Sjezdovky:
Kolem kotvového vleku vedou v podstatě dvě kratké sjezdovky. Obě jsou
pěkně upravené a i odpoledne se na nich dá dobře lyžovat. Vpravo od vleku
je sjezdovka trochu šiřší, ta vpravo má zase trochu prudší sklon. Areál
je vhodně doplněn lyžařskou loučkou pro výuku dětí, obsloužený
lanovými vleky a přenosným dětským kobercem. Funguje zde i lyžařská
škola a školka.
Sněhové podmínky:
Vzhledem k severní orientaci a v půli února ještě i celkem nízkým
teplotám (hlavně v noci) byl sníh dopoledne tvrdý a dobře lyžovatelný.
Ledové plotny se objevovaly jen na sjezdovce vpravo, ale byly malé, takže
dobře zvládnutelné.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Dvojkotva je celkem rychlá a zajímavě "oddělená" od sjezdovek (na
jakémsi vyvýšeném stupni), takže člověk nemá strach, že ho srazí
nějaký neopatrný lyžař.
Zalidněnost:
V sobotu se u vleku trochu tvořila fronta, ale ne déle než nějakých 5
minut. Na sjezdovkách se lidi docela rozprostřeli, takže si člověk s nikým
moc nepřekážel. Místy se dal vyčíhat i okamžik, kdy jel člověk po
sjezdovce téměř sám. Trochu víc lidu se nahrnulo odpoledne s lyžařskými
školami, které na zdejším kopci působí, když začínající lyžaři
začali zkoušet jezdit na vleku.
Občerstvení a aprés-ski:
Výborný ski bar v horní části kopce s dostatkem stojanů na lyže. V
místní horské chatě je i restaurace, ale tu jsem nevyzkoušel.
Doprava do střediska a parkování:
Téměř až ke středisku po dálnici... Přes Velké Meziříčí se pak
auto/autobus vydrápe na Fajtův kopec, kde je parkoviště nahoře, v podstatě
"téměř u sjezdovek". Parkování zdarma. O víkendech je zde někdy více aut
a může být problém zaparkovat.