Sjezdovky:
V podstatě dvě modré sjezdovky - delší asi 800 metrů, ale z toho 100
metrů je užší přejezd lesem od konečné vleku k hlavnímu svahu, který je
zpočátku mírný, pak se svažuje více a vyznačuje se také několika
menšími terénními zlomy. Je široká, ale zůstává svými parametry
modrá. Druhá sjezdovka je oddělená od první několika stromy, je kratší,
povlovnější, vhodná spíše pro začátečníky a výuku, také dost
široká. Z první je možné přejet i na druhou (nahoře svahu) a dole se zase
vrátit na první.
Sněhové podmínky:
Sjezdovky jsou dosněžované, letos jsme si na nich užili i dost
přírodního, čerstvě napadeného sněhu, ale lyžovat se obecně dá dlouho,
před několika lety jsem na Pawlín jezdil s dětmi v kurzu, všude kolem byla
tráva, ale na sjezdovkách sníh (samozřejmě technický) a upravený.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Delší (pravá) sjezdovka je obsluhována rychlopomou a kratším pomalým
vlekem, druhá sjezdovka dvěma pomalými vleky s terčíky (pro
začátečníky), jedním kratším, do poloviny svahu, druhým až na konec. V
areálu je škola pro děti.
Zalidněnost:
Na Pawlíně bývá dost lyžařškých kurzů, areál je levnější než
okolní, které jsou propojené jedním skipasem, a to na celodenním skipasu o
100 korun. Proto je také využíván kurzy, zvlášť pro začátečníky.
Ideální je lyžování mezi 11.30 a 14.30, kdy je polední klid. Ale i "ve
špičku" to šlo.
Občerstvení a aprés-ski:
Dole pod svahem je postavený stan, kde je možné si zakoupit polévku a
něco dalšího. Jinak ale v celém Karlově je dost restaurací a možností,
kde se najíst, různé kvality i ceny.
Doprava do střediska a parkování:
Před Pawlínem (přes cestu) je velké parkoviště, které umožňuje
pojmout dost aut a autobusů, jejichž osazenstvo by se na svahy možná ani
nevešlo. Obecně je horší v Karlově úprava vozovek: sníh přes den roztaje
na břečku, nikdo ho neodklidí, pak přes noc zmrzne a ráno hurá na led.
Česko 
