Tento článek vyšel v časopise SNOW 122 (únor 2020).
1. Po stopách závodu
Krkonoše, Pec pod Sněžkou
eden z našich nejznámějších lyžařských areálů, Pec pod Sněžkou, nabízí na tuzemské poměry širokou paletu skialpových výletů. Tento námi doporučený se obejde téměř bez lavinového rizika. Pro jistotu však připomínáme, že se budete pohybovat v horském terénu, a ten vyžaduje obezřetnost v každém případě. Svou skialpovou premiéru si beztak nejlépe užijete, když bude obloha bez mraků, dostatek sněhu a lavinová stupnice bude ukazovat malé nebo mírné nebezpečí.
Výlet do velké míry kopíruje trasu populárního skialpového závodu Noc tuleních pásů. Ten se v Peci koná každý leden a jeho kapacita (450 startujících dvojic) bývá vyprodána během několika hodin. Začněte v Obřím dole u nástupní stanice nové lanové dráhy na Sněžku. Hledejte žlutou turistickou značku vedoucí k rozcestí Pod Větrníkem. Když se po několika stovkách metrů opět potkáte s lanovkou, můžete se rozhodnout: zda svůj výlet ponecháte v začátečnickém stylu, nebo okusíte chléb závodníků. Trasa závodu stoupá vzhůru přímo v průseku lanovky až do mezistanice na Růžové hoře. Jednodušší výstup vede po zelené.
Růžohorky asi netřeba široce představovat. Dvojice restaurací láká k odpočinku, a jelikož máte v nohách 450 výškových metrů, souhlasíme, že zaslouženému. Horská bouda Růžohorky nabízí klasickou českou kuchyni, chodí se sem na ovocné knedlíky a sbírku čarodějnic. Sousední Děčínská je pak nejvýše položenou mléčnou farmou u nás.
Krása jménem Javoří důl
Kvůli gurmánskému zážitku jste tu ovšem až v druhém plánu, takže frčíme dál. Následuje pohodový sjezd po svážné cestě směrem k areálu Portášky a po červené sjezdovce až do Velké Úpy. Tady máte opět možnost volby. Pokud vám počet nastoupaných metrů stačil, lze skočit na skibus, a za pár minut jste zpět na parkovišti v Peci pod Sněžkou. Jestliže naopak chcete dokončit kurz závodu a zakončit den s celkem tisíci výškovými metry, pokračujte pár desítek metrů po silnici ve směru Pec a u mostku odbočte doleva směr Javoří důl. Čeká vás dalších víc než čtyři sta metrů vzhůru malebným údolím na vrchol Javoru, sjezd do třetiny červené sjezdovky, další stoupání po cestě a sjezdovce na vrchol Smrku (nebo až k Husově boudě, kde otáčí závodníci) a návrat po sjezdovce zpět do Pece pod Sněžkou.
Start a cíl: Pec pod Sněžkou
Nejvyšší bod: 1 280 m n. m.
Délka: 14,5 km
Nastoupané metry: 1 050 m
Výlet druhý
Vysoké Tatry, Štrbské pleso
lovensko na rozdíl od České republiky představuje doslova skialpinistické eldorádo s dlouhou tradicí. Z toho důvodu je výběr doporučené začátečnické trasy oříškem. Už jen zvolit pohoří: perfektní cesty najdete v Západních Tatrách (Roháče, Žiarska chata), na Malé Fatře i v Nízkých Tatrách. My ale záměrně zamíříme nejvýš: ke Štrbskému plesu do Vysokých Tater.
Vysoké Tatry možná nejsou místem, kam by vás jako začátečníka poslali ostatní zkušení skialpinisté a horští vůdci, protože zde už 99 % cest vyžaduje znalost lavinové prevence. Jenže kouzlo zdejších štítů má tu moc očarovat vás skialpovým nadšením na celý život. Takže i lehké cesty takříkajíc „na ochutnání“ tu má cenu absolvovat.
