Sjezdovky:
Otevřen byl celý areál. Sjezdovky jsou zde celkem dlouhé, ale velmi
mírné. Když fouká vítr od jihovýchodu (a tady fouká vítr dost často)
bývá někdy problém se v horní části vůbec rozjet, neboť to tam opravdu
„placka“ je. Prostřední pasáž u obou sedaček je trochu prudší, dojezd
zase mírný. Pro našeho 15letého syna už je to trochu „vopruz“, pro
manžela, který je po úrazu kolene, je to zas dokonalý ráj, protože se tady
cítí bezpečně.
Sněhové podmínky:
Sněhu je zde dostatek, spodní vrstva technického zůstala naštěstí od
soboty ještě promrzlá, přírodní sníh navrchu už sice nebyl prašanový,
ale i tak pěkně držel a nemuldovatěl, takže i ti, kdo přijeli na odpoledne
si určitě slušně zalyžovali.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jezdily obě sedačky, poma i kotva v Rokli. Nová čtyřsedačková lanovka
je sice svižná, ale když fouká vítr, bývá na ní díky té vyšší
rychlosti zase zima. Kotva do Rokle je naopak zase příšerně pomalá. Druhá
sedačka – trojmístná občas pěkně nakopává, ale zas u ní nejsou tak
dlouhé fronty.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla přímo úměrná neděli, fronty dopoledne u nové
sedačky určitě na 10 min. Tato lanovka sice zlepšila komfort, ale díky ní
sem začalo jezdit mnohem více lidí. Už to není zdaleka tak klidné
středisko, co to bývalo. Kdo přijede na odpoledne, možná dělá líp,
neboť spousta lidí je zde zvyklá si kupovat jen dopolední a po 12. hodině
už tu bývá volněji. My jsme ale klasičtí dopoledňáci, co musíme jet
první lano….
Občerstvení a aprés-ski:
Tradičně si dáváme polévku za 45 Kč v bufetu pod čtyřsedačkou, dá
se vybrat z více druhů (není domácí, ale celkem slušný polotovar).
Výběr jídel i pití je tu pestrý, ale kapacita občerstvení už moc
nestačí navýšení kapacity lidí v areálu díky nové lanovce, bývá tu
dost plno. Další bufet je ještě i u druhé lanovky.
Doprava do střediska a parkování:
Po ránu to ze začátku pěkně klouzalo. Ale po najetí na hlavní tah
kolem Jičína a přes Novou Paku už cesta bezproblémová. Parkovat v areálu
se dá na třech parkovištích, všechny zdarma. Zpátky jsme se před Novou
Pakou zasekli v totální koloně. Popojížděli jsme přískoky vpřed, a tak
jsme se v Nové Pace rozhodli pro radikální krok a odbočili jsme na Starou
Paku. A pak přes Lomnici a nějaké malinkaté vísky na Mladějov a zpět na
Sobotku. Bylo to sice dál, zato horší cesta…
V jednom
místě jsme jeli přes les, kde byla vysoká vrstva neodhrnutého a
neposypaného sněhu, klesání 12 %... Moc pěkný. Cesta nám trvala místo
běžných 55 minut přes hodinu a půl.