, o kterém se moc nemluví

Passo Tonale je velmi zajímavé italské středisko, o jehož freeridovém potenciálu se moc nemluví. Leží jižněji, ale vysoko a nejvyšší bod dosažitelný lanovkou je na ledovci ve výšce 3 000 metrů. Když jdou fronty z jihu a jihozápadu, často se to tam pěkně vysněží.

První den našeho powder kempu jsme vyrazili na jižní stranu ležící proti ledovci Presena. Zdálky to vypadá, že je na ní jen mnoho širokých, ideálně skloněných upravených tratí. Perfektní manšestr, ráno zalité sluncem, prostě ideální carvingový svět. Jenže stačí dvakrát vyjet a už koukáš za roh. Šlápneš si pár minut na pásech a najednou přejdeš hřeben a stojíš nad severním svahem s dokonalým prašanem. Možností je víc, než by člověk čekal. A to je na Tonale to nejlepší. Když jsi ochotný trochu šlapat a umíš vyhodnotit lavinovou situaci, otevře se ti nepřeberné množství kreativních variant.

Spousta skialpinistů si chodí své klasické túry, ale freerider, který umí hledat linie, uvidí mnohem víc.

Lesy do Ponte di Legno: plán B, když padne mlha

Další silná stránka? Sjezdy směrem do Ponte di Legno. Když je nahoře vítr nebo mlha, lepší zůstat trochu níž. Pokud je dobrá zima a sněhová pokrývka sahá až do údolí, čekají tě tady výborné lesy. A les je za špatné viditelnosti to nejlepší, co tady můžeš zažít. Najednou nejedeš jenom nějak „přežít den“, ale užíváš si krásné stromové pasáže, členitý terén, čitelné struktury. Kombinace otevřených svahů nahoře a lesních sjezdů dole dělá z Tonale extrémně variabilní místo, kdy si za dobrého sněhu skvěle zajezdíš i v horším počasí.

Presena: freeridová stěna

Když se nebe vyčistilo, vyjeli jsme na Presenu. Většina lidí zná prudkou černou sjezdovku odshora ze 3 000 metrů zpátky do Tonale. Je to fajn, ale nás zajímalo něco jiného. Z horní stanice ledovce směrem na východ padá široká stěna, která má převýšení zajímavých svahů kolem 1 000metrů. A nad ní vede sjezdovka, což znamená, že z ní můžeš kdykoli odbočit a pustit to do volného terénu. Každá jízda je jiná. Některé lajny jsou víc otevřené, jiné spíš členité, někde tě čekají skalky, jinde bezpečnější průjezdy. Protože tam často fouká ze západu, tyto na východ orientované svahy bývají méně vyfoukané. Dojezd je pak elegantní. Každá lajna tě stáhne k tunelu, kterým stoupají skialpinisté. Projedeš tunelem, vrátíš se zpět k dolní stanici lanovky a můžeš točit znovu.

Madonna di Campiglio: safari pro polykače kilometrů

Madonna je od Tonale asi padesát minut autem. A je to úplně jiný svět, vedle Tonale je Madonna jako noc a den. Freeridový potenciál tam samozřejmě nějaký je, ale není to hlavní téma. Madonna je spíš o ski safari. Za jeden den projedeš nespočet sjezdovek všech orientací a charakterů. Široké tratě, perfektní úprava, dlouhé přejezdy. Ideální místo na rozlyžování, techniku a rychlost. Pak je tu druhá rovina, a tou je atmosféra. Můžeš si být jistý, že kamkoli sjedeš, čeká tě dole hudba, après-ski a vyšší standard ubytování. Ceny tomu odpovídají. Je to živé, stylové, energické. Někoho to baví, někdo po pár dnech zatouží po klidu.

Tonale s Madonnou jsou docela ideální kombinace

A mně se líbilo tyhle dvě oblasti zkombinovat. Madonnu navštívit jako komfortní ski safari s energií a perfektními tratěmi. A pak se přesunout do Passo Tonale, kde je atmosféra syrovější a víc horská. Tonale je o hledání linií. Madonna o tom užít si celý lyžařský cirkus. A náš powder camp? Kdy se znovu vrátí na Tonale, ví samozřejmě jen bůh.