Tři cesty na ochutnání
Začněte na Štrbském plese. Je to ideální místo pro start mnoha skialpových túr a alespoň si obhlídnete terén pro vaše další návštěvy. Úplní začátečníci nechť zůstanou v bezpečí areálu a stoupají po straně sjezdových tratí (max. dva metry od okraje sjezdovky) až k Chatě pod Soliskom. Odvážnější skialpinisté mohou nahlédnout do Mlýnické doliny. Nechte po své levé ruce skokanské můstky a po žluté se vydejte směr Soliskové sedlo. Za zhruba devadesát minut a 450 výškových metrů narazíte na vodopád Skok – třetí nejvyšší ve Vysokých Tatrách. Díky tomu, že vyšší partie už mohou být zrádné, zde doporučujeme výlet ukončit a vrátit se stejnou cestou zpět. Jste stále relativně nízko (cca 1 730 m), takže výhledy jsou omezené. Dolinu pod vámi doplňují skalnaté stěnky Predného a Štrbského Soliska, Patrie, výš spatříte vrcholy Satanu a Štrbského štítu.
Tatry mají tu výhodu, že ač nabízejí nespočet vrcholů, štítů, skalních stěn a žlebů, je to z jejich západního k východnímu cípu necelých 30 kilometrů. Takže při jedné cestě můžete prozkoumat více oblastí a ještě objet všechna zajímavá místa v údolí. Hezký začátečnický výlet vede ze Starého Smokovce na Hrebienok (1 285 m) a dál po tatranské magistrále okolo Rainerovy chaty do Velké Studené doliny a na Zamkovského chatu. Nebo zkuste (možno i v noci s čelovkou) cestu z Tatranské Polianky na Sliezsky dom, který se před několika lety proměnil z komunistické obludy na luxusní horský hotel s kvalitní kuchyní, příjemným servisem a saunou nabízející výhledy do Velické doliny a na hřeben Gerlachovského štítu.
Start a cíl: Štrbské pleso
Nejvyšší bod: 1 730 m n. m.
Délka: 5,5 km
Nastoupané metry: 411 m
Kulturním tipem na zastávku je Tatranská Lomnice, kde nadšený skialpinista Vlado Hubač otevřel možná nejzajímavější muzeum o historii lyžování na světě. Vlado za téměř třicet let nasbíral tisíce kusů historických lyží, bot, vázání, saní, obleků i lezeckého materiálu. V budově muzea najdete také skialpové testcentrum Salewa & Dynafit Special shop
Výlet třetí
Rakouské Alpy, Kaprun
ak moc se skialpinismus stává součástí běžného lyžařského života, se nejlépe přesvědčíte v Alpách. Dnes už v každém alpském areálu narazíte při celodenním lyžování aspoň na pár skialpinistů – a spíše jich budou desítky. Mnohá střediska mají ve svých informačních materiálech i přímo doporučené skialpové cesty a některá (např. Kaprun, Stubaier Gletscher) nabízí speciální skipasy pro skitouring.
Pokud budete se skialpem začínat v alpských střediscích, vyberte si některé ze skialpově-orientovaných a využijte doporučených, značených tras přímo v areálu. Zaprvé máte jistotu, že se neztratíte. Za druhé můžete spojit rodinný výlet se svým skialpem (rodina sjezduje, vy šlapete na pásech). A za třetí máte jistotu, že budou bezpečné.
Střediskový skialp v plné parádě
Tipem, který můžete využít třeba na začátku a konci sezony (bývá otevřen od listopadu do května), je ledovec Kitzsteinhorn a dvojice jeho cest Schneekönigin a Eisbrecher. Obě startují u výstupu z údolních kabin na Langwiedboden (1 976 m) a po značené trase stoupají k Alpincentru (2 450 m) nebo až ke konečné kotvy Maurerlift (2 875 m). Detailnější popis trasy nepotřebujete, stejně jako sjezdové tratě jsou i výstupové označeny tyčemi a piktogramy. Dolů pojedete po sjezdovce. Informace o aktuálních podmínkách dostanete v infopointu na výstupu z kabinek a pozor, après-ski bar Skyline nabízí i speciální menu přímo pro skialpinisty. Nesmíme zapomenout, že skialpový areál je stejně jako sjezdové tratě otevřen od 8 do 17 hodin.
Start a cíl: Langwiedboden
Nejvyšší bod: 2 875 m n. m.
Délka: 2 / 3,8 km
Nastoupané metry: 474 / 899 m
V rakouských střediscích je proud skialpinistů informován zdaleka nejen orientačními cedulemi
