Dlouhá cesta k nové generaci

Poslední roky nebyly pro Madshus jednoduché. Vedle organizačních změn uvnitř firmy probíhal zároveň rozsáhlý vývoj nové konstrukční platformy, která znamenala mnohem víc než pouhé přepracování jednotlivých modelů: výrobce změnil způsob využití vnitřních materiálů i jejich uspořádání a postupně začal stavět lyže na odlišné konstrukční filozofii.

Do tohoto období zasáhly také vážné ekonomické problémy – po několika ztrátových letech Madshus v únoru 2026 dočasně zastavil výrobu v norském Biri, kterou obnovil až před létem. V srpnu následovalo převzetí značky českou společností ConsilTech podnikatele Tomáše Němce, do jehož skupiny patří také výrobce lyží Kästle. Novým generálním ředitelem a spolumajitelem Madshusu se stal Torstein Myklebostad, někdejší šéf Rottefelly.

Nový vlastník přistoupil k zásadní reorganizaci výroby; po zářijovém rozhodnutí o ukončení sériové produkce v Biri se má její hlavní část od roku 2027 přesunout do Nového Města na Moravě, kde už vzniká část lyží dříve vyráběných v Číně. Vývoj výrobků však zůstává v Norsku, stejně jako závodní servis a prozatím také výroba prototypů závodních lyží. Právě zachování této odborné základny má umožnit pokračování vývoje, jehož výsledkem je současná závodní generace.

Podobné změny bývají v lyžařském průmyslu riskantní; když výrobce zásadně přepracuje konstrukci, následuje období, během něhož se teprve hledá optimální nastavení. Přesně tím si Madshus prošel. Zatímco bruslařské modely si vedly poměrně dobře už od začátku, klasické lyže se několik sezón potýkaly s problémy, které byly znatelné i v jejich reputaci. Teprve v posledních dvou letech začaly výsledky vývoje odpovídat ambicím celého projektu. Tempo zlepšování přitom bylo mimořádně rychlé – každá další generace přinášela viditelné změny a bylo patrné, že vývojové oddělení dokáže velmi rychle reagovat na zkušenosti ze závodního provozu.


(Foto: Facebook Madshus)

Jak vznikla F1

Kořeny současné novinky sahají k modelu LTD; ten byl původně vnímán především jako specializovaná lyže do mokrého sněhu. Důvod byl jednoduchý: první LTD používala charakteristickou průhlednou skluznici se zeleným podkladem a byla spojována především s velmi vlhkými podmínkami.

Ve skutečnosti ale vývojový záměr mířil trochu jinam – konstrukce měla nabídnout lepší plavání v měkkém sněhu a rovnoměrnější rozložení zatížení po délce lyže. Nižší komora umožňovala, aby lyže seděla vysoko ve sněhové vrstvě a méně ji rozhrnovala před sebou. Mokrý sníh byl pouze jednou z oblastí použití.

Postupně se z LTD stala vývojová laboratoř: během několika sezón se objevilo více variant komor a konstrukčních řešení, které sloužily k ověřování nových směrů. Některé verze byly velmi povedené, jiné méně. Vývojáři však získávali stále přesnější představu o tom, jak by měla vypadat moderní univerzální bruslařská lyže. Právě z této linie nakonec vznikla dnešní F1.

Lyže, která funguje jinak

Nová F1 se na první pohled nemusí výrazně odlišovat od konkurence; rozdíl se ukáže až při zatížení lyže. Zatímco řada současných závodních modelů pracuje s poměrně krátkou a výrazně definovanou oblastí komory, F1 využívá delší a plynulejší profil. To samo o sobě není nové – zajímavé však je, jak se tato komora chová pod tlakem: lyže si dokáže zachovat potřebnou oporu a nedochází k nežádoucímu zkracování kontaktních zón, které bývá jednou z hlavních příčin ztráty rychlosti. Výsledkem je kombinace vlastností, která se v praxi ukazuje jako mimořádně široce použitelná.

Určitou otázkou zůstává rozsah tuhostí, v nichž lze tuto konstrukci vyrábět. Dosavadní závodní páry vykazují poměrně podobnou dynamickou odezvu a u velmi těžkých lyžařů může být obtížnější najít dostatečně tuhý pár, který si současně zachová všechny přednosti F1. Jde zatím o výhradu vyplývající z testování, nikoli o potvrzené konstrukční omezení.

F1 nabízí velmi snadnou akceleraci, vysokou směrovou stabilitu a výraznou jistotu při vedení na hraně. Dobře funguje v měkkém sněhu, ale neztrácí konkurenceschopnost ani na tvrdých tratích. Současně působí méně náročně než řada vysoce specializovaných závodních modelů. Zrovna tato vlastnost je možná nejdůležitější – mnoho špičkových lyží dosahuje nejvyšší rychlosti pouze tehdy, když je lyžař schopen generovat extrémně vysokou energii v každém odrazu. F1 si zachovává závodní výkon, ale nepůsobí dojmem lyže, která čeká na jediný správný styl jízdy.


(Foto: Facebook Madshus)

Nové rozdělení rolí

Příchod F1 zároveň mění postavení ostatních modelů v nabídce.

F2 zůstává lyží určenou především pro tvrdé, rychlé a energetické tratě. Nadále představuje referenční model pro podmínky, kde se očekává maximální rychlost a vysoká dynamika, zejména na tvrdém či částečně přeměněném sněhu.

F3 naopak nachází své nejsilnější uplatnění ve studeném a čerstvém sněhu. Právě zde si během posledních sezón vybudovala velmi dobrou pověst a v některých studených podmínkách může být rychlejší než univerzálnější F1, zejména na kompaktnější trati. Pro sezónu 2026/27 navíc dostává plnohodnotnou vodicí drážku po celé délce skluznice. Dosud používané řešení s drážkou pouze v zadní části lyže bylo technicky zajímavé, ale pro část trhu obtížně přijatelné.

Nové uspořádání dělá z celé řady přehlednější systém, v němž má každý model jasně vymezený prostor.

Nová deska RAP

Vedle samotných lyží přichází také změna v oblasti vázání. Madshus zavádí platformu RAP od Rottefelly, která umožňuje použití různých typů vázání prostřednictvím výměnných adaptérů. Závodníci i servisní týmy tak získávají větší volnost při kombinování jednotlivých systémů. Řešení je flexibilní, byť na první pohled působí složitěji než dosavadní standardy. Výrobce proto počítá s dodávkou potřebných adaptérů přímo s lyžemi.

Nejde o novinku, která by sama o sobě měnila charakter jízdy, ale dobře zapadá do celkové snahy nabídnout širší možnosti přizpůsobení vybavení konkrétním potřebám.

Návrat mezi nejzajímavější značky

Z celé prezentace novinek je patrné, že Madshus dokončuje proces, který začal před několika lety. Vývojáři postupně opustili některé zažité představy o tom, jak má vypadat závodní bruslicí lyže, a místo hledání stále agresivnějších konstrukcí se soustředili na využitelnost v reálném závodním provozu.

F1 je výsledkem tohoto přístupu: nabízí rychlost, kterou očekáváme od lyže Světového poháru, ale současně přidává vlastnosti, které bývají u vrcholných modelů vzácné – klid, čitelnost a ochotu spolupracovat s lyžařem. V době, kdy se mnoho závodních lyží stává stále specializovanějšími nástroji pro úzký okruh podmínek, působí takový směr překvapivě svěže. A podle všeho nezůstal jen na papíře. Na tratích SP už si našel své místo.