Sjezdovky:
Na červenovodské straně dvoukilometrové dálnice Mlýnice a Heroltická,
na straně čenkovické pak sportovnější Třebovská - všechny dobře
upraveny, jen Třebovská měla odpoledne problémy v jednom místě s obrovskou
ledovou plotnou, jejíž lokalizaci jsem si nedokázal zapamatovat, takže jsem
na ní téměř pokaždé spadl
.
Sněhové podmínky:
Velmi příjemných 100 cm sněhu na všech sjezdovkách i na propojkách
mezi Červenou Vodou a Čenkovicemi.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Z Červené Vody vede vzhůru chlouba střediska: odpojitelná vyhřívaná
čtyřsedačka s koženými potahy a bublinou vyjíždějící z moderní
prosklené stanice, z Čenkovic se můžete vyvézt starou dvojsedačkovou
lanovkou s atypickými sedačkami. Větší přepravní kapacitu má
samozřejmě čtyřsedačka, překvapivě mívá ale i větší frontu - na 10
minut, kdežto v Čenkovicích čekáte maximálně dvě minuty.
Zalidněnost:
Poměrně vysoká, citelné to bylo zejména v horní úzké části
Třebovské sjezdovky.
Občerstvení a aprés-ski:
Problém Bukové hory. Na čenkovické straně pouze minihospoda asi pro 40
lidí nebo skibar, který však nabízí jen panini. Na červenovodské straně
je sice moderní samoobslužná restaurace, ale jsou tu fronty. A jedno
doporučení: nedávejte si svíčkovou, pokud netoužíte po oranžové hmotě
s podivnou chutí a hořkými mazlavými knedlíky. Ňam! 
Doprava do střediska a parkování:
Cesty odklizeny, v Červené vodě velké parkoviště zdarma hned u
lanovky.